Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Snažím se na svém PC rozchodit vzdálenou plochu přes VNC, se zabezpečením, aby to bylo bezpečné i při použití přes internet a současně abych se vyhnul použití rovnáku na ohýbák v podobě SSH tunelu. Nainstaloval jsem si tigervnc, nastavil podle návodu a spustil takto:
vncserver -SecurityTypes X509Vnc -X509Key /home/paul/.vnc/orange_vnc.pem -X509Cert /home/paul/.vnc/orange_vnc.crt -geometry 1920x1080Certifikáty jsem si vygeneroval sám. VNC server se spustí, jenže z aplikace Remmina se nejsem schopen připojit - chce to po mě certifikát klienta. Ani z jiných klientů co jsem zkusil se mi připojit nedařilo. Zajímavé je že z Androidu pomocí aplikace bVNC se připojím, stačilo napoprvé certifikát ručně potvrdit (ale to je jediná aplikace, která funguje).
Pokud však VNC spustím bez zabezpečení:
vncserver -SecurityTypes VncAuth -geometry 1920x1080tak to funguje. Tak kde je problém? V nastavení serveru nebo v klientech?
Řešení dotazu:
<off_topic>Předně doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. Navíc nemá tolik problémů a nekompatibilit kolem SSL. Klient je třeba spicy a server je (pro připojení k existujícímu X11) třeba x11spice --allow-control --display :0 --hide --generate-password 'localhost:5900'. Samozřejmě je i spousta možností, jak vytvářet vzdálené virtuální desktopy bez „fyzického“ X-serveru, stejně jako u VNC.</off_topic>
Zpět k VNC:
Já bych se na to … a prostě bych se připojil přes rovnák na ohýbák, tedy SSH. Nastavil bych si tunel (ssh -f -C -N -L '[::1]:<port na klientovi>:[::1]:<port na serveru>' můj.server.kdovíkde) a basta. Tohle vyřeší (tedy, obejde) všechny možné problémy s nastavením VNC zabezpečení na serverech i klientech. Další plus: Server lze pak jednoduše omezit na localhost a nemít otevřený VNC port externě.
Aby se to spojení nemuselo navazovat manuálně a aby se automaticky obnovovalo při změně síťového připojení, jako systemd unit to může vypadat třeba takto:
[Unit]
Description=VNC SSH Tunnel
ConditionPathExists=|/home/vncclient/.ssh/id_rsa
After=network.target
[Servicev]
User=vncclient
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
-o ServerAliveInterval=10 \
-o ServerAliveCountMax=3 \
-o ExitOnForwardFailure=yes \
-o ConnectTimeout=15 \
-i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
-L [::1]:5900:[::1]:5900 \
vncserver@můj.server.kdovíkde
RestartSec=3
Restart=always
[Install]
WantedBy=multi-user.target
Jakmile jsou náležitě nakonfigurované uživatelské účty, stačí to^^^ už jenom dát třeba do /etc/systemd/system/vnc-tunnel.service a pak spustit systemctl daemon-reload a systemctl enable --now vnc-tunnel.
Uživatel vncserver na serveru samozřejmě musí mít náležitý veřejný klíč ve svém ~/.ssh/authorized_keys a je dobré takového speciálního uživatele všemožně omezit, aby skoro nic nesměl. Drobné mínus je, že vncclient na klientovi musí mít soukromý SSH klíč v plaintextu, pokud člověk nechce moc kouzlit se SSH_ASKPASS a/nebo spouštět vncclientovi jeho vlastní ssh-agent. No ale co už; od toho jsou přístupová práva + šifrované disky, aby to tolik nevadilo.
Případně se dá na klientovi použít přímo vlastní uživatelský účet místo toho dedikovaného vncclienta. V takovém případě se dá unit třeba do ~/.config/systemd/user/vnc-tunnel.service a pak stačí jenom systemctl daemon-reload a systemctl --user enable --now vnc-tunnel.
Celkem triviálně se dá taky zařídit, aby server poskytoval (kromě přístupu ke svému vlastnímu VNC) taky jakýsi hub pro přístup na spoustu jiných strojů přes VNC — třeba v případě, že jsou ty stroje ně nějakých zastaralých IPv4 sítích a nedá se na ně přímo dostat.
...
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
-o ServerAliveInterval=15 \
-o ServerAliveCountMax=4 \
-o ExitOnForwardFailure=yes \
-o ConnectTimeout=15 \
-i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
-L [::1]:5900:[::1]:5900 \
-R [::1]:5923:[::1]:5901 \
vncserver@můj.server.kdovíkde
...
Tady^^^ je -L [::1]:5900:[::1]:5900 tunel z klienta na server a -R [::1]:5923:[::1]:5901 je tunel ze serveru na klienta.
Pro Spice bude fungovat stejná konfigurace — kdyby náhodou byl i tam problém s přímou podporou SSL. (Dokonce má Spice taky obvykle port 5900.)
doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol.
no tak sem to tedy zkusil, sice presun oken je z obsahem a ne jen drat jako u VNC, ale zase to nechava duchy, lame se prekresleni, zobrazuji se artefakty, je to mnohem pomalejsi, napr prehravani 720p videa pres mpv s x11vnc (+ patricne parametry pro lepsi chovani) je plynule, s x11spice je to tak 5fps
A není v té síti úsek, kde se to převádí z ethernetu do psaníček pro holuby a pak zase u protějšího holubníku zpátky?
Stejně jako VNC, i Spice má na spoustu různých kodeků (pro statický obraz i video) a parametrů. Nikdy jsem se jimi příliš nezabýval, protože mi vzdálený přístup připadal obstojný a video jsem neřešil. Ve FAQ je položka Spice has poor video performance — tak třeba by něco z toho mohlo pomoct.
Taky jde o to, jestli to je „nativní“ virtuální stroj s QXL driverem nebo x11spice připojený k existujícímu X-serveru. S tím QXL driverem mi šly záležitosti typu glxgears přes celou obrazovku většinou rozumně plynule. (Ale měl jsem na VM malé rozlišení, obvykle FullHD nebo tak.) U x11spice netuším, jak dobře to má zvládat video.
Teď jsem zkusil full-screen video na 4k přes VNC s x11vnc a dává mi to asi tak 0,5 fps. Spice totéž. Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: