Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ten seznam kandidátů je z roku 2005. Dnes máme rok 2016.
4) ZFS -> Linux, FreeBSD, Apple OS X, Solaris + OpenIndiana
A k tomu atomické snapshoty, konečně opravdový RAID na úrovni filesystému (tedy RAID odolný proti silent data corruption, proti write hole i proti dalším kritickým nedostatkům ostatních řešení a filesystémů), checksumy dat i metadat, více replik dat i metadat (podle přání), funkce znamenitě se hodící pro zálohování a archivaci (serializace a deserializace celého filesystému), ZVOL — mechanismus umožňující alokovat uvnitř ZFS média pro jiné filesystémy, třeba i zastaralé a primitivní (ext4 a spol.) a přitom využívat datové checksumy a některé další vymoženosti moderního filesystému…
Nebýt požadavku na multiplatformnost, Btrfs by mohl být v případě Linuxu ještě mnohem lepším kandidátem. (Je totiž vždy k dispozici přímo s každým kernelem, bez nepříjemných licenčních opletaček s oddělenými zdrojáky / balíčky.) Nicméně pokud je nutná přenositelnost (například) na FreeBSD nebo OS X, ZFS je asi jasná volba.
Pokud jde o přenositelnost na Windows, tam se radí těžko, protože Windows prostě tradičně vůbec nic neumí.
Podle seznamu kandidátů tazatele jsem nabyl dojmu, že nekompatibilita s Windows (konkrétně u bodu 3, XFS) by nakonec mohla být přijatelná. Kromě toho, s nekompatibilitou to není až tak horké, protože nějaká pseudopodpora pomocí virtuálního stroje se dá zařídit vždycky. To samozřejmě platí i pro ZFS.
Ne, UFS by nedával větší smysl, protože nemá checksumy dat i metadat, nemá vestavěný RAID s odolností proti silent data corruption a nemá atomické snapshoty, kromě jiného — seznam výhod ZFS je samozřejmě mnohem delší.
Právě zmíněné vlastnosti v podstatě určují, zda je filesystém jednou nohou zamrzlý ve 20. století, tedy v dobách malých a pomalých disků, v dobách fsck a v dobách jednodiskových konfigurací či proprietárních RAID řadičů funkčních za dobrého počasí, nebo zda jeho nasazení dává smysl i v současnosti, kdy máme disky desettisíckrát větší než v roce 1996 a přesto chceme, aby se každý zapsaný bit zachoval bez chyby s pravděpodobností hraničící s jistotou, pokud nepřijde tsunami.
stacilo by jen downgrade jadra na <=2.6.8(?) a nepripojovat ten disk pak k Windows protoze by pri write to naborilo
po pripojeni USB zarizeniA v tom je ten problém. Zálohovací server připojený do sítě je mnohem jednodušší řešení, než robot, který bude připojovat USB disky.
nebo ho mit stale pripojenePokud bude ten disk trvale připojený, pravděpodobně nebude nutné řešit zálohu ze tří různých OS.
pre istotu som sa prihlasil aby bolo zrejme ze sa jedna o mna...
takze. NTFS podla mna je ok splnuje poziadavoky.
OpenBSD -> len read only
FreeBSD -> odstranena podpora s jadra uz len cez FUSE ak sa nemylim
Windows
Linux
Haiku
FAT32 asi nie to je dobre na USB,flasky, presiel som si par diskusii na nete a exfat je bud pomaly takze moji kandidati su EXT3 a NTFS
k tomu EXT3 tak EXT3 je EXT2 so zurnalom mozno nejake mensie vecsie odlisnosti EXT4 je uz zbrusu novy fs. linuxovy driver dokaze pripojit EXT2/3 cez EXT4 subsys ale FreeBSD pripoji len EXT2 a EXT3 bez zurnalu cez EXT2 driver. EXT4 nie je tam aj nejaky rozdiel v strukture dat 128 vs 256bit.
Tiskni
Sdílej: