Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Rád bych v DosBoxu emuloval rychlost I/O operací starých pevných disků či nedejbože disketové mechaniky (DosBox nemá implementovaný FDC – to jen tak pro zajímavost), které měly přístupové doby několik stovek milisekund až klidně celé sekundy. Jak to vypadá? Nějak takto.
Zpomalení cyklů vykonávání na to nemá příliš vliv. Je to implementováno jako read() volání a to na dnešních strojích může být i pár volání a zachvilku je několik MB dat v paměti než stačí člověk lusknout prstem. Dodám že DosBox samotný (aspoň SVN verze) má implementovaný zpomalovací mechanismus pro I/O operace. Jeden v iohandleru.cpp:#define IODELAY_READ_MICROSk (Bit32u)(1024/1.0)
#define IODELAY_WRITE_MICROSk (Bit32u)(1024/0.75)
inline void IO_USEC_read_delay() {
Bits delaycyc = CPU_CycleMax/IODELAY_READ_MICROSk;
if(GCC_UNLIKELY(CPU_Cycles < 3*delaycyc)) delaycyc = 0; //Else port acces will set cycles to 0. which might trigger problem with games which read 16 bit values
CPU_Cycles -= delaycyc;
CPU_IODelayRemoved += delaycyc;
}
inline void IO_USEC_write_delay() {
Bits delaycyc = CPU_CycleMax/IODELAY_WRITE_MICROSk;
if(GCC_UNLIKELY(CPU_Cycles < 3*delaycyc)) delaycyc=0;
CPU_Cycles -= delaycyc;
CPU_IODelayRemoved += delaycyc;
}
a konkrétně pro diskové operace nad lokálními soubory se o to stará procedura modify_cycles();
#ifndef DOSBOX_CPU_H
#include "cpu.h"
#endif
static inline void modify_cycles(Bits value) {
if((4*value+5) < CPU_Cycles) {
CPU_Cycles -= 4*value;
CPU_IODelayRemoved += 4*value;
} else {
CPU_IODelayRemoved += CPU_Cycles/*-5*/; //don't want to mess with negative
CPU_Cycles = 5;
}
}
//použito:
if (DOS_ReadFile(reg_bx,dos_copybuf,&toread)) {
MEM_BlockWrite(SegPhys(ds)+reg_dx,dos_copybuf,toread);
reg_ax=toread;
CALLBACK_SCF(false);
} else {
reg_ax=dos.errorcode;
CALLBACK_SCF(true);
}
modify_cycles(reg_ax);
dos.echo=false;
break;
V proměnné reg_ax/value je počet bajtů co se bude číst/zapisovat a podle toho se nějak spočte prodleva a prskne se tam. Bohužel to není dokonalé a ač to znatelně zpomaluje I/O operace (když se to zaDEFuje tak jsou I/O operace tak rychlé že načítací obrazovky jen problikávají) stále je to příliš rychlé a to úplně nezávisle na tom co se do toho zadá.
Vysledoval jsem si použití proměnné CPU_IODelayRemoved, bohužel ta má pouze informativní účel (používá se pouze ustanovování dynamicky se měnící rychlosti) a nemá žádný vliv na samotné plánování vykonávání. O to se stará proměnná CPU_Cycles respektive to co v ní zbude. Bohužel v tom je také zakopaný celý pes. I když zbude jen pár cyklů je to furt dost na to aby to načetlo spoustu dat za pár instrukcí do paměti (volá se dál fread() a to už je vlastně systémová funkce a jede rychlostí systému).
Jedním funkčním řešením je vklínění funkce usleep() či něčeho podobného do volané procedury. Stačí zadat v milisekundách jak dlouho se má spát a samotné načítání pak funguje tak jako kdysi za starých časů, jenže po dobu co se spí je samozřejmě suspendováno také vykonávání celého virtuálního stroje DOSu, takže místo prodlev to v reálné čase vypadá tak že DosBox laguje jak kráva. Což není úplně přesně to čeho chci dosáhnout.
Má někdo nějaký lepší nápad jak to implementovat? Jak se to vlastně dělalo v reálném DOSu/BIOSu že vykonávání celé mašiny nebylo zastaveno (jednoznačně si pamatuju že třeba blikal kurzor) zatímco jednotka (a přitom úplně šumák jestli ta pevná nebo ta zplihlá) seekovala a četla?
Nejde o úplně standardní dotaz, takže se asi nebudu zlobit když se na nic lepšího nepodaří přijít. Ani nemůžu.
Blikání kurzoru dělá grafická karta. Proto existují textové režimy. Rychlost blikání a velikost kurzoru (první a poslední řádek ve znaku) se dá nastavit. Detaily si už nepamatuji, protože jsem to používal naposledy tak někdy před dvaceti lety. Kurzor bude blikat, i když se procesor zastaví.
Přístup k disketové mechanice skrze BIOS je blokující. Programy, co při formátování dělali ještě něco jiného, buď pracovali přímo s I/O porty a dokončení operací kontrovaly pollingem nebo prostě dělali operace po malých blocích a prokládali je s jiným užitečným programem. Ten užitečný program stejně většinou jen čekal na stisk klávesy a pak překreslil pár znaků. Takový kooperativní taskwitching byl samozřejmě poznat, že interaktivita psaní na klávesnici šla do háje.
Tak jsem našel na disku jednotku v Pascalu. K nastavení tvaru kurzoru jsem používal službu 01h na přerušení 10h. Podle tohoto návodu je možné místo přerušení BIOSu si popovídat přímo s grafickou kartou kartou skrze I/O porty 0x3d4 a 0x3d5.
Frekvenci blikání prý ale standardně měnit nelze. Asi se mi to popletlo s pozorování, že když se změnil textový režim, změnila se i rychlost blikání kurzoru. Ta je totiž daná vertikální obnovovací frekvencí obrazovky a ta se s rozlišením mění.
Přístup k disketové mechanice skrze BIOS je blokující. Programy, co při formátování dělali ještě něco jiného, buď pracovali přímo s I/O porty a dokončení operací kontrovaly pollingem nebo prostě dělali operace po malých blocích a prokládali je s jiným užitečným programem.Jenže jak tohle implementovat? Nemůžu prostě na pár milisekund zastavit vykonávání virtuálního stroje. Resp. můžu ale chování moc neodpovídá tomu jak se to opravdu chovalo (až na to přehrávání OPLka, to to simuluje při zátěži vcelku věrně). Týden jsem se rýpal nacpáním ZMBV do mého SVN buildu abych to demonstroval a jen pro to abych zjistil, že usleep se na nahraném videu (zcela logicky ani nemůže, zastavená je aplikace a vnitřní hodiny běží jinou rychlostí a nějaké uspávání je nezajímá) se absolutně neprojevuje. V tom nahrávací obrazovka jenom blinke
Tiskni
Sdílej: