Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Nase 2 servery si navzajom rozumeju preco Apache si s nimi nerozumie?Otázka spíš je jaktože si ty dva servery rozumějí. Jak to máš nastavené? To se ti nějak podařilo opravdu nabindovat dva programy na stejný port? Když přijde nové spojení, jak se rozhoduje, který z nich ho dostane? Osobně jsem tohle vždycky řešil tak, že jsem servery nabindoval třeba na :8001, :8002 a :8003 a na portu 80 (443) spustil nějakou proxy (haproxy, nginx, lighttpd…), která podle domény, cesty atd. spojení předala na jeden z těch serverů.
<offtopic>
No, tohle by chtělo malé upřesnění pro úplnost.
Nabindovat dva programy na stejný port samozřejmě lze. Klíčová slova, jak toho docílit:
setsockopt(...)SOL_SOCKETSO_REUSEADDRTohle^^^ (na obou socketech) zajistí, že se dá pak zavolat bind(...) dvakrát na stejnou adresu.
Háček je „jenom“ v tom, že takové nastavení je irelevantní pro situaci popsanou v dotazu, protože neslouží / nemá sloužit ke sdílení portu několika servery (resp. nevím, jak je v takovém případě definované chování), nýbrž ke sdílení portu několika klienty, kteří pak volají connect(...) na různé adresy.
Protože TCP spojení je čtveřice (adresa, port, adresa, port), je jasné, že změnou jednoho prvku (kteréhokoliv) se dá vytvořit další spojení. Multiplexování na straně serveru je známější — accept(...) —, zatímco multiplexování na straně klienta (výše uvedený socket option) je méně známé / méně používané / méně snadno použitelné.
Otázka za 100 bodů by byla, co se stane, když se přes sockety se SO_REUSEADDR bind(...)nuté na stejnou adresu připojím dvakrát k témuž serveru (adresa, port). Odpověď neznám; vždy jsem klientský multiplexing používal jen s různými servery. Kdo zná odpověď, třeba ji sem pro zajímavost postne. 
</offtopic>
Ne, každý klientský socket je jiné spojení a směřuje jen na ten jeden server, kam vede. Spojení jsou rozlišitelná, protože jedno je [adresa_klienta, port_klienta, adresa_serveru_1, port_serveru_1] a druhé je [adresa_klienta, port_klienta, adresa_serveru_2, port_serveru_2].
Pojmem „multiplexing“ jsem myslel, že se na jednom portu dá udržovat víc oddělených TCP spojení, nikoliv že se něco rozesílá víckrát (což se neděje).
Je to v principu stejné jako psát na straně serveru do socketu, který předtím vrátil accept(...). Taky se to pošle jenom tomu jednomu klientovi, který je na daném spojení, přestože adresa:port serveru třeba zrovna obsluhuje naráz spoustu klientů.
Spojení od accept(...) nepotřebuju nijak poznávat, v tom okamžiku už je vše potřebné zařízeno a identifikováno.
Pokud otevírám víc spojení z jednoho klienta (stejná adresa a stejný port, pomocí SO_REUSEADDR), musím (jako vždy) při connect(...) vědět, kam se připojuju, a jednotlivá spojení by se měla lišit — jinými slovy, alespoň adresy serverů nebo alespoň porty serveru/ů by se měly lišit. (Pokud se neliší, k takové situaci směřuje kvízová otázka v mém posledním odstavci výše. Nikdy jsem takovou situaci nezkoušel. Tipuju, že kernel by měl tohle detekovat a vrátit chybu při connect(...).)
Mam na jednom porte pustene 2 HTTP serveryNemáte. (Musely by být každý na jiné IP adrese, a to podle dalšího textu nemáte.) Možná řešení jsou dvě: 1. Zjistěte, jak to doopravdy máte, a pro nový server to udělejte stejně. 2. Dát před ty servery reverzní proxy server (nejčastěji se používá nginx, případně HAproxy, šlo by pro to použít i Apache), který bude podle pravidel (doména, URL apod.) směrovat požadavky na příslušné backend servery. Ve skutečnosti jsou nejspíš řešení 1 a 2 ta samá.
Co takhle použít něco jako name-based virtual hosting z Apache jako „frontend + proxy + třetí server“ a ty dva C++ servery jako backendy k tomu? Pak by to mohlo fungovat všechno naráz a ještě k tomu by ty C++ servery mohly být klidně v plaintextu, protože TLS by za ně řešil ten frontend. Name-based virtual hosting na TLS a na stejném portu funguje bez nejmenších potíží, byť zastaralá dokumentace někdy mylně tvrdí opak.
Takhke^^^ jsem měl kdysi na jednom portu asi 20 „serverů“. Tak 10 z nich byly dynamické pseudo-rádoby-domény 3. řádu (hvězdička z pohledu DNS, podadresáře s různými vlastníky z pohledu Apache) a pak tam bylo pár fixních serverů/subdomén, dva byly v Javě, jeden byl v Ruby, pak tam byl taky nějaký Git frontend v nevímčem atd. Dokonce se dalo nastavit, že některé servery se představovaly wildcard certifikátem a jiné měly svůj vlastní certifikát od jiné autority a používaly/vyžadovaly autentifikaci certifikátem. Všechno na jednom portu. (TLS samozřejmě povinné; máme 21. století atd.)
Už dávno ten setup nemám v provozu, ale Apache tohle uměl vzájemně propojit už minimálně 10 let zpátky.
Dokonce mám dojem, že to matchování URL má mnohem jemnější granularitu než „celé“ domény, takže možnostem nastavení se meze nekladou.
Tiskni
Sdílej: