Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
UniFi je (byla) hezká hračka, bylo to fajn pro sítě, kde je třeba rychle pokrýt více AP s roamingem prostor kam sice vedou kabely, ale nedosáhne jedna WiFi.
Jenomže od Gen 2 firmwaru pro jejich Network Controller zavedli povinně registraci účtu v jejich cloudu a ještě ke všemu měli docela nepříjemný bezpečnostní incident, který tutlali celé měsíce. V podstatě se to provalilo 30.3.2021. Právě díky tomu propojení do cloudu hrozila (hrozí?) kompromitace zařízení, které přihlášení skrze UT.com používaly.
https://krebsonsecurity.com/2021/03/whistleblower-ubiquiti-breach-catastrophic/
Používali jste to?
Čím se UniFi chystáte nahradit?
Nějaký protiargument proti TP-Link Omada? Z bláta do louže, nebo se to zatím dá přežít?
Remote administraci předpokládám "lokální" v rámci vlastní OpenVPN. Jako hraniční router to použít nehodlám, "jen" pro WiFi.
Ano, týká se to Cloud Key Gen 2. Ale nemám moc velký přehled, co patří k čemu, jaké verze lze/nelze kombinovat a s jakými důsledky.
Měl jsem možná naivní představu, že síťový prvek (AP, controller, switch, kamera, printserver... cokoli dalšího) prostě jakékoli přihlášení k výrobci požadovat nemá i kdyby hořelo.
V zásadě nemám nic proti tomu, když tam je možnost se někam volitelně připojit a tím získat funkce, které by bez toho nešly.
Ale z té odkazované diskuze i jiných zdrojů mi plyne, že bez připojení ke cloudu nelze zařízení zprovoznit a po zprovoznění nelze propojení s cloudem zablokovat/odstranit, čímž se z toho v mých očích stává zadarmo drahý backdoor.
Ano, vím o možnosti instalovat Network Controller na "PC" ať už reálné, nebo virtuální a tím to prozatím obejít.
Ale, opět asi naivně, jsem se domníval, že dedikovaný hardware, který ta AP řídí a poskytuje nějaké pěkné web GUI s grafíkama, je správnější cesta. Snad i spolehlivější než generické PC?
Slovo cloud v názvu mě samozřejmě varovalo, takže proto jsem před nákupem začal pátrat, co to vlastně znamená a jestli to je povinné. Ukázalo se, že je a že se bez propojení s UI.com (tím jejich cloudovým účtem) nehnu dál a že variantu ke Cloud Key Gen2 bez cloudu nenabízejí.
Tím ztratili mou důvěru i pro "PC instalaci". Plus ten incident, co tutlali.
Ano, týká se to Cloud Key Gen 2.
Tak to mám štěstí, že mám ještě tu původní variantu, kde si lze vybrat, jak ji chci provozovat.
Ale, opět asi naivně, jsem se domníval, že dedikovaný hardware, který ta AP řídí a poskytuje nějaké pěkné web GUI s grafíkama, je správnější cesta. Snad i spolehlivější než generické PC?
Zkoušel jsem ten jejich software na RPi (s Debianem, poté, co jsem se ho nejdřív marně snažil rozběhnout na openSUSE na normálním počítači) a přišlo mi, že je to přesně totéž jako na tom "Unifi Controller, Cloud Key", jen na tom svém zařízení většinou měli trochu novější verzi, než nabízeli pro Debian/Ubuntu.
Tiskni
Sdílej: