Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
1. Vytvořím klíč pro certifikační autoritu CA.key. 2. Pomocí CA.key vytvořím žádost CA.csr. 3. Pomocí CA.key a CA.csr podepíšu žádost a vytvořím certifikát CA.crt 4. Vytvořím klíč pro můj webový server MUJWEB.key. 5. Pomocí MUJWEB.key vytvořím žádost MUJWEB.csr. 6. Pomocí CA.key a CA.crt podepíšu žádost MUJWEB.csr a vytvořím certifikát MUJWEB.crt 7. Vytvořím klíč pro klienta mého webového serveru KLIENT.MUJWEB.key. 8. Pomocí KLIENT.MUJWEB.key vytvořím žádost KLIENT.MUJWEB.csr. 9. Pomocí CA.key a CA.crt podepíšu žádost KLIENT.MUJWEB.csr a vytvořím certifikát KLIENT.MUJWEB.crt 10. Převedu KLIENT.MUJWEB.crt na KLIENT.MUJWEB.pk12Otázka: Je špatně, pokud vynechám body 4, 5 a 6 a pro webový server použiju CA.crt?
Řešení dotazu:
Je špatně, pokud vynechám body 4, 5 a 6 a pro webový server použiju CA.crt?Přijde mi to koncepčně divné. „Správně“ bys měl mít jednu CA, která vydá certifikáty třeba pro 5 různých serverů, a privátní klíč té CA by se na těch serverech válet neměl.
Podle toho, jak definuješ špatně.
Certifikát serveru by neměl mít nastavený CA bit, protože browsery a jiné klientské aplikace se na to můžou tvářit kysele. Jinak (obecně) může být samopodepsaný.
Pokud místo certifikátu od (své) autority použiješ přímo na serveru samopodepsaný certifikát, zaděláváš si tím na určitý „logistický“ problém. S autoritou stačí, aby měl každý klient u sebe certifikát autority. Pak může ověřovat identitu všech serverů, kterým autorita v budoucnu vydá certifikát. Se samopodepsanými certifikáty musíš nějak bezpečně dostat každý certifikát na každého klienta, aby zabezpečení dávalo smysl.
Když už tam autoritu tak nebo tak máš (pro vydávání těch klientských certifikátů), pak podle mě není důvod nepoužít ji taky pro podepsání certifikátu serveru. Ušetří to manuální distribucí toho serverového certifikátu na klienty, což je pořád drobné plus, i když každý klient musí dostat svůj klientský .p12 balíček.
openssl req -x509 -newkey rsa:4096 -keyout key.pem -out cert.pem -days 3660Záleží na tom, kde pak certifikát chcete použít - unixové servery obvykle používají OpenSSL rozhraní, takže jim bude vyhovovat certifikát a privátní klíč ve formátu OpenSSL. Pokud byste to chtěl použít ve Windows nebo v Javě, budete spíš potřebovat formát PFX/PKCS12, což je certifikát i s privátním klíčem v jednom souboru, takže to pomocí OpenSSL musíte převést. (V tom vašem kroku 10 máte chybu, pro vytvoření .pk12 vám nestačí jen certifikát, potřebujete k tomu i privátní klíč.) Pokud byste to chtěl na víc, než jen jednoduché testování, nebo byste těch certifikátů potřeboval víc (a uvažoval o vlastní autoritě), doporučuju raději upravit infrastrukturu tak, abyste mohl používat certifikáty Let's Encrypt. Se self-signed certifikáty a vlastními CA budete mít čím dál tím víc problémů - HTTP se dnes používá jako aplikační protokol, konečně se víc zabezpečuje, takže se přechází na HTTPS, a tak najednou problémy s nedůvěryhodnými certifikáty neřešíte jen v prohlížeči, ale s wgetem, curl, v Gitu, Dockeru, u spousty management konzolí atd.
example.com, použijte pro intranet adresu intranet.example.com, která se může překládat na IP adresu ve vnitřní síti a klidně se může překládat jen ve vnitřní síti. Ve veřejném DNS akorát vystavíte TXT záznam _acme-challenge.intranet.example.com, pomocí kterého to doménové jméno LE ověří.
Používat přímo IP adresy ve vnitřní síti je nešťastné, je to nepohodlné pro uživatele a když potřebujete něco změnit, musíte všem uživatelům rozeslat novou IP adresu.
Tiskni
Sdílej: