Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Všechny nápady, které uvádíš, jsou lehce mimo mísu. Aktuální distribuce s perfektně vyladěným KDE, se systemd, s grafickým instalátorem a s aktuálním kernelem je například Fedora. Kromě toho je také s implicitně zapnutým SELinuxem, s bezproblémovou podporou Btrfs přímo v instalátoru a se spoustou dalších výhod navíc (ve srovnání s původním seznamem v dotazu).
Nemá smysl o něm hovořit, je třeba ho vyzkoušet. A hlavně nešířit FUD. Implicitní nastavení KDE na Fedoře patří mezi nejzdařilejší, jaká jsem kdy viděl. (A to už jsem jich viděl spoustu.)
Fedora není „zaměřená“ na Gnome ani na žádné jiné konkrétní prostředí. Nevím, kde se berou utkvělé představy o spojení konkrétního desktopového prostředí s distribucí. I u Blbuntu je přece přechod mezi Ubuntu a Kubuntu v podstatě otázka jednoho příkazu instalátoru. Na každé distribuci si uživatel může nainstalovat klidně deset grafických prostředí. Samozřejmě je otázka, jak dobře budou v kterém z nich fungovat grafické utility pro správu systému, má-li daná distribuce nějaké. Ve Fedoře na KDE fungují bez problémů a znamenitě, včetně pokročilejších záležitostí jako SELinux auditu a tak podobně.
Zase prázdné pojmy. Můžeš prosím definovat, co to je KDE-optimalizovaná distribuce? Nic takového totiž neexistuje, ale přesto by mě zajímalo, jak tento nesmysl definuješ.
Dál by mě taky zajímalo, co je to GNOME distribuce. Opět nic takového neexistuje, ale stejně bych docela rád věděl, proč si vůbec někdo myslí, že to snad existuje.
Spousta ladění vzhledu je na osobních preferencích uživatele, ale základem by měl být například jednotný vzhled všech aplikací, tedy pokud spustím aplikaci v Qt 5, Qt 4, GTK 2 nebo GTK 3, widgety by měly vypadat prakticky stejně. Nastavení fontů, plochy, ovládání sítě a dalších widgetů by mělo být tak nějak od přírody rozumné, aby se uživatel mohl poprvé nalogovat a začít pracovat. (Nemusí se cítit hned jako v bavlnce, od toho je spousta nastavení, která KDE poskytuje, ale měl by mít tak nějak všechno po ruce.) Fedora všechny tyto požadavky na vzhled splňuje na výbornou, přidává několik užitečných konfiguračních utilit a mívá i pár drobných (leč nezřídka klíčových) tweaků, které „vanilla“ KDE v danou chvíli nemá — například to byla jedna z prvních distribucí, která měla opravený téměř nefunkční dual head u KDE 4 kdysi před lety.
Sečteno a podtrženo, nenapadá mě, co přesně má SUSE nebo Kubuntu navíc ve srovnání s KDE na Fedoře. (Nerad používám pojem KDE spin Fedory, protože je to stejný nesmysl jako Kubuntu — jeden příkaz instalátoru může přidat libovolná další grafická prostředí i login manažery, případně rovnou převést jeden „spin“ na jiný, chce-li uživatel, zkrátka tím, že něco přidá a něco odinstaluje, jak jinak. Není to nic trvalého, pro co by se člověk musel rozhodovat předem před instalací.)
(Hned mě napadá jedna vychytávka, kterou SUSE a Kubuntu ve srovnání s KDE na Fedoře postrádají: Původní tazatel chtěl aktuální distribuci s pravidelně aktualizovaným kernelem. Tak to je přesně Fedora. Na kernely má v podstatě rolling updates. Automatické aktualizace se dají sledovat v pěkném KDE appletu, který navíc uživateli umí doporučit odhlášení a přihlášení, restart X-serveru nebo restart celého systému — podle toho, co se zrovna aktualizuje.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.8.2015 13:42