Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Snažím se na svém PC rozchodit vzdálenou plochu přes VNC, se zabezpečením, aby to bylo bezpečné i při použití přes internet a současně abych se vyhnul použití rovnáku na ohýbák v podobě SSH tunelu. Nainstaloval jsem si tigervnc
, nastavil podle návodu a spustil takto:
vncserver -SecurityTypes X509Vnc -X509Key /home/paul/.vnc/orange_vnc.pem -X509Cert /home/paul/.vnc/orange_vnc.crt -geometry 1920x1080Certifikáty jsem si vygeneroval sám. VNC server se spustí, jenže z aplikace Remmina se nejsem schopen připojit - chce to po mě certifikát klienta. Ani z jiných klientů co jsem zkusil se mi připojit nedařilo. Zajímavé je že z Androidu pomocí aplikace bVNC se připojím, stačilo napoprvé certifikát ručně potvrdit (ale to je jediná aplikace, která funguje).
Pokud však VNC spustím bez zabezpečení:
vncserver -SecurityTypes VncAuth -geometry 1920x1080tak to funguje. Tak kde je problém? V nastavení serveru nebo v klientech?
Řešení dotazu:
<off_topic>Předně doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice
). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. Navíc nemá tolik problémů a nekompatibilit kolem SSL. Klient je třeba spicy
a server je (pro připojení k existujícímu X11) třeba x11spice --allow-control --display :0 --hide --generate-password 'localhost:5900'
. Samozřejmě je i spousta možností, jak vytvářet vzdálené virtuální desktopy bez „fyzického“ X-serveru, stejně jako u VNC.</off_topic>
Zpět k VNC:
Já bych se na to … a prostě bych se připojil přes rovnák na ohýbák, tedy SSH. Nastavil bych si tunel (ssh -f -C -N -L '[::1]:<port na klientovi>:[::1]:<port na serveru>' můj.server.kdovíkde
) a basta. Tohle vyřeší (tedy, obejde) všechny možné problémy s nastavením VNC zabezpečení na serverech i klientech. Další plus: Server lze pak jednoduše omezit na localhost
a nemít otevřený VNC port externě.
Aby se to spojení nemuselo navazovat manuálně a aby se automaticky obnovovalo při změně síťového připojení, jako systemd
unit to může vypadat třeba takto:
[Unit] Description=VNC SSH Tunnel ConditionPathExists=|/home/vncclient/.ssh/id_rsa After=network.target [Servicev] User=vncclient ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \ -o ServerAliveInterval=10 \ -o ServerAliveCountMax=3 \ -o ExitOnForwardFailure=yes \ -o ConnectTimeout=15 \ -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \ -L [::1]:5900:[::1]:5900 \ vncserver@můj.server.kdovíkde RestartSec=3 Restart=always [Install] WantedBy=multi-user.target
Jakmile jsou náležitě nakonfigurované uživatelské účty, stačí to^^^ už jenom dát třeba do /etc/systemd/system/vnc-tunnel.service
a pak spustit systemctl daemon-reload
a systemctl enable --now vnc-tunnel
.
Uživatel vncserver
na serveru samozřejmě musí mít náležitý veřejný klíč ve svém ~/.ssh/authorized_keys
a je dobré takového speciálního uživatele všemožně omezit, aby skoro nic nesměl. Drobné mínus je, že vncclient
na klientovi musí mít soukromý SSH klíč v plaintextu, pokud člověk nechce moc kouzlit se SSH_ASKPASS
a/nebo spouštět vncclient
ovi jeho vlastní ssh-agent
. No ale co už; od toho jsou přístupová práva + šifrované disky, aby to tolik nevadilo.
Případně se dá na klientovi použít přímo vlastní uživatelský účet místo toho dedikovaného vncclient
a. V takovém případě se dá unit třeba do ~/.config/systemd/user/vnc-tunnel.service
a pak stačí jenom systemctl daemon-reload
a systemctl --user enable --now vnc-tunnel
.
Celkem triviálně se dá taky zařídit, aby server poskytoval (kromě přístupu ke svému vlastnímu VNC) taky jakýsi hub pro přístup na spoustu jiných strojů přes VNC — třeba v případě, že jsou ty stroje ně nějakých zastaralých IPv4 sítích a nedá se na ně přímo dostat.
... ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \ -o ServerAliveInterval=15 \ -o ServerAliveCountMax=4 \ -o ExitOnForwardFailure=yes \ -o ConnectTimeout=15 \ -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \ -L [::1]:5900:[::1]:5900 \ -R [::1]:5923:[::1]:5901 \ vncserver@můj.server.kdovíkde ...
Tady^^^ je -L [::1]:5900:[::1]:5900
tunel z klienta na server a -R [::1]:5923:[::1]:5901
je tunel ze serveru na klienta.
Pro Spice bude fungovat stejná konfigurace — kdyby náhodou byl i tam problém s přímou podporou SSL. (Dokonce má Spice taky obvykle port 5900.)
doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice
). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol.
no tak sem to tedy zkusil, sice presun oken je z obsahem a ne jen drat jako u VNC, ale zase to nechava duchy, lame se prekresleni, zobrazuji se artefakty, je to mnohem pomalejsi, napr prehravani 720p videa pres mpv s x11vnc (+ patricne parametry pro lepsi chovani) je plynule, s x11spice je to tak 5fps A není v té síti úsek, kde se to převádí z ethernetu do psaníček pro holuby a pak zase u protějšího holubníku zpátky?
Stejně jako VNC, i Spice má na spoustu různých kodeků (pro statický obraz i video) a parametrů. Nikdy jsem se jimi příliš nezabýval, protože mi vzdálený přístup připadal obstojný a video jsem neřešil. Ve FAQ je položka Spice has poor video performance — tak třeba by něco z toho mohlo pomoct.
Taky jde o to, jestli to je „nativní“ virtuální stroj s QXL driverem nebo x11spice
připojený k existujícímu X-serveru. S tím QXL driverem mi šly záležitosti typu glxgears
přes celou obrazovku většinou rozumně plynule. (Ale měl jsem na VM malé rozlišení, obvykle FullHD nebo tak.) U x11spice
netuším, jak dobře to má zvládat video.
Teď jsem zkusil full-screen video na 4k přes VNC s x11vnc a dává mi to asi tak 0,5 fps. Spice totéž. Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: