Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Řešení dotazu:
Klíčková otázka: V čem tkví problém?
Většina různých rádoby-testů rádoby-bezpečnosti jednoduše zkouší, jestli je některý port filtrovaný, tj. jestli se místo connection refused příchozí pakety zahazují. Vsadil bych se, že těch 1056 portů není ve skutečnosti otevřených (netstat -apn
) v tom smyslu, že by na nich něco poslouchalo. Prostě jenom nezahazují automaticky pakety a odpovídají místo toho connection refused.
U počítače na RFC4941, tj. například ve stylu implicitně nastaveného Android telefonu nebo zkrátka se zapnutými privacy extensions (v NetworkManager
u, dejme tomu) dává velmi dobrý smysl většinu neočekávaných paketů rovnou zahazovat a nijak na ně nereagovat. Malinko to ztěžuje různé nmap
průzkumy, malinko to zmenšuje případný dopad zranitelností v kernelu, kdyby se objevily, atd.
Naopak u počítače typu router, jehož přítomnost je (tak trochu) veřejně známá, má takové filtrování a zahazování paketů mnohem menší smysl a význam (byť nějaký furt jo). A otázka právě je, který přesně počítač se onen rádoby-bezpečnostní rádoby-test snažil kontaktovat…
Jsi si jistý, že se k tomu testu připojuješ přímo přes normální internet, kterým se dá navazovat spojení odkudkoliv kamkoliv oběma směry, tedy přes IPv6?
Kdysi se totiž používal vadný protokol IPv4, který kolem roku 1995 selhal, protože měl (omylem, původně jako experiment) 32-bitové adresy. Adresy záhy došly a vyvinul se z toho paskvilo-zmetek zvaný NAT, kvůli kterému se potom už s IPv4 většinou nedalo routovat odkudkoliv kamkoliv — připojení se sice dalo navázat odnikud někam, ale nedalo se navázat odněkud nikam. Je tedy možné, pokud by se něco takového v příslušné síti stále používalo, že si napřed vyžádáš test z „legacy“ (nebo spíš „garbage“) IPv4 sítě za NATem a test se pak (zrady netuše) snaží zpětně připojovat na NAT router, nikoliv přímo na notebook.
Hypotéza a spekulace: Co když se mobil samotný připojuje normálně přes IPv6 (a má tedy klasické nastavení sítě v Androidu, které má celkem reálnou šanci vypadat v „testech“ zeleně), zatímco pro routování do vnitřní sítě mobilního hotspotu se používá (například kvůli nevhodnému nebo nedostatečnému IPv6 rozsahu od operátora) jenom dvojitě NATované IPv4 zoufalství? To by znamenalo, že výsledky, které se ukazují na notebooku, nesouvisí ani s notebookem, ani s mobilem-hotspotem, nýbrž s externím NAT routerem někde v síti mobilního operátora.
Sečteno a podtrženo, je vhodné prověřit, kam přesně se ten rádoby-test připojuje.
Zkus třeba tcpdump
, který dovede ukázat, jestli notebook opravdu na všech uvedených portech dostává nějaké pokusné pakety a odpovídá na ně.
Zkus taky explicitně zakázat IPv4 a NAT (nebo jiným způsobem ověřit, že se notebook k testu připojuje přes IPv6). Bez IPv6 totiž celý test v podstatě nemá smysl — s největší pravděpodobností „testuješ“ jiné zařízení než to, které si test „vyžádalo“.
Počítač - připojení AIM - veřejná adresa IPv4: 109.x.y.z
Můj mobil - připojení T-mobile - adresa IPv4: 37.48.y.z
Notebook - připojení také AIM, ale bydlí jinde - IP adresu neznám (používá WiFi)
Jeho mobil - připojení T-mobile, má stejnýho poskytovatele - IP adresu neznám
Čemu nerozumím, pokud udělám hotspot ze svého mobilu (tj. T-mobile IPv4 adresa 37.x.y.z) tak já na svém počítači i mobilu to mám zelený a on na moje připojení, který je vlastně OK to má červený a to jak ve Windows 10, tak i na čerstvý instalaci Ubuntu 20.04.3 LTS dokonce i se zapnutým firewalem GUWF.
Jak může na stejné IP adrese to mít vše špatně a já dobře?
Tiskni
Sdílej: