Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rád bych v DosBoxu emuloval rychlost I/O operací starých pevných disků či nedejbože disketové mechaniky (DosBox nemá implementovaný FDC – to jen tak pro zajímavost), které měly přístupové doby několik stovek milisekund až klidně celé sekundy. Jak to vypadá? Nějak takto.
Zpomalení cyklů vykonávání na to nemá příliš vliv. Je to implementováno jako read() volání a to na dnešních strojích může být i pár volání a zachvilku je několik MB dat v paměti než stačí člověk lusknout prstem. Dodám že DosBox samotný (aspoň SVN verze) má implementovaný zpomalovací mechanismus pro I/O operace. Jeden v iohandleru.cpp:#define IODELAY_READ_MICROSk (Bit32u)(1024/1.0)
#define IODELAY_WRITE_MICROSk (Bit32u)(1024/0.75)
inline void IO_USEC_read_delay() {
Bits delaycyc = CPU_CycleMax/IODELAY_READ_MICROSk;
if(GCC_UNLIKELY(CPU_Cycles < 3*delaycyc)) delaycyc = 0; //Else port acces will set cycles to 0. which might trigger problem with games which read 16 bit values
CPU_Cycles -= delaycyc;
CPU_IODelayRemoved += delaycyc;
}
inline void IO_USEC_write_delay() {
Bits delaycyc = CPU_CycleMax/IODELAY_WRITE_MICROSk;
if(GCC_UNLIKELY(CPU_Cycles < 3*delaycyc)) delaycyc=0;
CPU_Cycles -= delaycyc;
CPU_IODelayRemoved += delaycyc;
}
a konkrétně pro diskové operace nad lokálními soubory se o to stará procedura modify_cycles();
#ifndef DOSBOX_CPU_H
#include "cpu.h"
#endif
static inline void modify_cycles(Bits value) {
if((4*value+5) < CPU_Cycles) {
CPU_Cycles -= 4*value;
CPU_IODelayRemoved += 4*value;
} else {
CPU_IODelayRemoved += CPU_Cycles/*-5*/; //don't want to mess with negative
CPU_Cycles = 5;
}
}
//použito:
if (DOS_ReadFile(reg_bx,dos_copybuf,&toread)) {
MEM_BlockWrite(SegPhys(ds)+reg_dx,dos_copybuf,toread);
reg_ax=toread;
CALLBACK_SCF(false);
} else {
reg_ax=dos.errorcode;
CALLBACK_SCF(true);
}
modify_cycles(reg_ax);
dos.echo=false;
break;
V proměnné reg_ax/value je počet bajtů co se bude číst/zapisovat a podle toho se nějak spočte prodleva a prskne se tam. Bohužel to není dokonalé a ač to znatelně zpomaluje I/O operace (když se to zaDEFuje tak jsou I/O operace tak rychlé že načítací obrazovky jen problikávají) stále je to příliš rychlé a to úplně nezávisle na tom co se do toho zadá.
Vysledoval jsem si použití proměnné CPU_IODelayRemoved, bohužel ta má pouze informativní účel (používá se pouze ustanovování dynamicky se měnící rychlosti) a nemá žádný vliv na samotné plánování vykonávání. O to se stará proměnná CPU_Cycles respektive to co v ní zbude. Bohužel v tom je také zakopaný celý pes. I když zbude jen pár cyklů je to furt dost na to aby to načetlo spoustu dat za pár instrukcí do paměti (volá se dál fread() a to už je vlastně systémová funkce a jede rychlostí systému).
Jedním funkčním řešením je vklínění funkce usleep() či něčeho podobného do volané procedury. Stačí zadat v milisekundách jak dlouho se má spát a samotné načítání pak funguje tak jako kdysi za starých časů, jenže po dobu co se spí je samozřejmě suspendováno také vykonávání celého virtuálního stroje DOSu, takže místo prodlev to v reálné čase vypadá tak že DosBox laguje jak kráva. Což není úplně přesně to čeho chci dosáhnout.
Má někdo nějaký lepší nápad jak to implementovat? Jak se to vlastně dělalo v reálném DOSu/BIOSu že vykonávání celé mašiny nebylo zastaveno (jednoznačně si pamatuju že třeba blikal kurzor) zatímco jednotka (a přitom úplně šumák jestli ta pevná nebo ta zplihlá) seekovala a četla?
Nejde o úplně standardní dotaz, takže se asi nebudu zlobit když se na nic lepšího nepodaří přijít. Ani nemůžu.
Blikání kurzoru dělá grafická karta. Proto existují textové režimy. Rychlost blikání a velikost kurzoru (první a poslední řádek ve znaku) se dá nastavit. Detaily si už nepamatuji, protože jsem to používal naposledy tak někdy před dvaceti lety. Kurzor bude blikat, i když se procesor zastaví.
Přístup k disketové mechanice skrze BIOS je blokující. Programy, co při formátování dělali ještě něco jiného, buď pracovali přímo s I/O porty a dokončení operací kontrovaly pollingem nebo prostě dělali operace po malých blocích a prokládali je s jiným užitečným programem. Ten užitečný program stejně většinou jen čekal na stisk klávesy a pak překreslil pár znaků. Takový kooperativní taskwitching byl samozřejmě poznat, že interaktivita psaní na klávesnici šla do háje.
Tak jsem našel na disku jednotku v Pascalu. K nastavení tvaru kurzoru jsem používal službu 01h na přerušení 10h. Podle tohoto návodu je možné místo přerušení BIOSu si popovídat přímo s grafickou kartou kartou skrze I/O porty 0x3d4 a 0x3d5.
Frekvenci blikání prý ale standardně měnit nelze. Asi se mi to popletlo s pozorování, že když se změnil textový režim, změnila se i rychlost blikání kurzoru. Ta je totiž daná vertikální obnovovací frekvencí obrazovky a ta se s rozlišením mění.
Přístup k disketové mechanice skrze BIOS je blokující. Programy, co při formátování dělali ještě něco jiného, buď pracovali přímo s I/O porty a dokončení operací kontrovaly pollingem nebo prostě dělali operace po malých blocích a prokládali je s jiným užitečným programem.Jenže jak tohle implementovat? Nemůžu prostě na pár milisekund zastavit vykonávání virtuálního stroje. Resp. můžu ale chování moc neodpovídá tomu jak se to opravdu chovalo (až na to přehrávání OPLka, to to simuluje při zátěži vcelku věrně). Týden jsem se rýpal nacpáním ZMBV do mého SVN buildu abych to demonstroval a jen pro to abych zjistil, že usleep se na nahraném videu (zcela logicky ani nemůže, zastavená je aplikace a vnitřní hodiny běží jinou rychlostí a nějaké uspávání je nezajímá) se absolutně neprojevuje. V tom nahrávací obrazovka jenom blinke
Tiskni
Sdílej: