Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Pomoci příkazu convert upravuji velikost obrázků, typ souboru a jiné věci, ale teď jsem potřeboval také nastavit kompresní poměr. V manualových stránkách jsem našel parametr quality, ale nenašel jsem tam, jakým stylem se tam zadává hodnota k tomu parametru. Zatím se domnívám:
Mám-li vyrobit soubor typu JPEG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 100, přičemž čím vyšší číslo, tím menší komprese a vyšší kvalita.
Mám-li vyrobit soubor typu PNG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 9, přičemž čím vyšší číslo, tím větší komprese a nižší kvalita.
Nebo je tomu jinak? Vycházel jsem z hodnot, které nabízí program Gimp při ukládání.
Mám-li vyrobit soubor typu JPEG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 100, přičemž čím vyšší číslo, tím menší komprese a vyšší kvalita.
Ano, ale AFAIK neexistuje nějaká univerzální škála, takže "90" v jednom programu nemusí nutně znamenat totéž co "90" v jiném.
Mám-li vyrobit soubor typu PNG, tak se ta hodnota pohybuje 0 až 9, přičemž čím vyšší číslo, tím větší komprese a nižší kvalita.
Formát PNG jako takový je bezztrátový, ke ztrátě informace dochází jen konverzí na paletu barev omezené velikosti. Vyšší úroveň komprese by se tak měla projevit jen na velikosti výsledného souboru a časových a paměťových nárocích na konverzi.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
convert defaultně vytvářel soubory s 16-bitovou barevnou hloubkou, takže bylo potřeba přidávat "-depth 8", aby vznikl rozumně použitelný soubor. (Ale nevím, jestli to později zase nezměnili zpátky.)
Obecně - na fotky a obrázky s barevnými přechody použij formát JPG a na grafiku, kde jsou barevné plochy/čáry stejnou barvou (tipicky např. snímky obrazovky) použij formát PNG (nebo GIF).
PNG už je dnes podporováno dobře, dříve byly (dřívější w.explorer - ještě na XPčkách) problémy s (polo)průhledností a pod., tam pak bylo potřeba použít formát GIF (který ale má omezení - umí pouze plnou průhlednost a umí méně barev, ale komatibilita byla dříve lepší). Vždy záleží jaká kvalita je pro tebe ještě přijatelná a snažíš se o co nejmenší velikost souboru, což jde proti sobě.
Jinak platí, že čím méně bitů tím menší soubor, ale menší počet barev které lze zobrazit/zachovat v obrázku (nižší kvalita).
To jsou dvě různé věci. Jedna je počet barev v paletě, druhá je bitová hloubka barevných odstínů v té paletě. Poslední odstavec vaší odpovědi se týká spíš té první, ale tazatel se IMHO ptal spíš na tu druhou (vzhledem k možnostem 8 a 16 bitů).
Pokud se bavíme o formátech pracujících s indexovanými barvami, je velmi nepravděpodobné, že by nároky na barevnou věrnost byly takové, aby bylo potřeba mít 16-bitovou hloubku, tím spíš, že většina uživatelů stejně nedisponuje výstupním zařízením, kde by rozdíl vůbec šel poznat. (A bavíme se o PNG, takže jemné barevné přechody taky nebudou moc typické.)
Poznámka: s vlivem barevné hloubky na velikost souboru je to trochu složitější. Zatímco velikost palety ovlivňuje velikost souboru celkem přímo, protože má vliv na množství dat reprezentujících každý pixel, barevná hloubka ovlivní jen velikost palety. Takže třeba u velkého obrázku s relativně málo barvami v paletě (např. screenshot okna často vypadá rozumně i třeba s 64 barvami) je ten rozdíl docela malý, ale u malé ikonky to může být hodně znát.
Děkuji za doplnění.
Samozřejmě souhlasím se vším co jste napsal. 8bitové barvy budou pro tazatele zřejmě dostačující. Jen pro tazatele ještě znovu vypíchnu, že velikost PNG souborů lze velmi zmenšit omezením barev palety (samozřejmě na úkor kvality - obzvlášť u těch barevných přechodů, fotek atp. u kterých to není vhodná metoda) - což z mého příspěvku nebylo vůbec jasné (za což se omlouvám).
Jen jsem chtěl připomenout, co tu ještě nezaznělo - že v závislosti na typu obrázků je dobré vybrat formát a možnosti zmenšení (např též možnosti omezení barevné palety u PNG formátu).
Aspoň, že je to zdokumentované.
První cifra určuje kompresi zlib: 0 = bez komprese, 9 = maximum.
Druhá cifra určuje typ filtru: 0=none, 1=sub, 2=up, 3=average, 4=Paeth, 5=auto; (případně to může v zlibu vynutit RLE nebo prostý Huffman - pro normálního člověka zcela nepotřebné)
Filtry jsou věc, která umí u některých obrázků zásadně vylepšit kompresi. Třeba při tom filtru sub se nekomprimují přímo barevné hodnoty, ale rozdíl oproti předchozímu pixelu. U filtru Up se komprimuje rozdíl aktuálního řadku a předešlého - pokud jsou stejné, tak to je hromádka nul... Každý řádek může mít různý filtr, ta automatika vyzkouší všechny varianty a nahrubo odhadne ten 'nejlepší'.
Takže pro maximální kompresi doporučuji 95 a pro svižnou práci 44.
3.4.2017 11:32
file -k soubor , mi řekne pendrek, stejně tak klik na vlastnosti souboru.
identify 2015-08-06\ 11.29.34.jpg 2015-08-06 11.29.34.jpg JPEG 2592x1936 2592x1936+0+0 8-bit sRGB 1.947MB 0.870u 0:00.869jeste se muze hodit odhad kvality v jpg:
identify -format '%Q' 2015-08-06\ 11.29.34.jpg 96identify je ze stejnyho baliku, jako convert, tedy imagemagick
Tiskni
Sdílej:
