Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Řešení dotazu:
mkdir /mnt/old mount -o bind / /mnt/old cd /mnt/old cp -av * /mnt/zaloha/Zdar Max
Jinak zálohovat můžeš tarem, nebo pokud zálohuješ na další místo s linuxovým fs, tak i jen kopií (cp -av). Pro správné kopírování bych použil bind mount, aby jsi se vyvaroval kopírování dynamických věcí v dev, proc, sys, run apod.
--one-file-system
?
Aniž bych tušil, jakou konfiguraci tazatel používá, jen upozorňuji, že tady něco nesedí:
Pokud používáš Btrfs v multidevice módu, a LUKS má to být POD Btrfs, pak to znamená, že používáš dm-crypt a do Btrfs máš integrované pseudozařízení…
Proč jedno? Co když tam má integrovaná (mnohá) pseudozařízení?
Na stroji, u kterého zrovna teď sedím, vypadá kořenový FS (Btrfs RAID1) takto:
NAME FSTYPE FSVER MODEL SIZE UUID nvme0n1 crypto_LUKS 2 Seagate FireCuda 520 SSD ZP2000GM30002 1,8T 8fbfe3ee-6721-4025-af7a-4ca577dd42c7 └─dustbin0 btrfs 1,8T 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a nvme1n1 crypto_LUKS 2 Seagate FireCuda 520 SSD ZP2000GM30002 1,8T 8fbfe3ee-6721-4025-af7a-4ca577dd42c8 └─dustbin1 btrfs 1,8T 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876aDalší FS (Btrfs RAID6 data, RAID1C3 metadata) vypadá takto:
NAME FSTYPE FSVER MODEL SIZE UUID sdc crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 923968d8-4526-4521-b4a3-35dc7f8564de └─crypt5 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdd crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T daa7a9f6-50de-4e3c-a3b2-c4a77bd7f410 └─crypt4 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sde crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 28bad0e0-9328-49e8-af3a-6a5c39ab4988 └─crypt2 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdf crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T b7d31ea4-e79b-41c6-9798-cdb28d67f251 └─crypt7 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdg crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 413861b8-262f-4c5b-839e-0d95117e1ed0 └─crypt0 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdh crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 83183f5e-0839-49c0-b023-b34f8e187cf0 └─crypt1 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdi crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 605f7a74-1c33-4580-8eee-c2f1b121b1c2 └─crypt3 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef sdj crypto_LUKS 2 WDC WDS400T1R0A-68A4W0 3,6T 4c7375bd-51bd-4f2e-a75d-af1bac1d7eb9 └─crypt8 btrfs 3,6T 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef
Po jednom společném zařízení tam↑ není ani stopy. UUID LUKS zařízení se liší a jde tedy o různá zařízení, zatímco UUID filesystému (4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a
u menšího, e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef
u většího) se shodují, přesně dle očekávání.
Výhody multi-device Btrfs výše uvedená konfigurace rozhodně nepostrádá:
Label: 'dustbin' uuid: 4bf8d9ff-a1b8-4fc2-927a-7764a374876a Total devices 2 FS bytes used 1.05TiB devid 1 size 1.82TiB used 1.62TiB path /dev/mapper/dustbin0 devid 2 size 1.82TiB used 1.62TiB path /dev/mapper/dustbin1 |
Label: 'crypt' uuid: 9e439e61-7540-40a7-95f9-6922707389ef Total devices 8 FS bytes used 8.41TiB devid 1 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt8 devid 2 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt1 devid 3 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt2 devid 4 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt7 devid 5 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt4 devid 6 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt5 devid 7 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt0 devid 8 size 3.64TiB used 1.44TiB path /dev/mapper/crypt3 |
|
Data, RAID1: total=1.58TiB, used=1.05TiB System, RAID1: total=32.00MiB, used=320.00KiB Metadata, RAID1: total=43.00GiB, used=7.12GiB GlobalReserve, single: total=512.00MiB, used=0.00B |
Data, RAID6: total=8.57TiB, used=8.38TiB System, RAID1C3: total=32.00MiB, used=528.00KiB Metadata, RAID1C3: total=23.00GiB, used=20.55GiB GlobalReserve, single: total=512.00MiB, used=0.00B |
(Pravda je, že total=
je v tomto výpisu celkem odjakživa nesmysl; ve skutečnosti i podle df -h
je to 1,9T a 30T.)
Jen pro doplnění, tar tam a zpět provedl správně, co měl.
Možná… Téměř…
Jistota správného přenosu je jen a pouze u btrfs send ... | btrfs receive ...
.
V případě utilit typu tar
je potřeba myslet na --xattrs
, --acls
a --selinux
, což bývá implicitně vypnuté, tj. implicitně se všechna tahle data ztratí, pokud existují. (To třeba rsync
je na tom ještě hůř: podporuje jen první dva uvedené argumenty, zatímco SELinux data potichu zahodí.)
Já bych volil btrfs send
místo tar; tím je zaručeno, že se přenesou fakt všechna metadata, i taková, o kterých rsync
nebo tar
na své úrovni abstrakce vůbec nemusí vědět.
A pak z těch serializovaných dat udělat na novém FS btrfs receive
, vzniklý subvolume prohlásit za hlavní a je vymalováno.
Tiskni
Sdílej: