Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Řešení dotazu:
Začnu tím nejjednodušším, a to potřebuji se z PC, které je mimo OpenVPN , dostat na web server, nejlépe pomocí iptables.
iptables -A PREROUTING -t nat -p tcp -i eth0 --dport 443 -j DNAT --to ip.ve.vpn:443 iptables -t nat -A POSTROUTING -o tun0 -j MASQUERADE echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forwardAlternativně čistě userspace:
socat TCP4-LISTEN:443,reuseaddr,fork "TCP4:ip.ve.vpn:443"
Hned na úvod bych poznamenal, jen tak pro úplnost, že protokol pro VPN se jmenuje IPSec (nikoliv Open"VPN") a vhodná implementace key exchange utilit je například StrongSwan. (OpenVPN je směšná jednovláknová userspace hračka, zatímco IPSec je standardní implementace VPN přímo v kernelu, která využívá všech vymožeností linuxového síťového stacku.)
Inteligentní řešení existuje: IPv6.
Pokud jde o méně inteligentní řešení s VPN, jakmile je web server v nějaké "neveřejné" síti, musí se jak web server, tak i klient, který se k němu chce připojit, přihlásit ke společné VPN, skrz kterou se dá routovat od klienta k web serveru a zpět. Jinými slovy, ten VPN (IPSec) server, ke kterému se web server a klient připojují, musí mít veřejnou adresu (ať už IPv6, což jde jaksi samo od sebe, nebo IPv4, kde se veřejná adresa získává těžko).
Ještě bych doporučil mít uvnitř VPN vždy pouze IPv6, bez ohledu na to, jestli se VPN navenek routuje po IPv4 nebo IPv6. Důvodem je, že s IPv6 je mnohem snazší vyhnout se konfliktům mezi podsítí, do které je klient zrovna připojený, a podsítí, do které routuje VPN.
Tiskni
Sdílej: