Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
 30.4.2020 15:52
paul2no             | skóre: 16
             | blog: Paulovo doupě
             | Praha
        30.4.2020 15:52
paul2no             | skóre: 16
             | blog: Paulovo doupě
             | Praha
        Snažím se na svém PC rozchodit vzdálenou plochu přes VNC, se zabezpečením, aby to bylo bezpečné i při použití přes internet a současně abych se vyhnul použití rovnáku na ohýbák v podobě SSH tunelu. Nainstaloval jsem si tigervnc, nastavil podle návodu a spustil takto:
vncserver -SecurityTypes X509Vnc -X509Key /home/paul/.vnc/orange_vnc.pem -X509Cert /home/paul/.vnc/orange_vnc.crt -geometry 1920x1080Certifikáty jsem si vygeneroval sám. VNC server se spustí, jenže z aplikace Remmina se nejsem schopen připojit - chce to po mě certifikát klienta. Ani z jiných klientů co jsem zkusil se mi připojit nedařilo. Zajímavé je že z Androidu pomocí aplikace bVNC se připojím, stačilo napoprvé certifikát ručně potvrdit (ale to je jediná aplikace, která funguje).
Pokud však VNC spustím bez zabezpečení:
vncserver -SecurityTypes VncAuth -geometry 1920x1080tak to funguje. Tak kde je problém? V nastavení serveru nebo v klientech?
Řešení dotazu:
 
            <off_topic>Předně doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. Navíc nemá tolik problémů a nekompatibilit kolem SSL. Klient je třeba spicy a server je (pro připojení k existujícímu X11) třeba x11spice --allow-control --display :0 --hide --generate-password 'localhost:5900'. Samozřejmě je i spousta možností, jak vytvářet vzdálené virtuální desktopy bez „fyzického“ X-serveru, stejně jako u VNC.</off_topic>
Zpět k VNC:
Já bych se na to … a prostě bych se připojil přes rovnák na ohýbák, tedy SSH. Nastavil bych si tunel (ssh -f -C -N -L '[::1]:<port na klientovi>:[::1]:<port na serveru>' můj.server.kdovíkde) a basta. Tohle vyřeší (tedy, obejde) všechny možné problémy s nastavením VNC zabezpečení na serverech i klientech. Další plus: Server lze pak jednoduše omezit na localhost a nemít otevřený VNC port externě.
Aby se to spojení nemuselo navazovat manuálně a aby se automaticky obnovovalo při změně síťového připojení, jako systemd unit to může vypadat třeba takto:
[Unit]
Description=VNC SSH Tunnel
ConditionPathExists=|/home/vncclient/.ssh/id_rsa
After=network.target
[Servicev]
User=vncclient
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
    -o ServerAliveInterval=10 \
    -o ServerAliveCountMax=3 \
    -o ExitOnForwardFailure=yes \
    -o ConnectTimeout=15 \
    -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
    -L [::1]:5900:[::1]:5900 \
    vncserver@můj.server.kdovíkde
RestartSec=3
Restart=always
[Install]
WantedBy=multi-user.target
Jakmile jsou náležitě nakonfigurované uživatelské účty, stačí to^^^ už jenom dát třeba do /etc/systemd/system/vnc-tunnel.service a pak spustit systemctl daemon-reload a systemctl enable --now vnc-tunnel.
Uživatel vncserver na serveru samozřejmě musí mít náležitý veřejný klíč ve svém ~/.ssh/authorized_keys a je dobré takového speciálního uživatele všemožně omezit, aby skoro nic nesměl. Drobné mínus je, že vncclient na klientovi musí mít soukromý SSH klíč v plaintextu, pokud člověk nechce moc kouzlit se SSH_ASKPASS a/nebo spouštět vncclientovi jeho vlastní ssh-agent. No ale co už; od toho jsou přístupová práva + šifrované disky, aby to tolik nevadilo.
Případně se dá na klientovi použít přímo vlastní uživatelský účet místo toho dedikovaného vncclienta. V takovém případě se dá unit třeba do ~/.config/systemd/user/vnc-tunnel.service a pak stačí jenom systemctl daemon-reload a systemctl --user enable --now vnc-tunnel.
Celkem triviálně se dá taky zařídit, aby server poskytoval (kromě přístupu ke svému vlastnímu VNC) taky jakýsi hub pro přístup na spoustu jiných strojů přes VNC — třeba v případě, že jsou ty stroje ně nějakých zastaralých IPv4 sítích a nedá se na ně přímo dostat.
...
ExecStart=/usr/bin/ssh -C -N -T \
    -o ServerAliveInterval=15 \
    -o ServerAliveCountMax=4 \
    -o ExitOnForwardFailure=yes \
    -o ConnectTimeout=15 \
    -i /home/vncclient/.ssh/id_rsa \
    -L [::1]:5900:[::1]:5900 \
    -R [::1]:5923:[::1]:5901 \
    vncserver@můj.server.kdovíkde
...
Tady^^^ je -L [::1]:5900:[::1]:5900 tunel z klienta na server a -R [::1]:5923:[::1]:5901 je tunel ze serveru na klienta.
Pro Spice bude fungovat stejná konfigurace — kdyby náhodou byl i tam problém s přímou podporou SSL. (Dokonce má Spice taky obvykle port 5900.)
 
            doporučuji místo VNC použít Spice (například pomocí x11spice). To je o galaxii nebo dvě modernější protokol. 
no tak sem to tedy zkusil, sice presun oken je z obsahem a ne jen drat jako u VNC, ale zase to nechava duchy, lame se prekresleni, zobrazuji se artefakty, je to mnohem pomalejsi, napr prehravani 720p videa pres mpv s x11vnc (+ patricne parametry pro lepsi chovani) je plynule, s x11spice je to tak 5fps  
            A není v té síti úsek, kde se to převádí z ethernetu do psaníček pro holuby a pak zase u protějšího holubníku zpátky?
Stejně jako VNC, i Spice má na spoustu různých kodeků (pro statický obraz i video) a parametrů. Nikdy jsem se jimi příliš nezabýval, protože mi vzdálený přístup připadal obstojný a video jsem neřešil. Ve FAQ je položka Spice has poor video performance — tak třeba by něco z toho mohlo pomoct.
Taky jde o to, jestli to je „nativní“ virtuální stroj s QXL driverem nebo x11spice připojený k existujícímu X-serveru. S tím QXL driverem mi šly záležitosti typu glxgears přes celou obrazovku většinou rozumně plynule. (Ale měl jsem na VM malé rozlišení, obvykle FullHD nebo tak.) U x11spice netuším, jak dobře to má zvládat video.
Teď jsem zkusil full-screen video na 4k přes VNC s x11vnc a dává mi to asi tak 0,5 fps. Spice totéž. Tak nevím.
 
            
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                