Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Všechny nápady, které uvádíš, jsou lehce mimo mísu. Aktuální distribuce s perfektně vyladěným KDE, se systemd, s grafickým instalátorem a s aktuálním kernelem je například Fedora. Kromě toho je také s implicitně zapnutým SELinuxem, s bezproblémovou podporou Btrfs přímo v instalátoru a se spoustou dalších výhod navíc (ve srovnání s původním seznamem v dotazu).
Nemá smysl o něm hovořit, je třeba ho vyzkoušet. A hlavně nešířit FUD. Implicitní nastavení KDE na Fedoře patří mezi nejzdařilejší, jaká jsem kdy viděl. (A to už jsem jich viděl spoustu.)
Fedora není „zaměřená“ na Gnome ani na žádné jiné konkrétní prostředí. Nevím, kde se berou utkvělé představy o spojení konkrétního desktopového prostředí s distribucí. I u Blbuntu je přece přechod mezi Ubuntu a Kubuntu v podstatě otázka jednoho příkazu instalátoru. Na každé distribuci si uživatel může nainstalovat klidně deset grafických prostředí. Samozřejmě je otázka, jak dobře budou v kterém z nich fungovat grafické utility pro správu systému, má-li daná distribuce nějaké. Ve Fedoře na KDE fungují bez problémů a znamenitě, včetně pokročilejších záležitostí jako SELinux auditu a tak podobně.
Zase prázdné pojmy. Můžeš prosím definovat, co to je KDE-optimalizovaná distribuce? Nic takového totiž neexistuje, ale přesto by mě zajímalo, jak tento nesmysl definuješ.
Dál by mě taky zajímalo, co je to GNOME distribuce. Opět nic takového neexistuje, ale stejně bych docela rád věděl, proč si vůbec někdo myslí, že to snad existuje.
Spousta ladění vzhledu je na osobních preferencích uživatele, ale základem by měl být například jednotný vzhled všech aplikací, tedy pokud spustím aplikaci v Qt 5, Qt 4, GTK 2 nebo GTK 3, widgety by měly vypadat prakticky stejně. Nastavení fontů, plochy, ovládání sítě a dalších widgetů by mělo být tak nějak od přírody rozumné, aby se uživatel mohl poprvé nalogovat a začít pracovat. (Nemusí se cítit hned jako v bavlnce, od toho je spousta nastavení, která KDE poskytuje, ale měl by mít tak nějak všechno po ruce.) Fedora všechny tyto požadavky na vzhled splňuje na výbornou, přidává několik užitečných konfiguračních utilit a mívá i pár drobných (leč nezřídka klíčových) tweaků, které „vanilla“ KDE v danou chvíli nemá — například to byla jedna z prvních distribucí, která měla opravený téměř nefunkční dual head u KDE 4 kdysi před lety.
Sečteno a podtrženo, nenapadá mě, co přesně má SUSE nebo Kubuntu navíc ve srovnání s KDE na Fedoře. (Nerad používám pojem KDE spin Fedory, protože je to stejný nesmysl jako Kubuntu — jeden příkaz instalátoru může přidat libovolná další grafická prostředí i login manažery, případně rovnou převést jeden „spin“ na jiný, chce-li uživatel, zkrátka tím, že něco přidá a něco odinstaluje, jak jinak. Není to nic trvalého, pro co by se člověk musel rozhodovat předem před instalací.)
(Hned mě napadá jedna vychytávka, kterou SUSE a Kubuntu ve srovnání s KDE na Fedoře postrádají: Původní tazatel chtěl aktuální distribuci s pravidelně aktualizovaným kernelem. Tak to je přesně Fedora. Na kernely má v podstatě rolling updates. Automatické aktualizace se dají sledovat v pěkném KDE appletu, který navíc uživateli umí doporučit odhlášení a přihlášení, restart X-serveru nebo restart celého systému — podle toho, co se zrovna aktualizuje.)
Tiskni
Sdílej: