Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »void funkce1(int chTime) // chTime - jak dlouho má cykl běžet.
{
unsigned int t0 = CurrentTick(); // začatek cyklu - neměnná hodnota
unsigned int t1 = CurrentTick(); // aktuální doba cyklu
unsigned int overFlow = 0; // detekuje přeteceni CurrentTick
while((t0+chTime)>(t1+overFlow))
{
// ZDE BUDE KÓD, KTERÝ CHCI ČASOVAT
// 1 CYKLUS MŮŽE TRVAT AŽ 2s
t1=CurrentTick(); // aktualizace času smyčky - "aktuální čas"
if(t1 < t0) // kontrola proti přetečení
{
overFlow = 65535;
}
}
}
time(2), gettimeofday(2), alarm(2), setitimer(2), …
Ten kód je celkově dost problematický, není třeba jasné, kde přesně se vzala magická konstanta 65535 (není to spíš 65536?) a počítá se jen s jedním přetečením. Pokud "vrátí okamžitě" znamená, že se cyklus neprovede ani jednou, šlo by to vysvětlit např. tím, že překladač prohodil pořadí těch dvou inicializací a t1 se inicializovala na 65535, ale t0 už na nulu. V každém případě je nesmysl na začátku CurrentTick() (Co to vůbec je? Standardní systémová funkce určitě ne.) volat dvakrát, spíš použijte pro t1 hodnotu, kterou už máte v t0.
šlo by to vysvětlit např. tím, že překladač prohodil pořadí těch dvou inicializací
Nejspíš nešlo. Tím, že je tam volání funkce, tak to udělat nemůže. Jedině že by ta funkce byla inline a prováděla něco jako čtení z nějaké globální proměnné, kterou cosi na pozadí aktualizuje.
Na druhou stranu si lze snadno představit, jak by cyklus neskončil nikdy: pokud se t0 inicializuje na nulu, podmínka "t1 < t0" nebude nikdy splněná a přetečení nedetekujete.
ale v principu by to nemělo vadit
Může, protože pak překladači nic nebrání ty dvě inicializace prohodit. Proto existují věci jako bariéry, abyste mu v tom zabránil. V každém případě ale není sebemenší důvod při inicializaci tu funkci volat dvakrát, prostě použijte stejnou hodnotu pro obě proměnné, je to jednodušší a nebudete riskovat překvapení.
Kdyby se t0 inicializovalo na 0 (což je pouze před započetím časového cyklu), vůbec by to nevadilo, vlastně by to byl ideální případ. Jelikož max časování je jak jsem psal 50 sekund.
Holt si asi každý musí natlouct sám, aby pochopil, jakou trvanlivost tyhle skryté předpoklady mají a jak nepříjemné je pak hledat chyby, které se začnou objevovat, když jednoho dne přestanou platit (v době, kdy už jste dávno zapomněl, kde všude jste to předpokládal). Pokud mermomocí trváte na tom, že to nechcete napsat pořádně, tak aspoň kontrolujte ten argument, ať aspoň víte proč, až to "bouchne".
if(t1 <= t0) a následně overFlow inkrementovat o 65536 kvůli vícenásobnému přetečení.
t0, pro vás je spíš důležité, jestli je menší než minulá hodnota t1 (pokud se můžeme spolehnout, že vám to během jednoho cyklu nenaskočí o 65536 a víc).
Ještě jedna praktická rada:
Ohledně toho CurrenTick() - tohle je programované pro řídicí jednotku robota.
Pokud se dotaz týká nějakého velmi specifického prostředí, kde nelze použít běžné nástroje a obraty, je dobré na to hned na začátku upozornit.
uint16_t t0 = CurrentTick();
while (chTime > 0)
{
...
uint16_t t1 = CurrentTick();
chTime -= t1 - t0;
t0 = t1;
}
Nějak divně tam inicializuješ ty časové proměnné. Když si normálně v běžném userspace naimplementuju CurrentTicks(), daří se mi to vyzkoušet takhle:
#include <stdlib.h>
#include <stdio.h>
#include <time.h>
#include <inttypes.h>
static const size_t BILLION = 1000000000;
static const size_t MILLION = 1000000;
static const uint32_t TIME_MASK = 0xffff;
static const uint32_t TIME_MAX = TIME_MASK + 1;
static const struct timespec PAUSE = {
.tv_sec = 0,
.tv_nsec = 500000000,
};
static uint32_t CurrentTick() {
struct timespec ts;
if (clock_gettime(CLOCK_MONOTONIC, &ts)) {
perror("clock error");
exit(1);
}
const uint64_t ns = (uint64_t)ts.tv_sec * BILLION +
(uint64_t)ts.tv_nsec;
return (uint32_t)(ns / MILLION) & TIME_MASK;
}
static void funkce1(int chTime) {
if (chTime > 0) {
uint32_t t0 = CurrentTick();
do {
/* Tady začíná časovaný kód. */
printf("\tZbývá: %d ms, CurrentTick: %u ms\n", chTime, t0);
struct timespec remaining;
if (nanosleep(&PAUSE, &remaining))
while (nanosleep(&remaining, &remaining));
/* Tady končí časovaný kód. */
const uint32_t t1 = CurrentTick();
chTime -= t1 > t0 ? t1 - t0 : TIME_MAX - t0 + t1;
t0 = t1;
} while (chTime > 0);
}
}
int main() {
const int times_sec[] = {1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 65, 66, 99};
for (size_t i = 0; i < sizeof(times_sec) / sizeof(int); ++i) {
printf("Spouštím časovač na %d s.\n", times_sec[i]);
funkce1(1000 * times_sec[i]);
}
return 0;
}
Tohle^^^ si můžeš rovnou spustit, sledovat, kdy čas přeteče, a zkoušet různé alternativy. Klíčové je, jak se v tom cyklu aktualizuje uplynulý čas.
Pokud by jedna iterace toho časovacího kódu trvala déle než 65536 milisekund, bude samozřejmě tohle řešení nepoužitelné a časování by se muselo řešit jinak.
Tiskni
Sdílej: