Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
No tak jestli jsou ty flashky dvě a přibližně stejně velké, já osobně bych na to dal RAID1 (samozřejmě opravdový RAID1, tedy Btrfs RAID, nikoliv falešný softwarový AID bez R). To by trochu snížilo pravděpodobnost, že to nějak zásadně odletí, když jedna z flashek časem selže a/nebo bude něco v nepořádku na USB.
Že bude něco v nepořádku na USB, to je asi moje hlavní výhrada vůči stavbě úložišť nad takovou sběrnicí a párkrát mě to už spálilo. Například člověk zapojí webkameru (protože na domácím serveru, který je zároveň WiFi AP, multimediální centrum a desktop, prostě není důvod nemít webkameru), která začne dělat na USB něco divného, resetuje to celou sběrnici, protože bagr, a některá USB zařízení to pak sice rozchodí, ale jiná ne tak zcela. S nějakým RAID1 a se zapojením na různé porty / huby / řadiče, podle možností, se dají dopady takových karambolů trochu držet na uzdě.
o opravdovym RAID1, kdyz nedela mirror pres vsechny zarizeniJá i Wikipedie (což samozřejmě není nějak super autoritativní zdroj) vnímám RAID1 jako mirror přes libovolný počet disků, ne nutně přes všechny.
a (nevim zda to jeste plati) ma problem pri vypadku jednoho disku z dvou ze readwrite ma jen docasneTohle opravili někdy kolem 4.16. Spíš by mě zajímalo jestli už je fsck použitelný.
"data is mirrored on all disks belonging to the array"(ano je tam i "2 a vice", "klasickej je 2", nicmene to vnimam jako pocet disku celkem, nikoliv ze mam raid1 na 5 disku a data jsou zrcadlena vzdy jen na 2 z nich jako to dela BTRFS...
Nejen že mi huba neupadne, ale prostě mám zase (jako ostatně vždy) pravdu a ty se z toho jdeš zase (jako téměř pokaždé) posrat. Klasika, že jo.
Ano, kdo chce RAID1 přes víc než dva disky, ať použije ZFS. Na tohle jsem tady nedávno já sám upozorňoval a nebýt toho, možná bys o tom problému ani nevěděl.
Pro RAID1 na dvou discích, tedy přesně pro tento případ, je Btrfs ideální řešení.
A teď mi ukaž ten zázračný RAID1, který má (1) všechny vlastnosti Btrfs (ještě jednou zdůrazňuju: všechny vlastnosti Btrfs) a zároveň permanentní read/write při selhání jednoho z disků. Nuže? Kdepak je?
Selhání jednoho disku je kritická situace, při které je prvořadým, ba jediným cílem obnovení redundance (ať už přidáním náhradního disku nebo zkopírováním dat). V takové situaci opravdu ale opravdu není podstaný uptime, byť — jak sám zcela správně naznačuješ — Btrfs ten uptime prostě udrží až do následujího pokusu o reboot s jedním diskem.
Ale houby, mdadm není skutečný RAID. Je to nebezpečný pseudo-RAID (nebo spíš AID), který po poškození dat na jednom (kterémkoliv) ze zúčastněných disků bude vracet náhodné výsledky čtení (protože čte prokládaně, samozřejmě, kvůli výkonnosti), místo aby se nad tím automaticky zamyslel a data opravil.
Leda že by měl nad sebou Btrfs, který by aspoň dokázal poškozená data detekovat — a byl by z toho dost zmatený, protože by daný blok měl při každém čtení jiný obsah, bez jakýchkoliv zápisů mezi tím. Jo, až takhle rozbitý je celý ten princip kolem mdadm. (To se týká i hardwarového „RAIDu“, samozřejmě, byť ten se nedá rozbít tak snadno, když řadič (většinou) systému neukáže jednotlivé disky pro nízkoúrovňový přístup.)
Proto je RAID ve filesystému (Btrfs, ZFS) jediný opravdový RAID — což už jsem tady vysvětloval cca stokrát, ale je vidět, že pro některé je vhodné to zdůraznit i stojednakrát. Btrfs nebo ZFS čte taky prokládaně, ale pokud u bloku nesedí checksum, nikdy nevrátí špatná data; napřed se pokusí načíst data z druhé repliky (u ZFS případně z jiné repliky z několika) a problém opravit. Když ani v žádné jiné replice nejsou data v pořádku, daný blok už se prostě nepřečte — a tak to má být. To je opět v ostrém kontrastu s mdadm pseudo-RAIDem, který ve stejné situaci vrátí náhodné smetí.
Tak. Už? Stejně to budu muset vysvětlit i stodvakrát. Tohle je prostě marné.
Ještě k redundanci a read-only:
I kdybych měl RAID1 s 10 replikami a jenom 1 by odešla, pořád je v principu naprosto v pořádku trvat na tom, že pole bude read-only, dokud se redundance neobnoví. Specifikoval jsem přece, že mnou zapsaná data musí být na 10 nezávislých discích. Systém to nemůže dodržet. No tak pak je naprosto v pořádku (ne nezbytné, ale v pořádku) zpřístupnit data jen read-only pro obnovu a zápisy odmítnout, dokud nevyměním a nenechám sesynchronizovat disk, který přestal fungovat. Nebo dokud jistým jednoduchým příkazem (který ponechávám čtenáři manuálových stránek ZFS za cvičení) nezměním typ RAID pole tak, aby se snížila požadovaná úroveň redundance.
procpak by asi tak ssdcko stalo 10x vic nez usb dongleReality check (právě teď na Alza.cz): ceny 128/256 GB flashdisků a 120/240 GB SSD: nejlevnější flashdisky: 629, 1149 nejlevnější SSD: 559, 839 nejprodávanější flashdisky: 1099, 1249 nejprodávanější SSD: 559, 839 TOP flashdisky: 999, 1249 TOP SSD: 559, 859. Result: jéčko zase kecá a já se zase nechal zatáhnout do dokazování trollovi že se mýlí.
Podstatnej rozdil je prave v tom, ze ten dongl prakticky zadnej radic nema.Nevím jak flashky, ale třeba microsd karty řadič mají, a to velmi pokročilý.
nejlevnější flashdisky: 629USB 2.0 ?
[...]proc by se nekdo obtezoval chodit nekam s veci za kilo [...]jestli kupujes 128GB USBFlash za kilo, tak asi z ciny, dej si pozor na to ze realna kapacita je 2GB, takze tam (mozna)dostanes 2GB dat, ono se to totiz ridi podle realne kapacity, ne toho napisu 128GB (nebo 10TB) na tom dongle
Tudiz, znova, vis o tom lautr hovno tak se k tomu nevyjadruj!
Tiskni
Sdílej: