Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Řešení dotazu:
… přes výchozí poštovní program, …Máte na mysli sendmail, nebo GUI aplikaci?
ncat -klp2525 -c 'sleep 5; ncat provider-hostname.cz 25'2525 je port, kde tento server poslouchá, 25 a provider-hostname.cz je adresa providera.
ncat
je zpravidla buď ve stejnojmenném balíku, nebo v balíku nmap
.
Server výše po otevření spojení počká pět sekund a až potom začne komunikovat s protistranou. Nebylo otestováno.
--no-shutdown
, popř. něco sofistikovanějšího – pustit ze serveru jeden řádek, počkat 5 sekund a potom plně otyevřít spojení.
ncat
má také volbu -d
, která nastavuje čas mezi odeslanými řádky.
ncat
spouští obsluhu klientů paralelně (klasický nc
/netcat, tedy alespoň ta implementace, kterou používám, začne obsluhovat další klienty až po uzavření spojení, ale neumí spustit skript2), takže to nebude fungovat, pokud tento server bude používat více klientů – čas mezi spojeními bude pro každého klienta těch 5 s. Volba -m
ncat
u umožnuje omezit počet klientů, ale to funguje tak, že jim odmítne spojení, což asi nechceme. Pokud by je to nechalo jen čekat, bylo by to asi lepší řešení.
sleep
u je rychlost spojení ± normální.
2 Musím se podívat na to, co jsem si to vlastně nainstaloval. Implementace netcatu z busyboxu to umí, takže by šlo použít místo ncat
jen nc
, je-li to ten z busyboxu.
Funguje to bez potíží, pokud vyberu několik málo uživatelů najednou. Ale v okamžiku, kdy vyberu všechny (cca 1800 mailů), dojde k tomu, že aplikace maily vygeneruje, pošle ven na port 25, což způsobí zablokování odesílání ze strany providera. Ten si hlídá SMTP provoz a omezuje odesílání na tuším max. 5 mailů/s - chrání se tím proti tomu, aby se nedostal na blacklisty.
Pak je potřeba se s poskytovatelem náležitě domluvit, protože pouze a jedině tam je příčina problému, kterou je třeba odstranit, nikoliv obcházet. Samozřejmě je klíčové zavést DKIM, ADSP a všechno kolem toho — tak, aby měl mail server (přinejmenším!) v testech na internet.nl 100% skóre. S takovým základním rozumným nastavením pak není důvod dostat se na nějaký blacklist a poskytovatel by si měl přestat hrát na Severní Koreu.
Jestli poskytovatel tvrdí, že by se mohl dostat (celý poskytovatel) na blacklist, pak všeho všudy kecá a vymlouvá se. Na blacklist se dostane tak maximálně /48 rozsah jednoho konkrétního uživatele (případně jedna „veřejná“ IPv4 adresa, pokud ještě někdo takový zastaralý nesmysl používá). Poskytovatele jako celku a jeho ostatních zákazníků se to bude týkat pramálo.
Ehm, ne.
Protože koncoví uživatelé mají /48 a poskytovatelé mají obvykle /32, neexistuje žádný rozumný blacklist, který by listoval /22. To by mohl omylem zakázat opravdu podstatnou část internetu, kdyby se takhle trefil do nějakého většího hostingu.
Pokud by snad existoval blacklist, který by zakazoval rovnou celé /22, tedy pouze 6 bitů nad obvyklým obrovským /16 prefixem typu 2a02::/, každý rozumný provozovatel mail serveru by takový blacklist jistě ignoroval. Pokud ne, je to jeho problém; takovými peer servery nemá smysl se dál zabývat.
Moje realita poslední dekády je IPv6 a /48. Že je to pro někoho (nejspíš z třetího světa) pouhá iluze, to je mi upřímně líto. Realita je prostě IPv6. IPv4 nikdo nechce.
Proč se v roce 2021 bavíme o IPv4???
Ten experiment z roku 1975 selhal. Konec, šmitec, šlus.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Tiskni
Sdílej: