Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Řešení dotazu:
Klíčková otázka: V čem tkví problém?
Většina různých rádoby-testů rádoby-bezpečnosti jednoduše zkouší, jestli je některý port filtrovaný, tj. jestli se místo connection refused příchozí pakety zahazují. Vsadil bych se, že těch 1056 portů není ve skutečnosti otevřených (netstat -apn) v tom smyslu, že by na nich něco poslouchalo. Prostě jenom nezahazují automaticky pakety a odpovídají místo toho connection refused.
U počítače na RFC4941, tj. například ve stylu implicitně nastaveného Android telefonu nebo zkrátka se zapnutými privacy extensions (v NetworkManageru, dejme tomu) dává velmi dobrý smysl většinu neočekávaných paketů rovnou zahazovat a nijak na ně nereagovat. Malinko to ztěžuje různé nmap průzkumy, malinko to zmenšuje případný dopad zranitelností v kernelu, kdyby se objevily, atd.
Naopak u počítače typu router, jehož přítomnost je (tak trochu) veřejně známá, má takové filtrování a zahazování paketů mnohem menší smysl a význam (byť nějaký furt jo). A otázka právě je, který přesně počítač se onen rádoby-bezpečnostní rádoby-test snažil kontaktovat…
Jsi si jistý, že se k tomu testu připojuješ přímo přes normální internet, kterým se dá navazovat spojení odkudkoliv kamkoliv oběma směry, tedy přes IPv6?
Kdysi se totiž používal vadný protokol IPv4, který kolem roku 1995 selhal, protože měl (omylem, původně jako experiment) 32-bitové adresy. Adresy záhy došly a vyvinul se z toho paskvilo-zmetek zvaný NAT, kvůli kterému se potom už s IPv4 většinou nedalo routovat odkudkoliv kamkoliv — připojení se sice dalo navázat odnikud někam, ale nedalo se navázat odněkud nikam. Je tedy možné, pokud by se něco takového v příslušné síti stále používalo, že si napřed vyžádáš test z „legacy“ (nebo spíš „garbage“) IPv4 sítě za NATem a test se pak (zrady netuše) snaží zpětně připojovat na NAT router, nikoliv přímo na notebook.
Hypotéza a spekulace: Co když se mobil samotný připojuje normálně přes IPv6 (a má tedy klasické nastavení sítě v Androidu, které má celkem reálnou šanci vypadat v „testech“ zeleně), zatímco pro routování do vnitřní sítě mobilního hotspotu se používá (například kvůli nevhodnému nebo nedostatečnému IPv6 rozsahu od operátora) jenom dvojitě NATované IPv4 zoufalství? To by znamenalo, že výsledky, které se ukazují na notebooku, nesouvisí ani s notebookem, ani s mobilem-hotspotem, nýbrž s externím NAT routerem někde v síti mobilního operátora.
Sečteno a podtrženo, je vhodné prověřit, kam přesně se ten rádoby-test připojuje. 
Zkus třeba tcpdump, který dovede ukázat, jestli notebook opravdu na všech uvedených portech dostává nějaké pokusné pakety a odpovídá na ně.
Zkus taky explicitně zakázat IPv4 a NAT (nebo jiným způsobem ověřit, že se notebook k testu připojuje přes IPv6). Bez IPv6 totiž celý test v podstatě nemá smysl — s největší pravděpodobností „testuješ“ jiné zařízení než to, které si test „vyžádalo“.
<-- další věc máš v OS perfektní nástroj na 3 písmena : UFW takže si můžeš otevřít a zavřít co chceš viz .:https://wiki.ubuntu.cz/bezpe%C4%8Dnost/firewall/ufw, https://www.root.cz/clanky/ufw-firewall-jednoduse-a-rychle/
Počítač - připojení AIM - veřejná adresa IPv4: 109.x.y.z
Můj mobil - připojení T-mobile - adresa IPv4: 37.48.y.z
Notebook - připojení také AIM, ale bydlí jinde - IP adresu neznám (používá WiFi)
Jeho mobil - připojení T-mobile, má stejnýho poskytovatele - IP adresu neznám
Čemu nerozumím, pokud udělám hotspot ze svého mobilu (tj. T-mobile IPv4 adresa 37.x.y.z) tak já na svém počítači i mobilu to mám zelený a on na moje připojení, který je vlastně OK to má červený a to jak ve Windows 10, tak i na čerstvý instalaci Ubuntu 20.04.3 LTS dokonce i se zapnutým firewalem GUWF.
Jak může na stejné IP adrese to mít vše špatně a já dobře?
Tiskni
Sdílej: