V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
No tak jestli jsou ty flashky dvě a přibližně stejně velké, já osobně bych na to dal RAID1 (samozřejmě opravdový RAID1, tedy Btrfs RAID, nikoliv falešný softwarový AID bez R). To by trochu snížilo pravděpodobnost, že to nějak zásadně odletí, když jedna z flashek časem selže a/nebo bude něco v nepořádku na USB.
Že bude něco v nepořádku na USB, to je asi moje hlavní výhrada vůči stavbě úložišť nad takovou sběrnicí a párkrát mě to už spálilo. Například člověk zapojí webkameru (protože na domácím serveru, který je zároveň WiFi AP, multimediální centrum a desktop, prostě není důvod nemít webkameru), která začne dělat na USB něco divného, resetuje to celou sběrnici, protože bagr, a některá USB zařízení to pak sice rozchodí, ale jiná ne tak zcela. S nějakým RAID1 a se zapojením na různé porty / huby / řadiče, podle možností, se dají dopady takových karambolů trochu držet na uzdě.
o opravdovym RAID1, kdyz nedela mirror pres vsechny zarizeniJá i Wikipedie (což samozřejmě není nějak super autoritativní zdroj) vnímám RAID1 jako mirror přes libovolný počet disků, ne nutně přes všechny.
a (nevim zda to jeste plati) ma problem pri vypadku jednoho disku z dvou ze readwrite ma jen docasneTohle opravili někdy kolem 4.16. Spíš by mě zajímalo jestli už je fsck použitelný.
"data is mirrored on all disks belonging to the array"(ano je tam i "2 a vice", "klasickej je 2", nicmene to vnimam jako pocet disku celkem, nikoliv ze mam raid1 na 5 disku a data jsou zrcadlena vzdy jen na 2 z nich jako to dela BTRFS...
Nejen že mi huba neupadne, ale prostě mám zase (jako ostatně vždy) pravdu a ty se z toho jdeš zase (jako téměř pokaždé) posrat.
Klasika, že jo.
Ano, kdo chce RAID1 přes víc než dva disky, ať použije ZFS. Na tohle jsem tady nedávno já sám upozorňoval a nebýt toho, možná bys o tom problému ani nevěděl. 
Pro RAID1 na dvou discích, tedy přesně pro tento případ, je Btrfs ideální řešení.
A teď mi ukaž ten zázračný RAID1, který má (1) všechny vlastnosti Btrfs (ještě jednou zdůrazňuju: všechny vlastnosti Btrfs) a zároveň permanentní read/write při selhání jednoho z disků. Nuže? Kdepak je?
Selhání jednoho disku je kritická situace, při které je prvořadým, ba jediným cílem obnovení redundance (ať už přidáním náhradního disku nebo zkopírováním dat). V takové situaci opravdu ale opravdu není podstaný uptime, byť — jak sám zcela správně naznačuješ — Btrfs ten uptime prostě udrží až do následujího pokusu o reboot s jedním diskem.

Ale houby, mdadm není skutečný RAID. Je to nebezpečný pseudo-RAID (nebo spíš AID), který po poškození dat na jednom (kterémkoliv) ze zúčastněných disků bude vracet náhodné výsledky čtení (protože čte prokládaně, samozřejmě, kvůli výkonnosti), místo aby se nad tím automaticky zamyslel a data opravil.
Leda že by měl nad sebou Btrfs, který by aspoň dokázal poškozená data detekovat — a byl by z toho dost zmatený, protože by daný blok měl při každém čtení jiný obsah, bez jakýchkoliv zápisů mezi tím. Jo, až takhle rozbitý je celý ten princip kolem mdadm. (To se týká i hardwarového „RAIDu“, samozřejmě, byť ten se nedá rozbít tak snadno, když řadič (většinou) systému neukáže jednotlivé disky pro nízkoúrovňový přístup.)
Proto je RAID ve filesystému (Btrfs, ZFS) jediný opravdový RAID — což už jsem tady vysvětloval cca stokrát, ale je vidět, že pro některé je vhodné to zdůraznit i stojednakrát. Btrfs nebo ZFS čte taky prokládaně, ale pokud u bloku nesedí checksum, nikdy nevrátí špatná data; napřed se pokusí načíst data z druhé repliky (u ZFS případně z jiné repliky z několika) a problém opravit. Když ani v žádné jiné replice nejsou data v pořádku, daný blok už se prostě nepřečte — a tak to má být. To je opět v ostrém kontrastu s mdadm pseudo-RAIDem, který ve stejné situaci vrátí náhodné smetí.
Tak. Už? Stejně to budu muset vysvětlit i stodvakrát. Tohle je prostě marné.
Ještě k redundanci a read-only:
I kdybych měl RAID1 s 10 replikami a jenom 1 by odešla, pořád je v principu naprosto v pořádku trvat na tom, že pole bude read-only, dokud se redundance neobnoví. Specifikoval jsem přece, že mnou zapsaná data musí být na 10 nezávislých discích. Systém to nemůže dodržet. No tak pak je naprosto v pořádku (ne nezbytné, ale v pořádku) zpřístupnit data jen read-only pro obnovu a zápisy odmítnout, dokud nevyměním a nenechám sesynchronizovat disk, který přestal fungovat. Nebo dokud jistým jednoduchým příkazem (který ponechávám čtenáři manuálových stránek ZFS za cvičení) nezměním typ RAID pole tak, aby se snížila požadovaná úroveň redundance.
procpak by asi tak ssdcko stalo 10x vic nez usb dongleReality check (právě teď na Alza.cz): ceny 128/256 GB flashdisků a 120/240 GB SSD: nejlevnější flashdisky: 629, 1149 nejlevnější SSD: 559, 839 nejprodávanější flashdisky: 1099, 1249 nejprodávanější SSD: 559, 839 TOP flashdisky: 999, 1249 TOP SSD: 559, 859. Result: jéčko zase kecá a já se zase nechal zatáhnout do dokazování trollovi že se mýlí.
Podstatnej rozdil je prave v tom, ze ten dongl prakticky zadnej radic nema.Nevím jak flashky, ale třeba microsd karty řadič mají, a to velmi pokročilý.
nejlevnější flashdisky: 629USB 2.0 ?
[...]proc by se nekdo obtezoval chodit nekam s veci za kilo [...]jestli kupujes 128GB USBFlash za kilo, tak asi z ciny, dej si pozor na to ze realna kapacita je 2GB, takze tam (mozna)dostanes 2GB dat, ono se to totiz ridi podle realne kapacity, ne toho napisu 128GB (nebo 10TB) na tom dongle
Tudiz, znova, vis o tom lautr hovno tak se k tomu nevyjadruj!
Tiskni
Sdílej: