Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Zapomnel jsem do te otazky napsat, ze nasi lidi, co VPNku pouzivaji, musi mit bohuzel z titulu sve prace admin pristup do systemu.To je celkem dost podstatný detail
Odkdy se pozná MAC adresa na dálku přes Internet?
Tak to samozřejmě, protože jsou na stejném virtuálním switchi, nicméně MAC adresa TAP rozhraní nemá bohužel nic společného s hardwarem a s jeho identifikací. Adresa ethernetu nebo WiFi se ovšem nikam mimo místní switch nepřenáší, tedy pokud neuvažujeme dobrovolnou konvenci s IPv6 suffixy odvozenými od MAC adresy (EUI64). Ani IPv6 ovšem nijak nepomůže, protože MAC adresa se dá triviálně snadno „změnit“ — prostě se do paketů místo hodnoty zjištěné ze síťového adaptéru napíše jiná hodnota.
Jediné řešení by bylo mít k tomu firemnímu počítači (nebo někde v něm) napevno fyzicky přidělaný SmartCard se soukromým klíčem, který by se nedal vyjmout. Jedině tak by se dalo (téměř) zajistit, aby se nikdo nepřipojoval z jiného než firemního počítače, pokud ovšem pomineme jednoduchý trik s upraveným klientem, který ten firemní počítač použije pro autentifikaci a kryptografii, zatímco samotnou komunikaci bude provádět z jiného stroje.
Přísně vzato, nikdo přece nemůže zabránit uživateli toho firemního počítače, aby do něj připojil USB WiFi adaptér, vytvořil přístupový bod a routoval pak spojení do VPN pro libovolný počet jiných počítačů. Tohle by nemohl udělat jedině v případě, že by neměl přístup k rootovi, ale bez přístupu k rootovi by si zase nespustil to OpenVPN, že jo.
Proč ne, ale to už pak není řeč o využití současných počítačů tak, jak jsou...
Taky mi připadá, že tohle celé je spíš společenský problém než technický problém a že pokud není napříč celým pracovním kolektivem jasný konsenzus ohledně pravidel a jejich smysluplnosti, pak prostě nebude vůle ta pravidla respektovat a jakékoliv zabezpečení přestane fungovat. Bezpečnostní opatření by měla znepříjemňovat práci spíš útočníkům zvenku než lidem uvnitř firmy.
Mea culpa, neuvědomil jsem si to.Odkdy se pozná MAC adresa na dálku přes Internet?
obecne mi jde o to, aby si lide s nainstalovanym OpenVPN klientem nemohli presunout instalaci OpenVPN klienta na jiny nez mnou urceny pocitac, tj. na pracovni firemni notebook. Jde o to, aby si nemohli zprovoznit OpenVPN klienta (s prekopirovanim klicu z pracovniho notebooku) napr. na svem domacim PC, ...Přesně o toto se snaží hudební, filmový a softwarový průmysl s miliardovými náklady na ochranu proti kopírování. Asi víš, s jakými výsledky.
Tiskni
Sdílej: