Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Snažím se na svém PC rozchodit vzdálenou plochu přes VNC, se zabezpečením, aby to bylo bezpečné i při použití přes internet a současně abych se vyhnul použití rovnáku na ohýbák v podobě SSH tunelu. Nainstaloval jsem si tigervnc, nastavil podle návodu a spustil takto:
vncserver -SecurityTypes X509Vnc -X509Key /home/paul/.vnc/orange_vnc.pem -X509Cert /home/paul/.vnc/orange_vnc.crt -geometry 1920x1080Certifikáty jsem si vygeneroval sám. VNC server se spustí, jenže z aplikace Remmina se nejsem schopen připojit - chce to po mě certifikát klienta. Ani z jiných klientů co jsem zkusil se mi připojit nedařilo. Zajímavé je že z Androidu pomocí aplikace bVNC se připojím, stačilo napoprvé certifikát ručně potvrdit (ale to je jediná aplikace, která funguje).
Pokud však VNC spustím bez zabezpečení:
vncserver -SecurityTypes VncAuth -geometry 1920x1080tak to funguje. Tak kde je problém? V nastavení serveru nebo v klientech?
Řešení dotazu:
<off_topic>Předně doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. Navíc nemá tolik problémů a nekompatibilit kolem SSL. Klient je třeba spicy a server je (pro připojení k existujícímu X11) třeba x11spice --allow-control --display :0 --hide --generate-password 'localhost:5900'. Samozřejmě je i spousta možností, jak vytvářet vzdálené virtuální desktopy bez „fyzického“ X-serveru, stejně jako u VNC.</off_topic>
Zpět k VNC:
Já bych se na to … a prostě bych se připojil přes rovnák na ohýbák, tedy SSH. Nastavil bych si tunel (ssh -f -C -N -L '[::1]:<port na klientovi>:[::1]:<port na serveru>' můj.server.kdovíkde) a basta. Tohle vyřeší (tedy, obejde) všechny možné problémy s nastavením VNC zabezpečení na serverech i klientech. Další plus: Server lze pak jednoduše omezit na localhost a nemít otevřený VNC port externě.
Aby se to spojení nemuselo navazovat manuálně a aby se automaticky obnovovalo při změně síťového připojení, jako systemd unit to může vypadat třeba takto:
[Unit]
Description=VNC SSH Tunnel
ConditionPathExists=|/home/vncclient/.ssh/id_rsa
After=network.target
[Servicev]
User=vncclient
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
-o ServerAliveInterval=10 \
-o ServerAliveCountMax=3 \
-o ExitOnForwardFailure=yes \
-o ConnectTimeout=15 \
-i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
-L [::1]:5900:[::1]:5900 \
vncserver@můj.server.kdovíkde
RestartSec=3
Restart=always
[Install]
WantedBy=multi-user.target
Jakmile jsou náležitě nakonfigurované uživatelské účty, stačí to^^^ už jenom dát třeba do /etc/systemd/system/vnc-tunnel.service a pak spustit systemctl daemon-reload a systemctl enable --now vnc-tunnel.
Uživatel vncserver na serveru samozřejmě musí mít náležitý veřejný klíč ve svém ~/.ssh/authorized_keys a je dobré takového speciálního uživatele všemožně omezit, aby skoro nic nesměl. Drobné mínus je, že vncclient na klientovi musí mít soukromý SSH klíč v plaintextu, pokud člověk nechce moc kouzlit se SSH_ASKPASS a/nebo spouštět vncclientovi jeho vlastní ssh-agent. No ale co už; od toho jsou přístupová práva + šifrované disky, aby to tolik nevadilo.
Případně se dá na klientovi použít přímo vlastní uživatelský účet místo toho dedikovaného vncclienta. V takovém případě se dá unit třeba do ~/.config/systemd/user/vnc-tunnel.service a pak stačí jenom systemctl daemon-reload a systemctl --user enable --now vnc-tunnel.
Celkem triviálně se dá taky zařídit, aby server poskytoval (kromě přístupu ke svému vlastnímu VNC) taky jakýsi hub pro přístup na spoustu jiných strojů přes VNC — třeba v případě, že jsou ty stroje ně nějakých zastaralých IPv4 sítích a nedá se na ně přímo dostat.
...
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
-o ServerAliveInterval=15 \
-o ServerAliveCountMax=4 \
-o ExitOnForwardFailure=yes \
-o ConnectTimeout=15 \
-i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
-L [::1]:5900:[::1]:5900 \
-R [::1]:5923:[::1]:5901 \
vncserver@můj.server.kdovíkde
...
Tady^^^ je -L [::1]:5900:[::1]:5900 tunel z klienta na server a -R [::1]:5923:[::1]:5901 je tunel ze serveru na klienta.
Pro Spice bude fungovat stejná konfigurace — kdyby náhodou byl i tam problém s přímou podporou SSL. (Dokonce má Spice taky obvykle port 5900.)
doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol.
no tak sem to tedy zkusil, sice presun oken je z obsahem a ne jen drat jako u VNC, ale zase to nechava duchy, lame se prekresleni, zobrazuji se artefakty, je to mnohem pomalejsi, napr prehravani 720p videa pres mpv s x11vnc (+ patricne parametry pro lepsi chovani) je plynule, s x11spice je to tak 5fps
A není v té síti úsek, kde se to převádí z ethernetu do psaníček pro holuby a pak zase u protějšího holubníku zpátky?
Stejně jako VNC, i Spice má na spoustu různých kodeků (pro statický obraz i video) a parametrů. Nikdy jsem se jimi příliš nezabýval, protože mi vzdálený přístup připadal obstojný a video jsem neřešil. Ve FAQ je položka Spice has poor video performance — tak třeba by něco z toho mohlo pomoct.
Taky jde o to, jestli to je „nativní“ virtuální stroj s QXL driverem nebo x11spice připojený k existujícímu X-serveru. S tím QXL driverem mi šly záležitosti typu glxgears přes celou obrazovku většinou rozumně plynule. (Ale měl jsem na VM malé rozlišení, obvykle FullHD nebo tak.) U x11spice netuším, jak dobře to má zvládat video.
Teď jsem zkusil full-screen video na 4k přes VNC s x11vnc a dává mi to asi tak 0,5 fps. Spice totéž. Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: