Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Řešení dotazu:
Klíčková otázka: V čem tkví problém?
Většina různých rádoby-testů rádoby-bezpečnosti jednoduše zkouší, jestli je některý port filtrovaný, tj. jestli se místo connection refused příchozí pakety zahazují. Vsadil bych se, že těch 1056 portů není ve skutečnosti otevřených (netstat -apn) v tom smyslu, že by na nich něco poslouchalo. Prostě jenom nezahazují automaticky pakety a odpovídají místo toho connection refused.
U počítače na RFC4941, tj. například ve stylu implicitně nastaveného Android telefonu nebo zkrátka se zapnutými privacy extensions (v NetworkManageru, dejme tomu) dává velmi dobrý smysl většinu neočekávaných paketů rovnou zahazovat a nijak na ně nereagovat. Malinko to ztěžuje různé nmap průzkumy, malinko to zmenšuje případný dopad zranitelností v kernelu, kdyby se objevily, atd.
Naopak u počítače typu router, jehož přítomnost je (tak trochu) veřejně známá, má takové filtrování a zahazování paketů mnohem menší smysl a význam (byť nějaký furt jo). A otázka právě je, který přesně počítač se onen rádoby-bezpečnostní rádoby-test snažil kontaktovat…
Jsi si jistý, že se k tomu testu připojuješ přímo přes normální internet, kterým se dá navazovat spojení odkudkoliv kamkoliv oběma směry, tedy přes IPv6?
Kdysi se totiž používal vadný protokol IPv4, který kolem roku 1995 selhal, protože měl (omylem, původně jako experiment) 32-bitové adresy. Adresy záhy došly a vyvinul se z toho paskvilo-zmetek zvaný NAT, kvůli kterému se potom už s IPv4 většinou nedalo routovat odkudkoliv kamkoliv — připojení se sice dalo navázat odnikud někam, ale nedalo se navázat odněkud nikam. Je tedy možné, pokud by se něco takového v příslušné síti stále používalo, že si napřed vyžádáš test z „legacy“ (nebo spíš „garbage“) IPv4 sítě za NATem a test se pak (zrady netuše) snaží zpětně připojovat na NAT router, nikoliv přímo na notebook.
Hypotéza a spekulace: Co když se mobil samotný připojuje normálně přes IPv6 (a má tedy klasické nastavení sítě v Androidu, které má celkem reálnou šanci vypadat v „testech“ zeleně), zatímco pro routování do vnitřní sítě mobilního hotspotu se používá (například kvůli nevhodnému nebo nedostatečnému IPv6 rozsahu od operátora) jenom dvojitě NATované IPv4 zoufalství? To by znamenalo, že výsledky, které se ukazují na notebooku, nesouvisí ani s notebookem, ani s mobilem-hotspotem, nýbrž s externím NAT routerem někde v síti mobilního operátora.
Sečteno a podtrženo, je vhodné prověřit, kam přesně se ten rádoby-test připojuje. 
Zkus třeba tcpdump, který dovede ukázat, jestli notebook opravdu na všech uvedených portech dostává nějaké pokusné pakety a odpovídá na ně.
Zkus taky explicitně zakázat IPv4 a NAT (nebo jiným způsobem ověřit, že se notebook k testu připojuje přes IPv6). Bez IPv6 totiž celý test v podstatě nemá smysl — s největší pravděpodobností „testuješ“ jiné zařízení než to, které si test „vyžádalo“.
<-- další věc máš v OS perfektní nástroj na 3 písmena : UFW takže si můžeš otevřít a zavřít co chceš viz .:https://wiki.ubuntu.cz/bezpe%C4%8Dnost/firewall/ufw, https://www.root.cz/clanky/ufw-firewall-jednoduse-a-rychle/
Počítač - připojení AIM - veřejná adresa IPv4: 109.x.y.z
Můj mobil - připojení T-mobile - adresa IPv4: 37.48.y.z
Notebook - připojení také AIM, ale bydlí jinde - IP adresu neznám (používá WiFi)
Jeho mobil - připojení T-mobile, má stejnýho poskytovatele - IP adresu neznám
Čemu nerozumím, pokud udělám hotspot ze svého mobilu (tj. T-mobile IPv4 adresa 37.x.y.z) tak já na svém počítači i mobilu to mám zelený a on na moje připojení, který je vlastně OK to má červený a to jak ve Windows 10, tak i na čerstvý instalaci Ubuntu 20.04.3 LTS dokonce i se zapnutým firewalem GUWF.
Jak může na stejné IP adrese to mít vše špatně a já dobře?
Tiskni
Sdílej: