V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešení dotazu:
mkdir /mnt/old mount -o bind / /mnt/old cd /mnt/old cp -av * /mnt/zaloha/Zdar Max
Jinak zálohovat můžeš tarem, nebo pokud zálohuješ na další místo s linuxovým fs, tak i jen kopií (cp -av). Pro správné kopírování bych použil bind mount, aby jsi se vyvaroval kopírování dynamických věcí v dev, proc, sys, run apod.
--one-file-system
?
Aniž bych tušil, jakou konfiguraci tazatel používá, jen upozorňuji, že tady něco nesedí:
Pokud používáš Btrfs v multidevice módu, a LUKS má to být POD Btrfs, pak to znamená, že používáš dm-crypt a do Btrfs máš integrované pseudozařízení…
Proč jedno? Co když tam má integrovaná (mnohá) pseudozařízení?
Na stroji, u kterého zrovna teď sedím, vypadá kořenový FS (Btrfs RAID1) takto:
NAME FSTYPE FSVER MODEL SIZE UUID nvme0n1 crypto_LUKS 2 Seagate FireCuda 520 SSD ZP2000GM30002 1,8T 8fbfe3ee-6721-4025-af7a-4ca577dd42c7 └─dustbin0 btrfs 1,8T 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a nvme1n1 crypto_LUKS 2 Seagate FireCuda 520 SSD ZP2000GM30002 1,8T 8fbfe3ee-6721-4025-af7a-4ca577dd42c8 └─dustbin1 btrfs 1,8T 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876aDalší FS (Btrfs RAID6 data, RAID1C3 metadata) vypadá takto:
NAME FSTYPE FSVER MODEL SIZE UUID sdc crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 923968d8-4526-4521-b4a3-35dc7f8564de └─crypt5 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdd crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T daa7a9f6-50de-4e3c-a3b2-c4a77bd7f410 └─crypt4 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sde crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 28bad0e0-9328-49e8-af3a-6a5c39ab4988 └─crypt2 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdf crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T b7d31ea4-e79b-41c6-9798-cdb28d67f251 └─crypt7 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdg crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 413861b8-262f-4c5b-839e-0d95117e1ed0 └─crypt0 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdh crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 83183f5e-0839-49c0-b023-b34f8e187cf0 └─crypt1 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdi crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 605f7a74-1c33-4580-8eee-c2f1b121b1c2 └─crypt3 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdj crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 4c7375bd-51bd-4f2e-a75d-af1bac1d7eb9 └─crypt8 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef
Po jednom společném zařízení tam↑ není ani stopy. UUID LUKS zařízení se liší a jde tedy o různá zařízení, zatímco UUID filesystému (4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a
u menšího, e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef
u většího) se shodují, přesně dle očekávání.
Výhody multi-device Btrfs výše uvedená konfigurace rozhodně nepostrádá:
Label: 'dustbin' uuid: 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a Total devices 2 FS bytes used 1.05TiB devid 1 size 1.82TiB used 1.62TiB path /dev/mapper/dustbin0 devid 2 size 1.82TiB used 1.62TiB path /dev/mapper/dustbin1 |
Label: 'crypt' uuid: 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef Total devices 8 FS bytes used 8.41TiB devid 1 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt8 devid 2 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt1 devid 3 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt2 devid 4 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt7 devid 5 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt4 devid 6 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt5 devid 7 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt0 devid 8 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt3 |
|
Data, RAID1: total=1.58TiB, used=1.05TiB System, RAID1: total=32.00MiB, used=320.00KiB Metadata, RAID1: total=43.00GiB, used=7.12GiB GlobalReserve, single: total=512.00MiB, used=0.00B |
Data, RAID6: total=8.57TiB, used=8.38TiB System, RAID1C3: total=32.00MiB, used=528.00KiB Metadata, RAID1C3: total=23.00GiB, used=20.55GiB GlobalReserve, single: total=512.00MiB, used=0.00B |
(Pravda je, že total=
je v tomto výpisu celkem odjakživa nesmysl; ve skutečnosti i podle df -h
je to 1,9T a 30T.)
Jen pro doplnění, tar tam a zpět provedl správně, co měl.
Možná… Téměř…
Jistota správného přenosu je jen a pouze u btrfs send ... | btrfs receive ...
.
V případě utilit typu tar
je potřeba myslet na --xattrs
, --acls
a --selinux
, což bývá implicitně vypnuté, tj. implicitně se všechna tahle data ztratí, pokud existují. (To třeba rsync
je na tom ještě hůř: podporuje jen první dva uvedené argumenty, zatímco SELinux data potichu zahodí.)
Já bych volil btrfs send
místo tar; tím je zaručeno, že se přenesou fakt všechna metadata, i taková, o kterých rsync
nebo tar
na své úrovni abstrakce vůbec nemusí vědět.
A pak z těch serializovaných dat udělat na novém FS btrfs receive
, vzniklý subvolume prohlásit za hlavní a je vymalováno.
Tiskni
Sdílej: