Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
No tak jestli jsou ty flashky dvě a přibližně stejně velké, já osobně bych na to dal RAID1 (samozřejmě opravdový RAID1, tedy Btrfs RAID, nikoliv falešný softwarový AID bez R). To by trochu snížilo pravděpodobnost, že to nějak zásadně odletí, když jedna z flashek časem selže a/nebo bude něco v nepořádku na USB.
Že bude něco v nepořádku na USB, to je asi moje hlavní výhrada vůči stavbě úložišť nad takovou sběrnicí a párkrát mě to už spálilo. Například člověk zapojí webkameru (protože na domácím serveru, který je zároveň WiFi AP, multimediální centrum a desktop, prostě není důvod nemít webkameru), která začne dělat na USB něco divného, resetuje to celou sběrnici, protože bagr, a některá USB zařízení to pak sice rozchodí, ale jiná ne tak zcela. S nějakým RAID1 a se zapojením na různé porty / huby / řadiče, podle možností, se dají dopady takových karambolů trochu držet na uzdě.
o opravdovym RAID1, kdyz nedela mirror pres vsechny zarizeniJá i Wikipedie (což samozřejmě není nějak super autoritativní zdroj) vnímám RAID1 jako mirror přes libovolný počet disků, ne nutně přes všechny.
a (nevim zda to jeste plati) ma problem pri vypadku jednoho disku z dvou ze readwrite ma jen docasneTohle opravili někdy kolem 4.16. Spíš by mě zajímalo jestli už je fsck použitelný.
"data is mirrored on all disks belonging to the array"(ano je tam i "2 a vice", "klasickej je 2", nicmene to vnimam jako pocet disku celkem, nikoliv ze mam raid1 na 5 disku a data jsou zrcadlena vzdy jen na 2 z nich jako to dela BTRFS...
Nejen že mi huba neupadne, ale prostě mám zase (jako ostatně vždy) pravdu a ty se z toho jdeš zase (jako téměř pokaždé) posrat.
Klasika, že jo.
Ano, kdo chce RAID1 přes víc než dva disky, ať použije ZFS. Na tohle jsem tady nedávno já sám upozorňoval a nebýt toho, možná bys o tom problému ani nevěděl. 
Pro RAID1 na dvou discích, tedy přesně pro tento případ, je Btrfs ideální řešení.
A teď mi ukaž ten zázračný RAID1, který má (1) všechny vlastnosti Btrfs (ještě jednou zdůrazňuju: všechny vlastnosti Btrfs) a zároveň permanentní read/write při selhání jednoho z disků. Nuže? Kdepak je?
Selhání jednoho disku je kritická situace, při které je prvořadým, ba jediným cílem obnovení redundance (ať už přidáním náhradního disku nebo zkopírováním dat). V takové situaci opravdu ale opravdu není podstaný uptime, byť — jak sám zcela správně naznačuješ — Btrfs ten uptime prostě udrží až do následujího pokusu o reboot s jedním diskem.

Ale houby, mdadm není skutečný RAID. Je to nebezpečný pseudo-RAID (nebo spíš AID), který po poškození dat na jednom (kterémkoliv) ze zúčastněných disků bude vracet náhodné výsledky čtení (protože čte prokládaně, samozřejmě, kvůli výkonnosti), místo aby se nad tím automaticky zamyslel a data opravil.
Leda že by měl nad sebou Btrfs, který by aspoň dokázal poškozená data detekovat — a byl by z toho dost zmatený, protože by daný blok měl při každém čtení jiný obsah, bez jakýchkoliv zápisů mezi tím. Jo, až takhle rozbitý je celý ten princip kolem mdadm. (To se týká i hardwarového „RAIDu“, samozřejmě, byť ten se nedá rozbít tak snadno, když řadič (většinou) systému neukáže jednotlivé disky pro nízkoúrovňový přístup.)
Proto je RAID ve filesystému (Btrfs, ZFS) jediný opravdový RAID — což už jsem tady vysvětloval cca stokrát, ale je vidět, že pro některé je vhodné to zdůraznit i stojednakrát. Btrfs nebo ZFS čte taky prokládaně, ale pokud u bloku nesedí checksum, nikdy nevrátí špatná data; napřed se pokusí načíst data z druhé repliky (u ZFS případně z jiné repliky z několika) a problém opravit. Když ani v žádné jiné replice nejsou data v pořádku, daný blok už se prostě nepřečte — a tak to má být. To je opět v ostrém kontrastu s mdadm pseudo-RAIDem, který ve stejné situaci vrátí náhodné smetí.
Tak. Už? Stejně to budu muset vysvětlit i stodvakrát. Tohle je prostě marné.
Ještě k redundanci a read-only:
I kdybych měl RAID1 s 10 replikami a jenom 1 by odešla, pořád je v principu naprosto v pořádku trvat na tom, že pole bude read-only, dokud se redundance neobnoví. Specifikoval jsem přece, že mnou zapsaná data musí být na 10 nezávislých discích. Systém to nemůže dodržet. No tak pak je naprosto v pořádku (ne nezbytné, ale v pořádku) zpřístupnit data jen read-only pro obnovu a zápisy odmítnout, dokud nevyměním a nenechám sesynchronizovat disk, který přestal fungovat. Nebo dokud jistým jednoduchým příkazem (který ponechávám čtenáři manuálových stránek ZFS za cvičení) nezměním typ RAID pole tak, aby se snížila požadovaná úroveň redundance.
procpak by asi tak ssdcko stalo 10x vic nez usb dongleReality check (právě teď na Alza.cz): ceny 128/256 GB flashdisků a 120/240 GB SSD: nejlevnější flashdisky: 629, 1149 nejlevnější SSD: 559, 839 nejprodávanější flashdisky: 1099, 1249 nejprodávanější SSD: 559, 839 TOP flashdisky: 999, 1249 TOP SSD: 559, 859. Result: jéčko zase kecá a já se zase nechal zatáhnout do dokazování trollovi že se mýlí.
Podstatnej rozdil je prave v tom, ze ten dongl prakticky zadnej radic nema.Nevím jak flashky, ale třeba microsd karty řadič mají, a to velmi pokročilý.
nejlevnější flashdisky: 629USB 2.0 ?
[...]proc by se nekdo obtezoval chodit nekam s veci za kilo [...]jestli kupujes 128GB USBFlash za kilo, tak asi z ciny, dej si pozor na to ze realna kapacita je 2GB, takze tam (mozna)dostanes 2GB dat, ono se to totiz ridi podle realne kapacity, ne toho napisu 128GB (nebo 10TB) na tom dongle
Tudiz, znova, vis o tom lautr hovno tak se k tomu nevyjadruj!
Tiskni
Sdílej: