Celkové tržby společnosti Canonical za rok 2024 byly 292 milionů dolarů (pdf). Za rok 2023 to bylo 251 milionů dolarů.
Byla vydána verze 1.88.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Distribuce Tails specializující se ochranu online soukromí uživatele byla vydána ve verzi 6.17. Mimo jiné aktualizuje Tor Browser (14.5.4) a opravuje několik chyb.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 2. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Město Lyon posiluje svou digitální suverenitu a postupně nahrazuje software od společnosti Microsoft bezplatnými alternativami, zejména OnlyOffice pro kancelářské aplikace a Linux a PostgreSQL pro systémy a databáze.
Evropská občanská iniciativa Stop Destroying Videogames se snaží o to, aby vydavatelé, kteří spotřebitelům v Evropské unii prodávají videohry nebo na ně udělují licence, měli povinnost tyto hry ponechat ve funkčním (hratelném) stavu i po ukončení podpory ze své strany. Podpořit podpisem tuto iniciativu můžete v Systému pro online sběr podpisů.
Mozilla oficiálně ukončila svůj již několik let mrtvý projekt DeepSpeech pro převod řeči na text.
Krátce po oficiálním oznámení forku X.Org Xserveru s názvem XLibre Xserver byl ve Fedoře předložen návrh, aby byl X.Org Xserver nahrazen tímto XLibre Xserverem. Po krátké ale intenzivní diskusi byl návrh stažen.
62 projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Byl vydán SUSE Linux Enterprise 15 SP7. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Řešení dotazu:
range_offset_limit
můžete určit, aby si Squid stáhnul celý soubor, i když klient bude požadovat jenom jeho část. Volba quick_abort_max
určuje, v jakém okamžiku má Squid dotáhnout celý soubor vyžádaný klientem, i když klient přerušil spojení.
Takže nemůže nikdo vzít tu samou URL, vyzkoušet to a vysvětlit vám, jak se to chová.Ještě by potřeboval to stejné připojení, kde je ta domnělá cachovací proxy, a URL, kterou předtím nikdo nepoužil, protože jinak bude nacachovaná, a/nebo ideálně přístup na druhou stranu, aby se podíval, jestli ty soubory stahuje klient, nebo je jednou stáhla proxy.
ISP nic použitelného kešovat nemůže, protože nevidí do šifrované komunikace. Nešifrovanou komunikaci nemá smysl řešit.Teoreticky by se to mohlo vyplatit třeba pro balíčky linuxových distribucí. Ty se stahují přes HTTP a nepozměněnost se ověřuje podepsaným seznamem balíčků s jejich hashi. Ale linuxáků je asi relativně málo na to, aby to bylo potřeba řešit, a mirrory populárních distribucí jsou dostupné přes NIX, takže takový provoz je pro ISP levný a rychlý, takže ho taky nemusí řešit.
Ještě by potřeboval to stejné připojení, kde je ta domnělá cachovací proxy, a URL, kterou předtím nikdo nepoužil, protože jinak bude nacachovaná, a/nebo ideálně přístup na druhou stranu, aby se podíval, jestli ty soubory stahuje klient, nebo je jednou stáhla proxy.Čistě teoreticky ano. Jenomže kdyby to čistě náhodou byl jediný server, který má zpomalování stahování implementované tak, že součástí URL je časová značka počátku stahování a data poskytuje způsobem
uplynulý čas * velikost bloku
(aby zamezil podvádění s paralelním stahováním), nic z uvedeného nepotřebujete, protože se to bude chovat stejně při připojení přes libovolného operátora. Ono se to teda ve skutečnosti bude chovat stejně bez ohledu na operátora tak jako tak, protože operátor do toho provozu nijak nezasahuje a pozorované chování má na svědomí klient nebo server.
balíčky linuxových distribucí. Ty se stahují přes HTTPKterá distribuce? HTTP končí a pro tyhle okrajové případy nemá smysl nešifrovaný protokol zachovávat.
data poskytuje způsobem uplynulý čas * velikost blokuHa, to jsem neznal.
Která distribuce?No minimálně v Debianu a Ubuntu je default HTTP, HTTPS se dá doinstalovat, ale mnoho mirrorů ho nepodporuje (například ftp.cz.debian.org nemá certifikát pro toto jméno a cz.archive.ubuntu.com na portu 443 vůbec neběží).
HTTP končíTo se mi nezdá, znáte třeba nějakou distribuci, kde balíček s webserverem defaultně konfiguruje HTTPS-only?
To se mi nezdá, znáte třeba nějakou distribuci, kde balíček s webserverem defaultně konfiguruje HTTPS-only?Jak jsem psal, kvůli pár výjimkám nebude mít smysl udržovat potřebný software (především servery). Pokud vím, Gentoo používá i HTTPS (ale tam je to samozřejmě složitější, protože se balíčky tahají všude možně).
Pokud řešíte věřit nebo nevěřit napište mi rovnou co chcete, abych Vás laskavě přesvědčil a mohli jsem se hnout někam dál!!!Stejně jako u skoro všech ostatních síťových problémů a záhad se tohle řeší tak, že pořídíš packet capture, pokud možno na obou koncích současně, a pak do toho koukáš.
rozšíří systémové(prohlížečové) repository o svůj * certifikátNení to hvězdičkový certifikát, to by nefungovalo – hvězdička zastupuje jenom jeden token v DNS názvu. „Antiviry“ přidají do systému vlastní certifikační autoritu, certifikátem této autority pak podepisují certifikáty pro příslušný web.
$ wget --debug https://doprirody.sk ... Initiating SSL handshake. Handshake successful; connected socket 3 to SSL handle 0x0000565462b3e330 certificate: subject: CN=*.*,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK issuer: CN=WebSupport ROOT CA,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK ERROR: cannot verify doprirody.sk's certificate, issued by ‘CN=WebSupport ROOT CA,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK’: ...Tak to by ma zaujímalo, prečo vymýšľajú taký hviezdičkový certifikát.
Tiskni
Sdílej: