Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Řešení dotazu:
… přes výchozí poštovní program, …Máte na mysli sendmail, nebo GUI aplikaci?
ncat -klp2525 -c 'sleep 5; ncat provider-hostname.cz 25'2525 je port, kde tento server poslouchá, 25 a provider-hostname.cz je adresa providera.
ncat je zpravidla buď ve stejnojmenném balíku, nebo v balíku nmap.
Server výše po otevření spojení počká pět sekund a až potom začne komunikovat s protistranou. Nebylo otestováno.
--no-shutdown, popř. něco sofistikovanějšího – pustit ze serveru jeden řádek, počkat 5 sekund a potom plně otyevřít spojení.
ncat má také volbu -d, která nastavuje čas mezi odeslanými řádky.
ncat spouští obsluhu klientů paralelně (klasický nc/netcat, tedy alespoň ta implementace, kterou používám, začne obsluhovat další klienty až po uzavření spojení, ale neumí spustit skript2), takže to nebude fungovat, pokud tento server bude používat více klientů – čas mezi spojeními bude pro každého klienta těch 5 s. Volba -m ncatu umožnuje omezit počet klientů, ale to funguje tak, že jim odmítne spojení, což asi nechceme. Pokud by je to nechalo jen čekat, bylo by to asi lepší řešení.
sleepu je rychlost spojení ± normální.
2 Musím se podívat na to, co jsem si to vlastně nainstaloval. Implementace netcatu z busyboxu to umí, takže by šlo použít místo ncat jen nc, je-li to ten z busyboxu.
Funguje to bez potíží, pokud vyberu několik málo uživatelů najednou. Ale v okamžiku, kdy vyberu všechny (cca 1800 mailů), dojde k tomu, že aplikace maily vygeneruje, pošle ven na port 25, což způsobí zablokování odesílání ze strany providera. Ten si hlídá SMTP provoz a omezuje odesílání na tuším max. 5 mailů/s - chrání se tím proti tomu, aby se nedostal na blacklisty.
Pak je potřeba se s poskytovatelem náležitě domluvit, protože pouze a jedině tam je příčina problému, kterou je třeba odstranit, nikoliv obcházet. Samozřejmě je klíčové zavést DKIM, ADSP a všechno kolem toho — tak, aby měl mail server (přinejmenším!) v testech na internet.nl 100% skóre. S takovým základním rozumným nastavením pak není důvod dostat se na nějaký blacklist a poskytovatel by si měl přestat hrát na Severní Koreu.
Jestli poskytovatel tvrdí, že by se mohl dostat (celý poskytovatel) na blacklist, pak všeho všudy kecá a vymlouvá se. Na blacklist se dostane tak maximálně /48 rozsah jednoho konkrétního uživatele (případně jedna „veřejná“ IPv4 adresa, pokud ještě někdo takový zastaralý nesmysl používá). Poskytovatele jako celku a jeho ostatních zákazníků se to bude týkat pramálo.
Ehm, ne.
Protože koncoví uživatelé mají /48 a poskytovatelé mají obvykle /32, neexistuje žádný rozumný blacklist, který by listoval /22. To by mohl omylem zakázat opravdu podstatnou část internetu, kdyby se takhle trefil do nějakého většího hostingu.
Pokud by snad existoval blacklist, který by zakazoval rovnou celé /22, tedy pouze 6 bitů nad obvyklým obrovským /16 prefixem typu 2a02::/, každý rozumný provozovatel mail serveru by takový blacklist jistě ignoroval. Pokud ne, je to jeho problém; takovými peer servery nemá smysl se dál zabývat.
Moje realita poslední dekády je IPv6 a /48. Že je to pro někoho (nejspíš z třetího světa) pouhá iluze, to je mi upřímně líto. Realita je prostě IPv6. IPv4 nikdo nechce.
Proč se v roce 2021 bavíme o IPv4???
Ten experiment z roku 1975 selhal. Konec, šmitec, šlus.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Tiskni
Sdílej: