Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Zdravím,
co o tom prosím soudíte?
https://medium.com/@Zero404Cool/trezor-security-glitches-reveal-your-private-keys-761eeab03ff8
Řešení dotazu:
Tak to je špatný. Chtěl jsem si to koupit. Tady jeden člověk radí, že je to dobré:
http://www.kurzy.cz/zpravy/409426-investice-do-bitcoinu-neverte-na-zazraky/
Jaký na to máš názor? Může být člověk v klidu i bez toho trezoru?
Jaký na to máš názor?Pokud použiješ šifrování v Trezoru heslem, tak ten seed tam není čitelný a pokud není v tom šifrování nějaká chyba, tak by to mělo být OK.
Může být člověk v klidu i bez toho trezoru?Ne.
Prosím tě, mohl bys mi ještě vysvětlit, jaký problémy plynou z té chyby v USB komunikaci?Celá pointa Trezoru je v tom, že se předpokládá vyhackovaný počítač. Pokud v USB stacku Trezoru bude vhodně zneužitelný overflow, vyhackovaný počítač bude moct spustit na Trezoru vlastní kód a přečíst si klíč.
To jako že bych např. kupoval bitcoin a při ukládání do trezoru by se stala ta chyba a byl bych bez něj?Do Trezoru se žádné Bitcoiny neukládají. Doporučuji například svůj článek o tom, jak Bitcoin funguje
Říkal jsem si, že bych jednou za měsíc koupil třeba za 500 Kč nějaké bitcoinové haléře a prostě je měl uložené v tom trezoru.Pro tyhle částky podle mě není HW peněženka potřeba. A pokud to fakt nechceš mít v počítači, tak měj (půlku) seedu na papíře.
A pokud to fakt nechceš mít v počítači, tak měj (půlku) seedu na papíře.Jsem si říkal, že bych koupil rychlou flešku, dal na ní Linux a nic jiného. Žádné programy, ani doplňky do prohlížeče. Jenom bych aktualizoval systém a takhle by mi to přišlo docela v poho. A samozřejmě bych z ní bootoval jen při nákupu bitcoinu. Pak zase vypl a tak dokola ...
nezapominejte ze do spekulace muzete vlozit maximalne desetinu volnych prostredku kterymi disponujete!Na to je nějaký zákon?
Copak takove nahle rozhodnuti?Uvědomil jsem si, že jde o spekulaci (bublinu). Nejsem ekonom, jen laik, který uvažuje selsky. Proč to banky neskupují ve velkém, když pozorujeme mega nárůst? Odborníci v bankách tomu přece rozumí. Za další si říkám, že je nějak divné, aby byla prostému člověku dána možnost vydělat spoustu peněz jen tak. To prostě v tomto světě není normální. Nikdo peníze nerozdává. Pokud se pletu, prosím o kontakt :) Taky je divné, že bych měl někam posílat kopii nějaké své legitimace a např. účtenky za telefon. Líbí se mi, co jsem četl v jedné diskuzi. Jeden člověk tam napsal: "Na bitcoinu se dá zcela jistě vydělat. To je jisté. Jen je třeba dobře odhadnout, kdy ta bublina praskne a chvíli před tím vše prodat. Já nejsem odborník, abych poznal, kdy praskne. Vždy je to tak, že někdo vydělá na úkor více jiných. A tak se, když už nerozumím tomu, kdy ta bublina praskne snažím alespoň nebýt v té druhé skupině, která to odskáče." A tak já se o to budu snažit taky :)
A v podstatě ve všech článcích od odborníků/ekonomů jsem vyčetl, že bitcoin je bublina.Stejně jako ses v letech 2000 - 2007 od všech odborníků / ekonomů dočetl že housing market je rock-solid.
Nebudu sem samozřejmě dávat všechny odkazy.Ani o ně nestojím, názor si musíš udělat sám, představa že na základě názoru někoho jiného investuješ a vyděláš je naprosto lichá, kdyby to tak fungovalo tak vyděláváají všichni.
Mimochodem, tak slečna je ekonomka KB, takže bych řekl, že ví, co povídá.Jasně, protože KB v roce 2007 / na začátku 2008 nedoporučovala realitní podílové fondy... Jediné co ta slečna ví, je že KB z tohohle obchodu nemá žádné % a proto se to nehodí do krámu...
Nevim proc by po Vas mel nekdo chtit kopie dokladu.Opatření proti praní špinavých peněz.
Toto plati v CR u transakci nad 20 000 CZK jak nakup tak prodej.Limit je stanovený na 1 000 EUR; nikoli na množství peněz v CZK.
Banky neskupuji protoze nevi, netusi navic nemaji v podstate zadny penize.Banky neskupují, protože mají požadavky na kapitálovou přiměřenost a investice v aktivech jako jsou kryptoměny se nedají podle Basel II započítat ani jako Tier 1, ani jako TIer 2 kapitál.
Jediny za co by mohly nakoupit tak jsou penize klientu a do toho se jim nechce protoze proste spekulace...JPMC chystá otevřít trading desk zaměřený na kryptoměny.
Soucasny stav kdy vetsina lidi zivori od vyplaty k vyplate ekonomice rozhodne neprospiva.Rozhodně prospívá ekonomice víc, než situace kdy má každý dostatek aktiv na to aby nemusel už nikdy pracovat.
Tiskni
Sdílej: