Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Řeším takový návrhový problém a hledám elegantní řešení v C++.
Obecně jde o to, že mám třídu (např. parser), jejíž instance přijímá události (někdo volá její metody), nějak je zpracovává a výsledky předává dál – volá metody jiného objektu (handler). Těch handlerů může být víc, implementují stejné rozhraní a uživatel je registruje před začátkem zpracování pomocí metody addHandler()
.
Napadá mě několik možností:
addHandler()
přidá handler do kolekce a pak budu místo handler->metoda()
volat for (auto handler : handlers) handler->metoda()
a tím se událost rozešle všem.addHandler()
nebude v parseru a parser bude sám schopný pracovat jen s jedním handlerem. Pokud jich bude potřeba víc, vytvoří se proxy handler, který bude implementovat stejné rozhraní a postará se o rozeslání všem stejným způsobem jako v předchozím bodě.Ten handler může mít třeba deset metod, takže se mi to úplně nechce psát všechno ručně, navíc tenhle problém budu asi řešit opakovaně. Časem bych možná chtěl nějak lépe ošetřovat chyby (např. když by jeden handler vyhazoval výjimku, tak aby zpracování dat v ostatních pokračovalo dál a chyba se nějak zpracovala až na konci), ale pro začátek to může být tak, že první vyhozená výjimka zastaví všechno a zpracování skončí.
Přijde mi, že tohle musí být docela obvyklá úloha, snad i návrhový vzor nebo idiom… tak se mi nechce vynalézat kolo. Jak tohle řešíte vy?
P.S. To řešení pomocí maker může vypadat takhle:
#define handler for (auto ___h : handlers) ___h handler->metoda0(); handler->metoda1(a, b); handler->metoda2(a, b, c); ... handler->metoda9(x);
Což tak nějak s minimem úsilí řeší tenhle problém, ale moc nadšený z toho nejsem.
P.P.S. Případně takhle může vypadat kombinace toho makra a proxy:
class XYZContentHandler { public: virtual void abc(); virtual void def(int a); virtual void ghi(int a, int b); }; class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler { private: std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers; public: void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) { handlers.push_back(handler); } #define handler for (auto ___h : handlers) ___h void abc() override { handler->abc(); } void def(int a) override { handler->def(a); } void ghi(int a, int b) override { handler->ghi(a,b); } #undef handler };
Ale nejradši bych se zbavil toho ručně psaného kódu (proxy) a řešil to nějak obecně, genericky.
#include <iostream>
#include <memory>
#include <vector>
using std::vector;
using std::shared_ptr;
using std::make_shared;
using std::cerr;
using std::endl;
using std::forward;
struct ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) = 0;
virtual void handle_b(int x, int y) = 0;
virtual void handle_c() = 0;
};
struct Foo: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Foo::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Foo::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Foo::handle_c()" << endl; }
};
struct Bar: ContentHandler {
virtual void handle_a(int x) { cerr << "Bar::handle_a(" << x << ")" << endl; }
virtual void handle_b(int x, int y) { cerr << "Bar::handle_b(" << x << ", " << y << ")" << endl; }
virtual void handle_c() { cerr << "Bar::handle_c()" << endl; }
};
template <class R, class T, class ...Args>
void handle_fanout(vector<shared_ptr<T>>& handlers, R (T::*func)(Args...), Args &&... args) {
cerr << "Fanout to " << handlers.size() << " handlers:" << endl;
for (auto& handler : handlers) {
((*handler).*func)(forward<Args>(args)...);
}
}
int main() {
vector<shared_ptr<ContentHandler>> handlers;
handlers.push_back(make_shared<Foo>());
handlers.push_back(make_shared<Bar>());
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_b, 42, 9001);
handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_c);
}
Je to trochu naprasené... předávání reference na vector
by se asi správně mělo nahradit nějakým range
nebo po staru párem iterátorů nebo podobně, ale nechtělo se mi to už řešit...
try-catch
a chycené výjimky by se někam vykopírovaly pro další zpracování.
Ale ošklivé to asi bude tak jako tak, výjimky jsou zkrátka zlo Ano, ale otázka je, jak to elegantně implementovat s minimem ručně psaného kódu (proxy) nebo for cyklů rozesetých všude možně. Např. v Javě bych to uměl udělat pomocí reflexe nebo anotací a anotačního procesoru. V jazycích s hygienickými makry si zase dovedu představit elegantní řešení založené na úpravě/generování AST.
Pokud bych omezil počet metod a všechno posílal přes jednu, tak si asi jen ušetřím práci na jednom místě a přidělám práci jinde. Místo prostého volání metod s 0 až N parametry by se musely vytvářet a předávat objekty. Jako API mi to nepřijde moc intuitivní – ten, kdo to bude volat, tak bude řešit otázku, jaké objekty tam může posílat a kde je má vzít (asi v nějaké továrně…) a ten, kdo bude ty události zpracovávat, bude zase řešit otázku, jaké všechny typy mu můžou přijít a jestli to je konečná množina… – místo toho, aby se člověk jednoduše podíval, jaké metody dané rozhraní obsahuje. A když bychom chtěli oddělit API a SPI, tak to bude taky asi horší (tohle zatím neřeším, protože je to jen interní třída, ne nějaké veřejné rozhraní, které by používal a implementoval někdo cizí).
V C++ se tomu zatím nejvíc blíží to Kralykovo řešení, ale taky to není ono – minimálně proto, že psát handle_fanout(handlers, &ContentHandler::handle_a, 3)
je výrazně otravnější než psát proxy.handle_a(3)
nemluvě o napovídání parametrů v IDE, které si s tím neporadí (ale aspoň kompilátor ty parametry zkontroluje a upozorní na chybu).
class XYZContentHandler { public: virtual ~XYZContentHandler() {} virtual void abc(); virtual void def(int a); virtual void ghi(int a, int b); }; class XYZContentHandlerProxy : public XYZContentHandler { private: std::vector<std::shared_ptr<XYZContentHandler>> handlers; public: void addHandler(std::shared_ptr<XYZContentHandler> handler) { handlers.push_back(handler); } template<typename Func, typename... Args> void handler_foreach(Func func, Args&&... args) { for (auto& h : handlers) { try { (h.get()->*func)(args...); // umyslne bez std::forward, nechceme, aby potom funkce udelala move z argumentu a rozbila tak dalsi handler } catch (...) { /* sezer vyjimku */ } } } void abc() override { handler_foreach(&XYZContentHandler::abc); } void def(int a) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::def, a); } void ghi(int a, int b) override { handler_foreach(&XYZContentHandler::ghi, a, b); } };
Díky. Nahradil jsem tím to makro a přesunul to do znovupoužitelné třídy ProxyVector.
Pořád mi trochu vadí, že tam musím vyjmenovat všechny ty metody, které se mají přeposílat, ale to asi jinak nejde (bez nějakého generování kódu).
Tiskni
Sdílej: