Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Řešení dotazu:
Klíčková otázka: V čem tkví problém?
Většina různých rádoby-testů rádoby-bezpečnosti jednoduše zkouší, jestli je některý port filtrovaný, tj. jestli se místo connection refused příchozí pakety zahazují. Vsadil bych se, že těch 1056 portů není ve skutečnosti otevřených (netstat -apn) v tom smyslu, že by na nich něco poslouchalo. Prostě jenom nezahazují automaticky pakety a odpovídají místo toho connection refused.
U počítače na RFC4941, tj. například ve stylu implicitně nastaveného Android telefonu nebo zkrátka se zapnutými privacy extensions (v NetworkManageru, dejme tomu) dává velmi dobrý smysl většinu neočekávaných paketů rovnou zahazovat a nijak na ně nereagovat. Malinko to ztěžuje různé nmap průzkumy, malinko to zmenšuje případný dopad zranitelností v kernelu, kdyby se objevily, atd.
Naopak u počítače typu router, jehož přítomnost je (tak trochu) veřejně známá, má takové filtrování a zahazování paketů mnohem menší smysl a význam (byť nějaký furt jo). A otázka právě je, který přesně počítač se onen rádoby-bezpečnostní rádoby-test snažil kontaktovat…
Jsi si jistý, že se k tomu testu připojuješ přímo přes normální internet, kterým se dá navazovat spojení odkudkoliv kamkoliv oběma směry, tedy přes IPv6?
Kdysi se totiž používal vadný protokol IPv4, který kolem roku 1995 selhal, protože měl (omylem, původně jako experiment) 32-bitové adresy. Adresy záhy došly a vyvinul se z toho paskvilo-zmetek zvaný NAT, kvůli kterému se potom už s IPv4 většinou nedalo routovat odkudkoliv kamkoliv — připojení se sice dalo navázat odnikud někam, ale nedalo se navázat odněkud nikam. Je tedy možné, pokud by se něco takového v příslušné síti stále používalo, že si napřed vyžádáš test z „legacy“ (nebo spíš „garbage“) IPv4 sítě za NATem a test se pak (zrady netuše) snaží zpětně připojovat na NAT router, nikoliv přímo na notebook.
Hypotéza a spekulace: Co když se mobil samotný připojuje normálně přes IPv6 (a má tedy klasické nastavení sítě v Androidu, které má celkem reálnou šanci vypadat v „testech“ zeleně), zatímco pro routování do vnitřní sítě mobilního hotspotu se používá (například kvůli nevhodnému nebo nedostatečnému IPv6 rozsahu od operátora) jenom dvojitě NATované IPv4 zoufalství? To by znamenalo, že výsledky, které se ukazují na notebooku, nesouvisí ani s notebookem, ani s mobilem-hotspotem, nýbrž s externím NAT routerem někde v síti mobilního operátora.
Sečteno a podtrženo, je vhodné prověřit, kam přesně se ten rádoby-test připojuje. 
Zkus třeba tcpdump, který dovede ukázat, jestli notebook opravdu na všech uvedených portech dostává nějaké pokusné pakety a odpovídá na ně.
Zkus taky explicitně zakázat IPv4 a NAT (nebo jiným způsobem ověřit, že se notebook k testu připojuje přes IPv6). Bez IPv6 totiž celý test v podstatě nemá smysl — s největší pravděpodobností „testuješ“ jiné zařízení než to, které si test „vyžádalo“.
<-- další věc máš v OS perfektní nástroj na 3 písmena : UFW takže si můžeš otevřít a zavřít co chceš viz .:https://wiki.ubuntu.cz/bezpe%C4%8Dnost/firewall/ufw, https://www.root.cz/clanky/ufw-firewall-jednoduse-a-rychle/
Počítač - připojení AIM - veřejná adresa IPv4: 109.x.y.z
Můj mobil - připojení T-mobile - adresa IPv4: 37.48.y.z
Notebook - připojení také AIM, ale bydlí jinde - IP adresu neznám (používá WiFi)
Jeho mobil - připojení T-mobile, má stejnýho poskytovatele - IP adresu neznám
Čemu nerozumím, pokud udělám hotspot ze svého mobilu (tj. T-mobile IPv4 adresa 37.x.y.z) tak já na svém počítači i mobilu to mám zelený a on na moje připojení, který je vlastně OK to má červený a to jak ve Windows 10, tak i na čerstvý instalaci Ubuntu 20.04.3 LTS dokonce i se zapnutým firewalem GUWF.
Jak může na stejné IP adrese to mít vše špatně a já dobře?
Tiskni
Sdílej: