Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Řešení dotazu:
…zvazujem prechod na linux…
Až na ten Linux budeš opravdu přecházet a budeš mít v provozu linuxový server a budeš řešit konkrétní úkoly související s přechodem z windowsového serveru, pak se můžeš na každou nejasnost konkrétně zeptat. V současné podobě je dotaz extrémně vágní a netýká se Linuxu, UNIXu ani open-source.
jeden potrebuje Outlook, ale druhý zase len word
Co je to Outlook? Co je to Word? Je to někde na GitHubu, v repository Fedory nebo Archu a tak podobně?
Museli by byť všetky tieto balíky predinštalované na všetkých počítačoch)?
Pokud jsou balíky zkompilované pro architekturu, kterou podporuje server i připojené počítače, pak z technického hlediska není problém mít je nainstalované na serveru a na klientech je spouštět například přes NFS namountované s optionem exec (brrr). Spíš je otázka, proč takové věci dělat. Uživateli, který se odpojí od WiFi, pak najednou nějaký spuštěný program například neuloží jeho soubory, protože příslušná část binárky k danému úkonu potřebná je zatím pouze namapovaná, ale fyzicky se ještě nenačetla (a ani se nenačte, když připojení k NFS selhalo). Proto mi tento plán připadá jako velmi zbytečná nepříjemnost a riziko. Binárky zkompilované pro novější instrukční sadu, než jakou používají připojené počítače, budou umírat na SIGILL, ale to je nakonec velmi malý a nepodstatný problém ve srovnání s tím, co se stane spuštěným programům, když se přeruší připojení k NFS.
Druhá možnost je spouštět binárky na serveru a forwardovat X11. To je sice proveditelné, ale v dnešní době neudržitelné, protože zaprvé X11 půjde časem do důchodu a zadruhé v takovém režimu nefunguje grafická akcelerace. A grafickou akceleraci už dnes používá všechno, od browserů přes LibreOffice až po widget s kalendářem na ploše. Bez akcelerace je to jakési nouzové řešení, které ale nedává valný smysl a navíc extrémně závisí na nízké latenci sítě, jinak se použít nedá.
Třetí možnost je protokol typu Spice. Tedy celý virtuální X-server běžící na serveru, ke kterému se přímo připojují programy běžící na serveru a klienti se pak připojují na svůj vzdálený virtuální desktop. Tohle řešení mi taky připadá pro praktickou každodenní práci nefunkční, protože grafická akcelerace je buď nevalná nebo téměř žádná (ač by bylo super, kdyby xspice akceleroval na GPU toho serveru, ale tak to prostě (zatím) na světě nechodí). Opět to bude řešení extrémně závislé na síti a na její nízké latenci. Je v podstatě vyloučeno, že by na tom někdo vydržel celé dny produktivně pracovat.
Proto je asi nakonec nejlepší mít všechen potřebný software nainstalovaný na každém počítači. Společné minimum konfigurace i softwaru se dá například vynutit nástrojem typu puppet, což je při počtu uživatelů větším než 5 prakticky nezbytnost. Co kdo z uživatelů bude potřebovat nad to společné minimum, to si samozřejmě doinstaluje — nevidím v tom žádný problém.
Ďakujem pekne za pomoc a sorry, ak sú niektoré otázky moc nováčikovské.
Nejsou nováčkovské, jsou off-topic. Tohle je fórum o Linuxu a open-source. Není to obdoba Technetu se snazším přístupem. :-P Nechápu důvod cpát dotazy ohledně Windows do fóra, které se zabývá Linuxem a open-source. Maskovat takové dotazy údajnými úvahami o hypotetickém budoucím přechodu na Linux je velmi ohrané. Tento dotaz patří od začátku do konce na fórum o Windows.
Použili by ste LDAP? možno do domény ich dať? neviem, čo je lepšie a či v tom je extra rozdiel?Samotný LDAP se konfiguruje asi tak stejně složitě jako doména, přičemž umí jen to ověřování uživatelů bez všech ostatních věcí, co umí doména (SSO, enrollment počítačů, síťové disky, HBAC ap.) Linux má pro tohle FreeIPA. Dá se propojit i s windowsím Active Directory, buď přes Windows Server nebo přes Sambu na Linuxu. Teoreticky jde používat i Active Directory na Linuxu (AD implementuje Kerberos i LDAP), ale nesázel bych na dobrou podporu ze strany Microsoftu.
V takom prípade tiež neviem, ako sa udržiavajú nainštalované na lokálnych staniciach všetky aplikácie, ktoré by daný užívateľ používal?Aplikace mohou být lokálně nebo na síťových discích. Ve Windows to druhé IMO záleží taky na tom, jestli to podporuje ta aplikace, v Linuxu to není problém (pokud sedí architektura a všude jsou stejné distribuce). Nebo pokud jsou počítače podobné, můžete mít všechny systémy totožné, sdílené přes síť s lokálním overlay pro odlišná nastavení. U lokálních aplikací lze použít nějaké nástroje na deployment. Ve Windows to umí přímo Active Directory, pro Linux lze použít třeba Puppet (podporuje i Windows).
Alebo je vhodnejšie mať jeden výkonný server a všetci užívatelia by sa pripájali cez vzdialenú plochu priamo na server?Tohle řešení jsem taky párkrát viděl, ale je dost kostrbaté, pomalé a vůbec spíš na úrovni 80. let.
Čo s užívateľmi, ktorí majú notebook a potrebujú s nim chodiť aj do terénu a mať dáta pri sebe? Nie vždy je možné mobilné internetové pripojenie. Ako vyriešiť takýchto užívateľov, aby mali svoje dáta so sebou?FreeIPA/SSSD umí cachovat přihlašovací údaje, takže po prvním přihlášení není potřeba připojení k síti (bez připojení k síti se ale samozřejmě neaktualizují třeba hesla). U Windows nevím, ale tipoval bych, že to budou umět taky. Síťové disky samozřejmě nebudou dostupné, ale to lze řešit přes synchronizační nástroje jako ownCloud (u něj jde k datům přistupovat i přes web browser odkudkoliv) či Syncthing.
Tiskni
Sdílej: