CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
brctl addbr xenbr0 ip a add 10.0.0.100 dev xenbr0 ip link set xenbr0 upTeď si ještě z openSUSE mohu pingnout na Debian. Jakmile však zadám poslední krok:
brctl addif xenbr0 eth0ještě několik (i 30) 'pingnutí' projde, ale pak to skončí. Počítače si už mezi sebou 'nepingají', na internet se ale stále dostanou. Po zrušení posledního příkazu se zase vše rozeběhne. Nevím, zda-li jsem na něco zapomněl nebo je celá úvaha špatná a nejde to na jednom segmentu, můžete poradit? Děkuji za pomoc.
Řešení dotazu:
# arp -n Address HWtype HWaddress Flags Mask Iface 10.0.0.138 ether 50:67:f0:fb:ad:af C eth0 10.0.0.11 (nekompletní) eth0Přesně nerozumím Vámi zmiňované druhé variantě, eth0 a xenbr0 by měli mít stejné IP adresy? (ale ani to mi nepracuje).
Jo, tohle je v Linuxu taková ošklivá nejasnost, že není jasné definované, co přesně se má stát, když je například bridge s IP adresami a nějaká jeho „členská“ rozhraní mají taky svoje adresy — jiné než bridge, aby se to vzájemně nesežralo, ale prostě adresy. Zkrátka, párkrát jsem něco takového zkoušel z různých důvodů, třeba aby některé programy poslouchaly jenom na jednom z rozhraní a ne na celém bridge, tedy aby se jim nedalo dovolat jen tak odkudkoliv z bridge, atd. atp. Ale nic naplat, nikdy to pořádně nefungovalo, pokaždé se na tom něco rozesralo napadrť, ne nutně tak vážně jako problém s ARP, ale třeba o dvě patra abstrakce výš už ano, například address selection, s čímž (mimo jiné) souvisí kromě odchozích spojení taky pořadí výsledků, které vrací getaddrinfo(), a tak dále a tak podobně. Pokaždé mě to nakonec nakrklo takovou měrou, že adresy samostatných rozhraní přišly zrušit (ip -6 addr flush atd.) a adresy má nakonec jenom bridge.
Cílem tohoto^^^ žvástu je naznačit, že by se mi víc líbilo, kdyby Linux automaticky zrušil samostatné adresy zařízení, jakmile se zařízení přidá do bridge, a neumožnil přidání žádných samostatných adres, dokud zařízení z bridge nevypadne. Sémantika těchto samostatných adres na rozhraní v bridge je totálně rozbitá.
Vážený anonyme, já mám zase dojem, že právě vy o bridgích a o chování jejich softwarových variant na různých operačních systémech víte naprosté kulové a snažíte se všeho všudy dělat haura, jako ostatně každý klasický anonym na ABCLinuxu. A ten dojem pramení z toho, že váš příspěvek má nulovou informační hodnotu, nesnaží se nijak obhájit nějaký konkrérní argument, ale zabývá se úvahami, co asi tak já vím o bridgích. Zákaz anonymů by ABCLinuxu prospěl, protože drtivá většina „perel“ tohoto typu je právě od nich.
Tiskni
Sdílej: