Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
A pokud jde o SSD tak je podle me lepsi koupit normalni HDD a zbyly prachy dat do RAM. Precejenom RAM je podstatne rychlejsi nez SSD
SSD tento čekací čas eliminuje a zrychlení desktopu je opravdu výrazné.Ja si to porad nejak nedovedu predstavit. To jako kdyz zmacku klavesu v editoru tak se na obrazovce pismenko obevi za 2 ms misto za 4, nebo kde presne bude to "opravdu vyrazne" zrychleni ? Co me napada je treba grep velkyho adresare, kde to s SSD bude poprve vyrazne rychlejsi. Ale kdyz s tim adresarem pracuju tak tech grepu budu delat vic a potom je lepsi kdyz ty data zustanou v pameti nez kdyz se budou pokazdy znovu tahat z SSD. A pripominam ze se tady bavime o "HDD + velka RAM" vs "SSD + mensi RAM", ne o "HDD + velka RAM" vs "SSD + stejne velka RAM".
Ja si to porad nejak nedovedu predstavit.Taky mi přijde, že to musí být hodně debilně napsaný desktop, aby jeho používání takto záviselo na rychlosti disku. Ještě tak chápu natažení molochů jako LibreOffice, ale tam to člověk tak nějak očekává.
Pokud se bavíme o počítači pro vývoj, zápis mnoha malých souborů při kompilaci bude celkem častý případ.Někdy je lepší, pokud to nástroje umí a velikost RAM to dovoluje, provádět kompilaci v ramdisku. Člověk tím i šetří to SSD :).
osc build"), potřebuji pro buildroot asi 14 GB. Ale ani se samotným překladem a slinkováním bych se do 1 GB určitě nevešel.
Většina aplikací více či méně pracuje s diskem a i když jsou to drobnosti, tak „100× nic umořilo osla“.
Ať je to Gnome, XFCE, Unity, Widle (důvodně předpokládám, že i další), tak s SSD diskem je vše svižnější a někdy výrazně.
Mám desktop s rotačním diskem a NTB s SSD a v práci už je většina jen se systémovým SSD diskem, kdykoliv sednu k počítači s rotačním diskem (o to i 10+K), tak to poznám, že to nemá SSD.
Nevím jaký vývoj, ale pokud bychom se bavili o (složitě ;)) kompilovaných jazycích jako C/C++,
na více-jádrové mašině, kde lze spustit kompilaci ve více vláknech, tak SSD je citelně poznat.
Další, co se vývoje týče, pokud se používá nějaké IDE, vytvářející on-line indexaci, tak tam už je to poznat velmi citelně.
Pokud se otvírá v vim-u pár souborů, tak to taky pomůže, ale jen asi místo 'eee-hned' je to 'hned'.
Pokud je to postaveno: SSD + 8GiB vs. rotační + 32GiB, říkám SSD + 32GiB
, ale vybral bych si určitě SSD + 8GiB.
Jen pro zajímavost, když otvírám na Core2Duo s rotačním diskem jedno svoje prostředí na jeden klik za konkrétním účelem (Eclipse, Bouml, Inscape, OO sešit + další doprovodné terminály a aplikace), tak
se rožne červený LED-ka (disk) a trvá to ≈2min, s tím, že v Eclipse 1-3min dobíhají procesy, pokud to samé udělám na NTB s i7 a SSD, tak
do 10 sec je vše ready a dobíhání v Eclipse „jen“ uvidím a je to (třeba 5sec).
A třeba doxygen nad nějakým projektem na rotačním disku vs. SSD - nepopsatelné :), ale je fakt že to se moc často nepotřebuje…
Každopádně s SSD už neblbnu s „RAM disky“…
Názorný příklad: vzal jsem aktuální gitový repozitář jádra, branch master, a dal "git checkout v3.0". Výsledky podle toho, kde repozitář byl:
(Není to otázka cache, ten počítač má 32 GB paměti a ve všech případech jsem to prováděl dvakrát za sebou a měřil až ten druhý pokus.)
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku. Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku.Díky, tahle zkušenost se hodí.
Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.Máš k tomu nějaké bližší info? Myšleno jak moc se toho má člověk obávat?
, nová SATA mechanika je za 500,- s DPH, pro občasné připojování PATA zařízení apod. bych sáhl po USB redukci.
. Proč Xeon jsem snad napsal, je to i7 za cenu i5, ECC neřeším.Ten odkázaný Xeon zrovna mám v serveru s klasickým Freezerem a donutit jej aby se zapotil a trochu zahřál stoji hodně velké úsilí (včetně ECC pamětí). A jsem si říkal, že bych ho chtěl i na desktopu.
S tímto Seasonic zdrojem, kde můžu říct, že neřve.
Výkřik na závěr: „Xeon jedině Xeon chová se mi to vždy v paralelním prostředí mnohem líp než i7 i bez technických »pindů«“ :)
Tiskni
Sdílej: