Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
Ten seznam kandidátů je z roku 2005. Dnes máme rok 2016.
4) ZFS -> Linux, FreeBSD, Apple OS X, Solaris + OpenIndiana
A k tomu atomické snapshoty, konečně opravdový RAID na úrovni filesystému (tedy RAID odolný proti silent data corruption, proti write hole i proti dalším kritickým nedostatkům ostatních řešení a filesystémů), checksumy dat i metadat, více replik dat i metadat (podle přání), funkce znamenitě se hodící pro zálohování a archivaci (serializace a deserializace celého filesystému), ZVOL — mechanismus umožňující alokovat uvnitř ZFS média pro jiné filesystémy, třeba i zastaralé a primitivní (ext4 a spol.) a přitom využívat datové checksumy a některé další vymoženosti moderního filesystému…
Nebýt požadavku na multiplatformnost, Btrfs by mohl být v případě Linuxu ještě mnohem lepším kandidátem. (Je totiž vždy k dispozici přímo s každým kernelem, bez nepříjemných licenčních opletaček s oddělenými zdrojáky / balíčky.) Nicméně pokud je nutná přenositelnost (například) na FreeBSD nebo OS X, ZFS je asi jasná volba.
Pokud jde o přenositelnost na Windows, tam se radí těžko, protože Windows prostě tradičně vůbec nic neumí.
Podle seznamu kandidátů tazatele jsem nabyl dojmu, že nekompatibilita s Windows (konkrétně u bodu 3, XFS) by nakonec mohla být přijatelná. Kromě toho, s nekompatibilitou to není až tak horké, protože nějaká pseudopodpora pomocí virtuálního stroje se dá zařídit vždycky. To samozřejmě platí i pro ZFS.
Ne, UFS by nedával větší smysl, protože nemá checksumy dat i metadat, nemá vestavěný RAID s odolností proti silent data corruption a nemá atomické snapshoty, kromě jiného — seznam výhod ZFS je samozřejmě mnohem delší.
Právě zmíněné vlastnosti v podstatě určují, zda je filesystém jednou nohou zamrzlý ve 20. století, tedy v dobách malých a pomalých disků, v dobách fsck a v dobách jednodiskových konfigurací či proprietárních RAID řadičů funkčních za dobrého počasí, nebo zda jeho nasazení dává smysl i v současnosti, kdy máme disky desettisíckrát větší než v roce 1996 a přesto chceme, aby se každý zapsaný bit zachoval bez chyby s pravděpodobností hraničící s jistotou, pokud nepřijde tsunami.
stacilo by jen downgrade jadra na <=2.6.8(?) a nepripojovat ten disk pak k Windows protoze by pri write to naborilo
po pripojeni USB zarizeniA v tom je ten problém. Zálohovací server připojený do sítě je mnohem jednodušší řešení, než robot, který bude připojovat USB disky.
nebo ho mit stale pripojenePokud bude ten disk trvale připojený, pravděpodobně nebude nutné řešit zálohu ze tří různých OS.
pre istotu som sa prihlasil aby bolo zrejme ze sa jedna o mna...
takze. NTFS podla mna je ok splnuje poziadavoky.
OpenBSD -> len read only
FreeBSD -> odstranena podpora s jadra uz len cez FUSE ak sa nemylim
Windows
Linux
Haiku
FAT32 asi nie to je dobre na USB,flasky, presiel som si par diskusii na nete a exfat je bud pomaly takze moji kandidati su EXT3 a NTFS
k tomu EXT3 tak EXT3 je EXT2 so zurnalom mozno nejake mensie vecsie odlisnosti EXT4 je uz zbrusu novy fs. linuxovy driver dokaze pripojit EXT2/3 cez EXT4 subsys ale FreeBSD pripoji len EXT2 a EXT3 bez zurnalu cez EXT2 driver. EXT4 nie je tam aj nejaky rozdiel v strukture dat 128 vs 256bit.
Tiskni
Sdílej: