BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Pomoci příkazu convert upravuji velikost obrázků, typ souboru a jiné věci, ale teď jsem potřeboval také nastavit kompresní poměr. V manualových stránkách jsem našel parametr quality, ale nenašel jsem tam, jakým stylem se tam zadává hodnota k tomu parametru. Zatím se domnívám:
Mám-li vyrobit soubor typu JPEG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 100, přičemž čím vyšší číslo, tím menší komprese a vyšší kvalita.
Mám-li vyrobit soubor typu PNG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 9, přičemž čím vyšší číslo, tím větší komprese a nižší kvalita.
Nebo je tomu jinak? Vycházel jsem z hodnot, které nabízí program Gimp při ukládání.
Mám-li vyrobit soubor typu JPEG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 100, přičemž čím vyšší číslo, tím menší komprese a vyšší kvalita.
Ano, ale AFAIK neexistuje nějaká univerzální škála, takže "90" v jednom programu nemusí nutně znamenat totéž co "90" v jiném.
Mám-li vyrobit soubor typu PNG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 9, přičemž čím vyšší číslo, tím větší komprese a nižší kvalita.
Formát PNG jako takový je bezztrátový, ke ztrátě informace dochází jen konverzí na paletu barev omezené velikosti. Vyšší úroveň komprese by se tak měla projevit jen na velikosti výsledného souboru a časových a paměťových nárocích na konverzi.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
convert defaultně vytvářel soubory s 16-bitovou barevnou hloubkou, takže bylo potřeba přidávat "-depth 8", aby vznikl rozumně použitelný soubor. (Ale nevím, jestli to později zase nezměnili zpátky.)
Obecně - na fotky a obrázky s barevnými přechody použij formát JPG a na grafiku, kde jsou barevné plochy/čáry stejnou barvou (tipicky např. snímky obrazovky) použij formát PNG (nebo GIF).
PNG už je dnes podporováno dobře, dříve byly (dřívější w.explorer - ještě na XPčkách) problémy s (polo)průhledností a pod., tam pak bylo potřeba použít formát GIF (který ale má omezení - umí pouze plnou průhlednost a umí méně barev, ale komatibilita byla dříve lepší). Vždy záleží jaká kvalita je pro tebe ještě přijatelná a snažíš se o co nejmenší velikost souboru, což jde proti sobě.
Jinak platí, že čím méně bitů tím menší soubor, ale menší počet barev které lze zobrazit/zachovat v obrázku (nižší kvalita).
To jsou dvě různé věci. Jedna je počet barev v paletě, druhá je bitová hloubka barevných odstínů v té paletě. Poslední odstavec vaší odpovědi se týká spíš té první, ale tazatel se IMHO ptal spíš na tu druhou (vzhledem k možnostem 8 a 16 bitů).
Pokud se bavíme o formátech pracujících s indexovanými barvami, je velmi nepravděpodobné, že by nároky na barevnou věrnost byly takové, aby bylo potřeba mít 16-bitovou hloubku, tím spíš, že většina uživatelů stejně nedisponuje výstupním zařízením, kde by rozdíl vůbec šel poznat. (A bavíme se o PNG, takže jemné barevné přechody taky nebudou moc typické.)
Poznámka: s vlivem barevné hloubky na velikost souboru je to trochu složitější. Zatímco velikost palety ovlivňuje velikost souboru celkem přímo, protože má vliv na množství dat reprezentujících každý pixel, barevná hloubka ovlivní jen velikost palety. Takže třeba u velkého obrázku s relativně málo barvami v paletě (např. screenshot okna často vypadá rozumně i třeba s 64 barvami) je ten rozdíl docela malý, ale u malé ikonky to může být hodně znát.
Děkuji za doplnění.
Samozřejmě souhlasím se vším co jste napsal. 8bitové barvy budou pro tazatele zřejmě dostačující. Jen pro tazatele ještě znovu vypíchnu, že velikost PNG souborů lze velmi zmenšit omezením barev palety (samozřejmě na úkor kvality - obzvlášť u těch barevných přechodů, fotek atp. u kterých to není vhodná metoda) - což z mého příspěvku nebylo vůbec jasné (za což se omlouvám).
Jen jsem chtěl připomenout, co tu ještě nezaznělo - že v závislosti na typu obrázků je dobré vybrat formát a možnosti zmenšení (např též možnosti omezení barevné palety u PNG formátu).
Aspoň, že je to zdokumentované.
První cifra určuje kompresi zlib: 0 = bez komprese, 9 = maximum.
Druhá cifra určuje typ filtru: 0=none, 1=sub, 2=up, 3=average, 4=Paeth, 5=auto; (případně to může v zlibu vynutit RLE nebo prostý Huffman - pro normálního člověka zcela nepotřebné)
Filtry jsou věc, která umí u některých obrázků zásadně vylepšit kompresi. Třeba při tom filtru sub se nekomprimují přímo barevné hodnoty, ale rozdíl oproti předchozímu pixelu. U filtru Up se komprimuje rozdíl aktuálního řadku a předešlého - pokud jsou stejné, tak to je hromádka nul... Každý řádek může mít různý filtr, ta automatika vyzkouší všechny varianty a nahrubo odhadne ten 'nejlepší'.
Takže pro maximální kompresi doporučuji 95 a pro svižnou práci 44.
3.4.2017 11:32
file -k soubor , mi řekne pendrek, stejně tak klik na vlastnosti souboru.
identify 2015-08-06\ 11.29.34.jpg 2015-08-06 11.29.34.jpg JPEG 2592x1936 2592x1936+0+0 8-bit sRGB 1.947MB 0.870u 0:00.869jeste se muze hodit odhad kvality v jpg:
identify -format '%Q' 2015-08-06\ 11.29.34.jpg 96identify je ze stejnyho baliku, jako convert, tedy imagemagick
Tiskni
Sdílej:
