Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Řešení dotazu:
… přes výchozí poštovní program, …Máte na mysli sendmail, nebo GUI aplikaci?
ncat -klp2525 -c 'sleep 5; ncat provider-hostname.cz 25'2525 je port, kde tento server poslouchá, 25 a provider-hostname.cz je adresa providera.
ncat je zpravidla buď ve stejnojmenném balíku, nebo v balíku nmap.
Server výše po otevření spojení počká pět sekund a až potom začne komunikovat s protistranou. Nebylo otestováno.
--no-shutdown, popř. něco sofistikovanějšího – pustit ze serveru jeden řádek, počkat 5 sekund a potom plně otyevřít spojení.
ncat má také volbu -d, která nastavuje čas mezi odeslanými řádky.
ncat spouští obsluhu klientů paralelně (klasický nc/netcat, tedy alespoň ta implementace, kterou používám, začne obsluhovat další klienty až po uzavření spojení, ale neumí spustit skript2), takže to nebude fungovat, pokud tento server bude používat více klientů – čas mezi spojeními bude pro každého klienta těch 5 s. Volba -m ncatu umožnuje omezit počet klientů, ale to funguje tak, že jim odmítne spojení, což asi nechceme. Pokud by je to nechalo jen čekat, bylo by to asi lepší řešení.
sleepu je rychlost spojení ± normální.
2 Musím se podívat na to, co jsem si to vlastně nainstaloval. Implementace netcatu z busyboxu to umí, takže by šlo použít místo ncat jen nc, je-li to ten z busyboxu.
Funguje to bez potíží, pokud vyberu několik málo uživatelů najednou. Ale v okamžiku, kdy vyberu všechny (cca 1800 mailů), dojde k tomu, že aplikace maily vygeneruje, pošle ven na port 25, což způsobí zablokování odesílání ze strany providera. Ten si hlídá SMTP provoz a omezuje odesílání na tuším max. 5 mailů/s - chrání se tím proti tomu, aby se nedostal na blacklisty.
Pak je potřeba se s poskytovatelem náležitě domluvit, protože pouze a jedině tam je příčina problému, kterou je třeba odstranit, nikoliv obcházet. Samozřejmě je klíčové zavést DKIM, ADSP a všechno kolem toho — tak, aby měl mail server (přinejmenším!) v testech na internet.nl 100% skóre. S takovým základním rozumným nastavením pak není důvod dostat se na nějaký blacklist a poskytovatel by si měl přestat hrát na Severní Koreu.
Jestli poskytovatel tvrdí, že by se mohl dostat (celý poskytovatel) na blacklist, pak všeho všudy kecá a vymlouvá se. Na blacklist se dostane tak maximálně /48 rozsah jednoho konkrétního uživatele (případně jedna „veřejná“ IPv4 adresa, pokud ještě někdo takový zastaralý nesmysl používá). Poskytovatele jako celku a jeho ostatních zákazníků se to bude týkat pramálo.
Ehm, ne.
Protože koncoví uživatelé mají /48 a poskytovatelé mají obvykle /32, neexistuje žádný rozumný blacklist, který by listoval /22. To by mohl omylem zakázat opravdu podstatnou část internetu, kdyby se takhle trefil do nějakého většího hostingu.
Pokud by snad existoval blacklist, který by zakazoval rovnou celé /22, tedy pouze 6 bitů nad obvyklým obrovským /16 prefixem typu 2a02::/, každý rozumný provozovatel mail serveru by takový blacklist jistě ignoroval. Pokud ne, je to jeho problém; takovými peer servery nemá smysl se dál zabývat.
Moje realita poslední dekády je IPv6 a /48. Že je to pro někoho (nejspíš z třetího světa) pouhá iluze, to je mi upřímně líto. Realita je prostě IPv6. IPv4 nikdo nechce.
Proč se v roce 2021 bavíme o IPv4???
Ten experiment z roku 1975 selhal. Konec, šmitec, šlus.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Tiskni
Sdílej: