Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
A pokud jde o SSD tak je podle me lepsi koupit normalni HDD a zbyly prachy dat do RAM. Precejenom RAM je podstatne rychlejsi nez SSD
SSD tento čekací čas eliminuje a zrychlení desktopu je opravdu výrazné.Ja si to porad nejak nedovedu predstavit. To jako kdyz zmacku klavesu v editoru tak se na obrazovce pismenko obevi za 2 ms misto za 4, nebo kde presne bude to "opravdu vyrazne" zrychleni ? Co me napada je treba grep velkyho adresare, kde to s SSD bude poprve vyrazne rychlejsi. Ale kdyz s tim adresarem pracuju tak tech grepu budu delat vic a potom je lepsi kdyz ty data zustanou v pameti nez kdyz se budou pokazdy znovu tahat z SSD. A pripominam ze se tady bavime o "HDD + velka RAM" vs "SSD + mensi RAM", ne o "HDD + velka RAM" vs "SSD + stejne velka RAM".
Ja si to porad nejak nedovedu predstavit.Taky mi přijde, že to musí být hodně debilně napsaný desktop, aby jeho používání takto záviselo na rychlosti disku. Ještě tak chápu natažení molochů jako LibreOffice, ale tam to člověk tak nějak očekává.
Pokud se bavíme o počítači pro vývoj, zápis mnoha malých souborů při kompilaci bude celkem častý případ.Někdy je lepší, pokud to nástroje umí a velikost RAM to dovoluje, provádět kompilaci v ramdisku. Člověk tím i šetří to SSD :).
osc build"), potřebuji pro buildroot asi 14 GB. Ale ani se samotným překladem a slinkováním bych se do 1 GB určitě nevešel.
Většina aplikací více či méně pracuje s diskem a i když jsou to drobnosti, tak „100× nic umořilo osla“.
Ať je to Gnome, XFCE, Unity, Widle (důvodně předpokládám, že i další), tak s SSD diskem je vše svižnější a někdy výrazně.
Mám desktop s rotačním diskem a NTB s SSD a v práci už je většina jen se systémovým SSD diskem, kdykoliv sednu k počítači s rotačním diskem (o to i 10+K), tak to poznám, že to nemá SSD.
Nevím jaký vývoj, ale pokud bychom se bavili o (složitě ;)) kompilovaných jazycích jako C/C++,
na více-jádrové mašině, kde lze spustit kompilaci ve více vláknech, tak SSD je citelně poznat.
Další, co se vývoje týče, pokud se používá nějaké IDE, vytvářející on-line indexaci, tak tam už je to poznat velmi citelně.
Pokud se otvírá v vim-u pár souborů, tak to taky pomůže, ale jen asi místo 'eee-hned' je to 'hned'.
Pokud je to postaveno: SSD + 8GiB vs. rotační + 32GiB, říkám SSD + 32GiB
, ale vybral bych si určitě SSD + 8GiB.
Jen pro zajímavost, když otvírám na Core2Duo s rotačním diskem jedno svoje prostředí na jeden klik za konkrétním účelem (Eclipse, Bouml, Inscape, OO sešit + další doprovodné terminály a aplikace), tak
se rožne červený LED-ka (disk) a trvá to ≈2min, s tím, že v Eclipse 1-3min dobíhají procesy, pokud to samé udělám na NTB s i7 a SSD, tak
do 10 sec je vše ready a dobíhání v Eclipse „jen“ uvidím a je to (třeba 5sec).
A třeba doxygen nad nějakým projektem na rotačním disku vs. SSD - nepopsatelné :), ale je fakt že to se moc často nepotřebuje…
Každopádně s SSD už neblbnu s „RAM disky“…
Názorný příklad: vzal jsem aktuální gitový repozitář jádra, branch master, a dal "git checkout v3.0". Výsledky podle toho, kde repozitář byl:
(Není to otázka cache, ten počítač má 32 GB paměti a ve všech případech jsem to prováděl dvakrát za sebou a měřil až ten druhý pokus.)
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku. Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku.Díky, tahle zkušenost se hodí.
Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.Máš k tomu nějaké bližší info? Myšleno jak moc se toho má člověk obávat?
, nová SATA mechanika je za 500,- s DPH, pro občasné připojování PATA zařízení apod. bych sáhl po USB redukci.
. Proč Xeon jsem snad napsal, je to i7 za cenu i5, ECC neřeším.Ten odkázaný Xeon zrovna mám v serveru s klasickým Freezerem a donutit jej aby se zapotil a trochu zahřál stoji hodně velké úsilí (včetně ECC pamětí). A jsem si říkal, že bych ho chtěl i na desktopu.
S tímto Seasonic zdrojem, kde můžu říct, že neřve.
Výkřik na závěr: „Xeon jedině Xeon chová se mi to vždy v paralelním prostředí mnohem líp než i7 i bez technických »pindů«“ :)
Tiskni
Sdílej: