Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Trochu jsem hledal a pochopil jsem to správně, že linuxové jádro si přímo v sobě nese ovladače ke všemu možnému i nemožnomu hardwaru?
V zásadě ano.
Není takový systém zbytečně molochoidní?
Není. Jak psali správně předřečníci, tak v jádře nemusí být zkompilováno vše a typicky ani není.
Není třeba možné, aby si instalátor při instalaci "osahal" hardware a zbytečné ovladače zrušil, nebo dal nabídku jestli nechci něco konkrétního vyhodit?
Detekce HW se ve skutečnosti provádí při každém bootu. Není tedy problém vzít HDD, strčit ho do kompletně jiného HW (samozřejmně se zachováním platformy, nelze vzít OS pro ARM a strčit ho na x86) a prostě nabootovat. Až na případné drobnosti (např: pokud je konfigurace sítě spojená s MAC adresou síťovky, tak je potřeba to nastavit znovu pro nový HW) OS bez problémů najede. Tohle na Widlích jen tak neuděláte.
To co chcete, tedy osahat si hw a zbytek vyhodit samozřejmně můžete. Nástroje které vám s tím pomohou existují. Spousta lidí si kompiluje jádro přesně na míru jejich požadavkům a hw (s tím rizikem, že nepůjde tak snadno přepojit disk do jiného kompu) a mají to skutečně minimální. Ale tohle není nic pro začátečníka.
Opravdu tohle není nutné ani žádoucí dělat. Za normální situace je stejně načteno pouze to, co je nutné a ten zbytek na disku příliš nezabírá (pár desítek MB).
To co chcete, tedy osahat si hw a zbytek vyhodit samozřejmně můžete. Nástroje které vám s tím pomohou existují.Mohol by si o tých nástrojoch byť konkrétnejší?
Ty je možné zkompilovat přímo do jádra. Ostatní moduly potom z jádra vyházet (pomocí klasického menuconfig) a vyzkoušet.
Ještě chybí podstatná informace: k čemu by to vlastně mělo být dobré. Třeba pro někoho, kdo je vývojář a potřebuje za den otestovat spoustu buildů s různými verzemi opravy (která bohužel zrovna není v modulu), to smysl mít může. Nebo na nějakém tom embedded zařízení s malou CF kartou coby kořenovým filesystémem. Ale na normálním systému?
Je to na hodně dlouhé zimní večery.
No právě. Je spousta zábavnějších způsobů, jak je strávit. Je spousta užitečnějších způsobů, jak je strávit. A je i docela dost způsobů, které jsou zároveň zábavnější i užitečnější.
Balíčkář jádra z nějakého distra, pokud tady je, tak poradí víc.
Ten spíš bude řešit pravý opak. Ne jak udělat jádro na míru jednomu konkrétnímu systému, ale jak udělat balíček s jádrem tak, aby rozumně fungoval na co nejširším spektru systémů.
Ještě chybí podstatná informace: k čemu by to vlastně mělo být dobré.
Tak původní tazatel se ptá na molochovitost a rastos se ptá na nástroje, které pomůžo se té molochovitosti zbavit. Myslím, že pokud původní tazatel zjistí, že se ušetří max. 40MB, tak si třeba přestane myslet, že je to moloch (nebo alespoň bude mít srovnání s jinými OS). A vůbec u všech tohle přispěje k větší znalosti věcí týkajících se modulů v linuxu. Jinými slovy, místo na disku se tím neušetří, ale alespoň už bude jasné proč.
Je spousta zábavnějších způsobů, jak je strávit. Je spousta užitečnějších způsobů, jak je strávit. A je i docela dost způsobů, které jsou zároveň zábavnější i užitečnější.
Tak tohle je na osobních preferencích. Někoho může bavit z jádra modul po modulu odstraňovat nepotřebné prvky. Nevidím na tom nic divného (v konstrastu s některými jinými druhu zábavy).
Ten spíš bude řešit pravý opak.
Jasně, ale asi bude mít lepší představu o nástrojích, které by se na to dali použít. Distribuční baliči jader musí nějak zjistit, jaká je nejvhodnější množina nastavení distribučního jádra a proč.
Orientovať sa podľa toho, ktoré moduly dokáže loadnúť jadro v ktorom je "všetko" rieši možno otázku ovládačov pre niektoré zariadenia, ale je to biedne riešenie. Skúsim načrtnúť niektoré oblasti (netvrdím, že všetky sú podobne reálne):Ještě chybí podstatná informace: k čemu by to vlastně mělo být dobré.Tak původní tazatel se ptá na molochovitost a rastos se ptá na nástroje, které pomůžo se té molochovitosti zbavit.
lsmod
a všechny ostatní moduly z /lib/modules/VERZE_JÁDRA
smazat. Tohle vypíše seznam aktuálně nepoužívaných modulů:
find /lib/modules/$(uname -r) -name '*.ko' | grep -v "$(lsmod | awk '{print $1"\\.ko$"}' | tr _ -)"Pokud nakonec přihodíte tohle, zjistíte i to, kolik (jak málo) místa byste ušetřil:
| xargs du -b | awk '{s+=$1} END{print s}' | numfmt --to=iec-i --suffix=BAle pokud ty moduly opravdu odstraníte, tak riskujete, že následně připojené zařízení (myš, mobil, foťák, flash disk, tiskárna, …) nebude fungovat, protože nebude mít ovladače.
# a zalohu puvodnich nepromazanejch sudo cp -a /lib/modules/$(uname -r) /lib/modules/$(uname -r).bak # regenerovat modulum zavislosti,aliasy,symboly :) sudo depmod # odebrat pripadne nepouzivane a tedy odmazavane moduly pro initramfs vi /etc/initramfs-tools/modules # a regenerovat initramfs update-initramfs -k $(uname -r) -uhlavne ale tazatele je potreba spis nasmerovat na to, ze tim nic neziska :) to uz spis at si zkompiluje vlastni jadro, tim se aspon neco nauci :)
to uz spis at si zkompiluje vlastni jadro, tim se aspon neco nauci :)Ve skutečnosti v podstatě nic, pokud nebude k tomu číst dokumentaci, jediné co se naučí, jaký všemožný hw v tom jádru je, a co mu po jeho zásahu nebude fungovat po kompilaci, pokud bude sahat na to o čem si přečetl kulový a o čem neví podrobnosti které i v dokumentaci chybí. Když se zkompiluje jakýkoliv modul do jádra viděný v lsmod, nemusí pak fungovat, s výchozím nastavením, protože mu nejdou předat všechny parametry např. ALSA. Takže souhlas kompilování jádra je dobrá zábava, pokud chci zabít čas, ale naprosto zbytečná!
A pokud naopak máte driver, který se dokompilovává (t.j. není součástí distribuce kernelu), tak ho musíte při každé změně kernelu překládat znovu.
Při každé ne. Přinejmenším v některých distribucích se v rámci updatů zachovává kABI, takže out-of-tree moduly překompilovávat není potřeba.
Tiskni
Sdílej: