Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Řešení dotazu:
Gmail routes messages with unverified forwarding configurations through Google servers with public IP addresses. The public IP addresses are intentionally left out of Google's SPF record
greylistd
založená na trojkombinaci, která počítá s IP adresu vím. Bohužel její logika je taková, že ji nelze jednoduše upravit, protože počítá s tím, že se server, který zprávu posílá pokusí o doručení ještě jednou.
Podle dokumentace k eximu by mělo stačit nastavení pravidla, které zkontroluje dva údaje, jestli nejsou v nějakém seznamu. Pokud ano, mail zahodí, nebo vrátí jako nedoručitelný.
Mělo by fungovat tohle:
acl_check_rcpt: deny message = $sender_host_address is blacklisted from delivering \ mail from <$sender_address> to <$local_part@$domain>. log_message = blacklisted. verify = recipient condition = ${if exists {/etc/greylistd/whitelist-sender} \ {${readfile{/etc/greylistd/whitelist-sender}\ {$sender_address $local_part@$domain}\ {}}Ale nefunguje. Něco je někde špatně, jenže nevím co.
greylistd
by mi bohatě stačil, protože bych nastavil timer, který by ty čekající záznamy průběžně zpracovával a podle zmíněné kombinace házel buď do white nebo black. Žádná raketová věda.
/exim4/exim4.conf.template
je třeba vložit následující kus kódu (bez těch plus pochopitelně), a založit v adresáři /etc/filtruj
(třeba), dva soubory – jeden pro blokované adresy odesilatelů a druhý pro cílové adresy.
Pozor! pokud mezi cílovými adresami zapomenete uvést tu na kterou maily chodit mohou, vrátí se zpráva neblokovaným odesilatelům s oznámením, že byla zablokovaná.
acl_check_rcpt: + deny + condition = ${if match {${lookup{$sender_address}wildlsearch{/etc/filtruj/odesilatele}{yes}{no}}} {${lookup{$local_part@$domain}wildlsearch{/etc/filtr/adresati}{yes}{no}}}} + set acl_m6 = blacklisted + logwrite = Rejected from $sender_address to $local_part@$domain by blacklist.V souboru
/etc/filtruj/adresati
jsou uvedeny adresy, pro které se má testovat jestli se to má poslat dál nebo ne.
A v souboru /etc/filtruj/odesilatele
jsou adresy co se jim má, v případě, že napíšou na některou z těch adres, zpráva vrátit.
Logika věci je taková, že na ty adresy mohou psát jen neblokovaní uživatelé. A pokud někdo napíše blokovaný uživatel mail na neexistující adresu, dropne jeho zprávu mailserver.
550 Administrative prohibition
, kdežto v případě že pošleš něco na neexistující schránku dostaneš 550 Unrouteable address
, takže odesilatel, pokud to není zrovna bot, je informován proč byl ten mail zaříznutý.
A trochu jsem to ještě poladil.
condition = ${if <={\ ${lookup{$sender_address}wildlsearch{CONFDIR/blocked-from-address}{1}{3}}\ } {\ ${lookup{$local_part@$domain}wildlsearch{CONFDIR/protect-to-address}{1}{2}}\ }}
Tiskni
Sdílej: