Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Snažím se na svém PC rozchodit vzdálenou plochu přes VNC, se zabezpečením, aby to bylo bezpečné i při použití přes internet a současně abych se vyhnul použití rovnáku na ohýbák v podobě SSH tunelu. Nainstaloval jsem si tigervnc
, nastavil podle návodu a spustil takto:
vncserver -SecurityTypes X509Vnc -X509Key /home/paul/.vnc/orange_vnc.pem -X509Cert /home/paul/.vnc/orange_vnc.crt -geometry 1920x1080Certifikáty jsem si vygeneroval sám. VNC server se spustí, jenže z aplikace Remmina se nejsem schopen připojit - chce to po mě certifikát klienta. Ani z jiných klientů co jsem zkusil se mi připojit nedařilo. Zajímavé je že z Androidu pomocí aplikace bVNC se připojím, stačilo napoprvé certifikát ručně potvrdit (ale to je jediná aplikace, která funguje).
Pokud však VNC spustím bez zabezpečení:
vncserver -SecurityTypes VncAuth -geometry 1920x1080tak to funguje. Tak kde je problém? V nastavení serveru nebo v klientech?
Řešení dotazu:
<off_topic>Předně doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice
). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. Navíc nemá tolik problémů a nekompatibilit kolem SSL. Klient je třeba spicy
a server je (pro připojení k existujícímu X11) třeba x11spice --allow-control --display :0 --hide --generate-password 'localhost:5900'
. Samozřejmě je i spousta možností, jak vytvářet vzdálené virtuální desktopy bez „fyzického“ X-serveru, stejně jako u VNC.</off_topic>
Zpět k VNC:
Já bych se na to … a prostě bych se připojil přes rovnák na ohýbák, tedy SSH. Nastavil bych si tunel (ssh -f -C -N -L '[::1]:<port na klientovi>:[::1]:<port na serveru>' můj.server.kdovíkde
) a basta. Tohle vyřeší (tedy, obejde) všechny možné problémy s nastavením VNC zabezpečení na serverech i klientech. Další plus: Server lze pak jednoduše omezit na localhost
a nemít otevřený VNC port externě.
Aby se to spojení nemuselo navazovat manuálně a aby se automaticky obnovovalo při změně síťového připojení, jako systemd
unit to může vypadat třeba takto:
[Unit] Description=VNC SSH Tunnel ConditionPathExists=|/home/vncclient/.ssh/id_rsa After=network.target [Servicev] User=vncclient ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \ -o ServerAliveInterval=10 \ -o ServerAliveCountMax=3 \ -o ExitOnForwardFailure=yes \ -o ConnectTimeout=15 \ -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \ -L [::1]:5900:[::1]:5900 \ vncserver@můj.server.kdovíkde RestartSec=3 Restart=always [Install] WantedBy=multi-user.target
Jakmile jsou náležitě nakonfigurované uživatelské účty, stačí to^^^ už jenom dát třeba do /etc/systemd/system/vnc-tunnel.service
a pak spustit systemctl daemon-reload
a systemctl enable --now vnc-tunnel
.
Uživatel vncserver
na serveru samozřejmě musí mít náležitý veřejný klíč ve svém ~/.ssh/authorized_keys
a je dobré takového speciálního uživatele všemožně omezit, aby skoro nic nesměl. Drobné mínus je, že vncclient
na klientovi musí mít soukromý SSH klíč v plaintextu, pokud člověk nechce moc kouzlit se SSH_ASKPASS
a/nebo spouštět vncclient
ovi jeho vlastní ssh-agent
. No ale co už; od toho jsou přístupová práva + šifrované disky, aby to tolik nevadilo.
Případně se dá na klientovi použít přímo vlastní uživatelský účet místo toho dedikovaného vncclient
a. V takovém případě se dá unit třeba do ~/.config/systemd/user/vnc-tunnel.service
a pak stačí jenom systemctl daemon-reload
a systemctl --user enable --now vnc-tunnel
.
Celkem triviálně se dá taky zařídit, aby server poskytoval (kromě přístupu ke svému vlastnímu VNC) taky jakýsi hub pro přístup na spoustu jiných strojů přes VNC — třeba v případě, že jsou ty stroje ně nějakých zastaralých IPv4 sítích a nedá se na ně přímo dostat.
... ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \ -o ServerAliveInterval=15 \ -o ServerAliveCountMax=4 \ -o ExitOnForwardFailure=yes \ -o ConnectTimeout=15 \ -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \ -L [::1]:5900:[::1]:5900 \ -R [::1]:5923:[::1]:5901 \ vncserver@můj.server.kdovíkde ...
Tady^^^ je -L [::1]:5900:[::1]:5900
tunel z klienta na server a -R [::1]:5923:[::1]:5901
je tunel ze serveru na klienta.
Pro Spice bude fungovat stejná konfigurace — kdyby náhodou byl i tam problém s přímou podporou SSL. (Dokonce má Spice taky obvykle port 5900.)
doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice
). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol.
no tak sem to tedy zkusil, sice presun oken je z obsahem a ne jen drat jako u VNC, ale zase to nechava duchy, lame se prekresleni, zobrazuji se artefakty, je to mnohem pomalejsi, napr prehravani 720p videa pres mpv s x11vnc (+ patricne parametry pro lepsi chovani) je plynule, s x11spice je to tak 5fps A není v té síti úsek, kde se to převádí z ethernetu do psaníček pro holuby a pak zase u protějšího holubníku zpátky?
Stejně jako VNC, i Spice má na spoustu různých kodeků (pro statický obraz i video) a parametrů. Nikdy jsem se jimi příliš nezabýval, protože mi vzdálený přístup připadal obstojný a video jsem neřešil. Ve FAQ je položka Spice has poor video performance — tak třeba by něco z toho mohlo pomoct.
Taky jde o to, jestli to je „nativní“ virtuální stroj s QXL driverem nebo x11spice
připojený k existujícímu X-serveru. S tím QXL driverem mi šly záležitosti typu glxgears
přes celou obrazovku většinou rozumně plynule. (Ale měl jsem na VM malé rozlišení, obvykle FullHD nebo tak.) U x11spice
netuším, jak dobře to má zvládat video.
Teď jsem zkusil full-screen video na 4k přes VNC s x11vnc a dává mi to asi tak 0,5 fps. Spice totéž. Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: