Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Řešení dotazu:
range_offset_limit můžete určit, aby si Squid stáhnul celý soubor, i když klient bude požadovat jenom jeho část. Volba quick_abort_max určuje, v jakém okamžiku má Squid dotáhnout celý soubor vyžádaný klientem, i když klient přerušil spojení.
Takže nemůže nikdo vzít tu samou URL, vyzkoušet to a vysvětlit vám, jak se to chová.Ještě by potřeboval to stejné připojení, kde je ta domnělá cachovací proxy, a URL, kterou předtím nikdo nepoužil, protože jinak bude nacachovaná, a/nebo ideálně přístup na druhou stranu, aby se podíval, jestli ty soubory stahuje klient, nebo je jednou stáhla proxy.
ISP nic použitelného kešovat nemůže, protože nevidí do šifrované komunikace. Nešifrovanou komunikaci nemá smysl řešit.Teoreticky by se to mohlo vyplatit třeba pro balíčky linuxových distribucí. Ty se stahují přes HTTP a nepozměněnost se ověřuje podepsaným seznamem balíčků s jejich hashi. Ale linuxáků je asi relativně málo na to, aby to bylo potřeba řešit, a mirrory populárních distribucí jsou dostupné přes NIX, takže takový provoz je pro ISP levný a rychlý, takže ho taky nemusí řešit.
Ještě by potřeboval to stejné připojení, kde je ta domnělá cachovací proxy, a URL, kterou předtím nikdo nepoužil, protože jinak bude nacachovaná, a/nebo ideálně přístup na druhou stranu, aby se podíval, jestli ty soubory stahuje klient, nebo je jednou stáhla proxy.Čistě teoreticky ano. Jenomže kdyby to čistě náhodou byl jediný server, který má zpomalování stahování implementované tak, že součástí URL je časová značka počátku stahování a data poskytuje způsobem
uplynulý čas * velikost bloku (aby zamezil podvádění s paralelním stahováním), nic z uvedeného nepotřebujete, protože se to bude chovat stejně při připojení přes libovolného operátora. Ono se to teda ve skutečnosti bude chovat stejně bez ohledu na operátora tak jako tak, protože operátor do toho provozu nijak nezasahuje a pozorované chování má na svědomí klient nebo server.
balíčky linuxových distribucí. Ty se stahují přes HTTPKterá distribuce? HTTP končí a pro tyhle okrajové případy nemá smysl nešifrovaný protokol zachovávat.
data poskytuje způsobem uplynulý čas * velikost blokuHa, to jsem neznal.
Která distribuce?No minimálně v Debianu a Ubuntu je default HTTP, HTTPS se dá doinstalovat, ale mnoho mirrorů ho nepodporuje (například ftp.cz.debian.org nemá certifikát pro toto jméno a cz.archive.ubuntu.com na portu 443 vůbec neběží).
HTTP končíTo se mi nezdá, znáte třeba nějakou distribuci, kde balíček s webserverem defaultně konfiguruje HTTPS-only?
To se mi nezdá, znáte třeba nějakou distribuci, kde balíček s webserverem defaultně konfiguruje HTTPS-only?Jak jsem psal, kvůli pár výjimkám nebude mít smysl udržovat potřebný software (především servery). Pokud vím, Gentoo používá i HTTPS (ale tam je to samozřejmě složitější, protože se balíčky tahají všude možně).
Pokud řešíte věřit nebo nevěřit napište mi rovnou co chcete, abych Vás laskavě přesvědčil a mohli jsem se hnout někam dál!!!Stejně jako u skoro všech ostatních síťových problémů a záhad se tohle řeší tak, že pořídíš packet capture, pokud možno na obou koncích současně, a pak do toho koukáš.
rozšíří systémové(prohlížečové) repository o svůj * certifikátNení to hvězdičkový certifikát, to by nefungovalo – hvězdička zastupuje jenom jeden token v DNS názvu. „Antiviry“ přidají do systému vlastní certifikační autoritu, certifikátem této autority pak podepisují certifikáty pro příslušný web.
$ wget --debug https://doprirody.sk ... Initiating SSL handshake. Handshake successful; connected socket 3 to SSL handle 0x0000565462b3e330 certificate: subject: CN=*.*,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK issuer: CN=WebSupport ROOT CA,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK ERROR: cannot verify doprirody.sk's certificate, issued by ‘CN=WebSupport ROOT CA,O=WebSupport\\, s.r.o.,L=Bratislava,ST=Slovakia,C=SK’: ...Tak to by ma zaujímalo, prečo vymýšľajú taký hviezdičkový certifikát.
Tiskni
Sdílej: