Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Je to tím, že některé programy respektují řádku hosts:
v /etc/nsswitch.conf
a některé ne. Pokud používají getaddrinfo()
ze standardní knihovny (což je s největší pravděpodobností případ command-line utilit), resolving funguje podle nsswitch.conf
. Pokud naopak mají nějaký svůj vlastní resolving (což je u prohlížečů docela časté), může se klidně stát, že používají výhradně DNS a /etc/hosts
vůbec neřeší. (Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts
je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.) Dá se to vyřešit například pomocí dnsmasq
, který se dá nastavit tak, aby bral ohled na /etc/hosts
. (Přesněji řečeno, implicitně tak dokonce nastavený je, jen člověk nesmí mít jistou z[cenzurovanou] distribuci, která nastavení dnsmasq z[cenzuruje].)
Tohle je fakt divné. Není v tom browseru nějaká (vnitrofiremní nebo kdovíkterá jiná) proxy konfigurace, která by třeba přidávala custom TLD nebo nějak resolving měnila? Tady jsou nějaké staré řeči o tom, jak je to v Chromiu s getaddrinfo()
, proč ano a proč ne a tak podobně, ale nejsem z toho příliš moudrý, jestli by to pasovalo na tento případ.
Čistě pro úplnost dodám, že existuje příkaz getaddrinfo
, který volá funkci getaddrinfo()
. Ten minitool je v balíku perl-socket-getaddrinfo
či v jeho ekvivalentu pro jiné distribuce. Tím se dá zjistit, co a kdy přesně getaddrinfo()
vrací, kolik toho je atd. atp. Ale tady to asi (určitě) nepomáhá, protože jestli tomu dobře rozumím, tak getaddrinfo()
dělá správnou věc a jenom resolving v browseru nefunguje.
jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemáKterý? Windows takový soubor mají, dokonce se jmenuje
hosts
a je v adresáři etc
(historie síťového stacku Windows je spletitá).
Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.
To nějak nedává smysl. Smyslem getaddrinfo()
(nebo gethostbyname()
) je právě to, aby se program vůbec nemusel zabývat tím, že (ne)existuje nějaký /etc/hosts
a/nebo nějaké DNS dotazy a jestli třeba daný systém místo nich nepoužívá k resolvování jmen třeba LDAP nebo SQL databázi. Takže ručně zadrátovaný DNS resolver by portabilitu naopak snižoval.
Nevím, proč browsery nepoužívají standardní getaddrinfo()
. Dívají se sice třeba do /etc/gai.conf
i do několika dalších klasických konfiguráků, ale jejich chování se od implicitního getaddrinfo()
prostě liší. A ano, naprosto souhlasím s tvrzením, že něco takového nedává smysl.
přestane mi fungovat v prohlížečích resolvingTo jste nějak ověřil a víte to, nebo je to jen domněnka? Nemůže problém způsobovat ověřování názvu na blacklistech, validace DNSSEC v pluginu nebo něco jiného?
výsledek je prostě, že nefunguje name-resolvingNa to jsem se právě ptal, jak tohle víte. Prohlížeč vám asi nevypíše chybu „prostě nefunguje name-resolving“. A i kdyby ji vypsal, je rozdíl v tom, zda ji vypíše hned, nebo až po vypršení nějakého timeoutu. Kdybyste popsal, co se doopravdy děje, bude hledání příčiny mnohem snazší. Třeba: „Zadám do adresního řádku adresu, kterou prohlížeč nemá nakešovanou, a hned se obrazí chyba 'ABC'.“ Nebo „…, prohlížeč cca 30 dnů točí kolečkem a pak se zobrazí chyba 'EFG'.“
koneckonců taková validace by stejně u "lokálních" jmen selhalaJenže je podstatný rozdíl mezi tím, když prohlížeč hned dostane odpověď „neznám“, než když bude marně čekat na odpověď, dokud to nevzdá.
Tiskni
Sdílej: