Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Záměr: zpřístupnit samba disky (Linux debian) na domácí síti pomocí OpenVPN pro notebook cestující po světě. Obejít nutnost mít pevnou IP adresu.
Stav: domácí síť je za NATem poskytovatele. Notebook je v různých sítích většinou obyčejných poskytovatelů internetu, také někdy za NATem. Poskytovatel chce nepřesťanské peníze za IPv4.
Nápad: mám nějaký Linux server na netu s IPv4 (debian), na něj bych umístil OpenVPN server. Připojoval bych se na něj s domácím serverem a vytvořil šifrovaný spoj. Z notebooku bych se připojoval vždy na můj internetový server s OpenVPN a přes něj přistupoval do domácí sítě na samba shares. Obešla by se tak totiž nutnost mít pevnou IP adresu!
Řešení dotazu:
Je to realne. Jeste existuje DDNS metoda.Super, děkuji za informaci. Kde mám hledat schéma a postup zprovoznění? OpenVPN site nic takového nepopisuje. Nějaké klíčové slova (ENG), kterými se zeptat Google? TP
Zřejmě se má jednat o něco jako "dynamic dns" ... na tohle téma jsem kdysi taky něco napsal - Free dyndns končí ... a co vy na to?. V kostce: jsou nějaké takové služby, dyndns.org, no-ip.com apod. Zjistěte si, jak se liší, jakou mají historii a perspektivu. A dejte třeba vědět, co se Vám zdá lepší.Ne, nechci DDNS. Klidně se budu napojovat přes VPNserver někde na páteři, přijde mi to čisté. TP
Já přešel na vlastní server a zatim dobrý.
A jsem za NAT ISP, takže mi neotevřou žádné porty, nedají DNS apod. Přijde mi to špatné řešení. Prostě mi přijde jednodušší iniciovat to zevnitř mé domácí sítě na OpenVPN server. A z druhé strany se opět připojovat na něj. TPZřejmě se má jednat o něco jako "dynamic dns" ... na tohle téma jsem kdysi taky něco napsal - Free dyndns končí ... a co vy na to?. V kostce: jsou nějaké takové služby, dyndns.org, no-ip.com apod. Zjistěte si, jak se liší, jakou mají historii a perspektivu. A dejte třeba vědět, co se Vám zdá lepší.Ne, nechci DDNS. Klidně se budu napojovat přes VPNserver někde na páteři, přijde mi to čisté. TP
Já přešel na vlastní server a zatim dobrý.
Je to možné a také to tak provozuju. Z domácí sítě se OpenVPN připojí jako klient. Na serveru OpenVPN musí být povoleno směrování mezi klienty a zajištěna správná distribuce směrovacích pravidel. V případě potřeby mohu poskytnout vzorové konfigurační soubory.Tak jestli mohu snažně poprosit, to bych uvítal! Prosím na palardzavinacvolny.cz
zpřístupnit samba disky (Linux debian) na domácí síti pomocí OpenVPN
Tuto volbu jsem nikdy nechápal. Technologie pro VPN se jmenuje IPSec. (Implementace userspace utilit a key exchange démonů je například Strongswan.) OpenVPN obvykle lidi volí omylem jen proto, že to má VPN v názvu. IPSec je technologie, která využívá všechny vymoženosti paralelního síťového stacku v kernelu. OpenVPN je jednovláknové zoufalství, chabá náhražka a berlička pro systémy bez podpory IPSec (kterých je už dnes pramálo).
Poskytovatel chce nepřesťanské peníze za IPv4.
Poskytovatel by měl přidělit IPv6 rozsah, čímž by se problém snadno vyřešil pro přístup z míst, kde je IPv6. Pro přístup z IPv4 by pak nebyl nejmenší problém navázat spojení mezi domácím serverem (IPv6) a serverem s veřejnou IPv4 adresou (6to4) (protože každá veřejná IPv4 adresa znamená automaticky 280 IPv6 adres). To by umožnilo vytvořit konfiguraci přístupnou (přímo) přes IPv6 i (nepřímo) přes IPv4.
Jinak IPv4 bych asi nechtěl ani zdarma, natož za extra peníze; přece jenom je rok 2018. IPv4 je mrtvola z roku 1975, která byla už tenkrát míněná jako provizorní řešení s předem známými omezeními.
ja tiez pouzivam OpenVPN a narazam na rychlostne limity, lebo cez CPU na routri viac nepreliezieJenže tohle ti nepomůže (pokud není router vícejádrový). Respektive Andrej se ti snaží říct, že nemáš navazovat spojení do sítě za routerem, ale přímo na koncové stroje (které mají výkonu víc) - jenže k tomu jsou potřeba IP adresy.
Tohle je dost zaslepený pohled na věc - výkon není vše. Já například přes VPN posílám jen malé toky, takže mi na výkonu záleží jen minimálně. OpenVPN server mi ale běží na TCP portech 443/993, díky čemuž se připojí i z míst s extrémně nepřátelským/omezujícím firewallem. S IPsec tohle AFAIK udělat nejde (pokud nad tím nechceš ještě další tunel). Navíc IPsec je obrovský blbě pochopitelný překomplikovaný moloch. Jinak poslední dobou slyším dobré věci o Wireguard.zpřístupnit samba disky (Linux debian) na domácí síti pomocí OpenVPNTuto volbu jsem nikdy nechápal. Technologie pro VPN se jmenuje IPSec. (Implementace userspace utilit a key exchange démonů je například Strongswan.) OpenVPN obvykle lidi volí omylem jen proto, že to má VPN v názvu. IPSec je technologie, která využívá všechny vymoženosti paralelního síťového stacku v kernelu. OpenVPN je jednovláknové zoufalství, chabá náhražka a berlička pro systémy bez podpory IPSec (kterých je už dnes pramálo).
Nápad: mám nějaký Linux server na netu s IPv4 (debian), na něj bych umístil OpenVPN server. Připojoval bych se na něj s domácím serverem a vytvořil šifrovaný spoj. Z notebooku bych se připojoval vždy na můj internetový server s OpenVPN a přes něj přistupoval do domácí sítě na samba shares. Obešla by se tak totiž nutnost mít pevnou IP adresu!Tohle možné je. Jen je v OpenVPN nutné přidat do konfigurace
client-to-client, aby byl povolen provoz mezi jednotlivými klienty.
Tohle možné je. Jen je v OpenVPN nutné přidat do konfigurace client-to-client, aby byl povolen provoz mezi jednotlivými klienty.
Děkuji moc už mám vodítko, kde začít
Tiskni
Sdílej: