Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Zdravim vospolok
Mam program v c++, 3 vlakna, jedno vlakno prijma pakety zo siete, druhe vykonava cinnost, tretie tiez nejaku cinnost. V kazdom vlakne sa obcas pouziva funkcia usleep. Problem nastava, ze na pravdepobone novomkerneli sa tie vlakna locknu a vsetko zostane visiet a nic sa nerobi.
Vyzera to ako keby sa tie usleepy lockli v kerneli alebo co. System Fedora 36, kernel-6.2.11-100.fc36.x86_64. Napada niekoho nieco?Tu je z callstack debugera:
Thread 1
#0 __kernel_vsyscall () at arch/x86/entry/vdso/vdso32/system_call.S:72
#1 0xf792043b in __GI___clock_nanosleep_time64 (clock_id=<optimized out>, flags=0, req=0xff94d3b8, rem=0x0) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/clock_nanosleep.c:62
#2 0xf7925fe9 in __GI___nanosleep64 (rem=0x0, req=0xff94d3b8) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/nanosleep.c:25
#3 __GI___nanosleep (req=0xff94d404, rem=0x0) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/nanosleep.c:42
#4 0xf7961fe3 in usleep (useconds=1000) at ../sysdeps/posix/usleep.c:31
Thread 2
#0 __kernel_vsyscall () at arch/x86/entry/vdso/vdso32/system_call.S:72
#1 0xf796bcec in __libc_recv (fd=4, buf=0xf51fec3c, len=10, flags=0) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/recv.c:30
Thread 3
#0 __kernel_vsyscall () at arch/x86/entry/vdso/vdso32/system_call.S:72
#1 0xf792043b in __GI___clock_nanosleep_time64 (clock_id=<optimized out>, flags=0, req=0xf13302a8, rem=0x0) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/clock_nanosleep.c:62
#2 0xf7925fe9 in __GI___nanosleep64 (rem=0x0, req=0xf13302a8) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/nanosleep.c:25
#3 __GI___nanosleep (req=0xf13302f4, rem=0x0) at ../sysdeps/unix/sysv/linux/nanosleep.c:42
#4 0xf7961fe3 in usleep (useconds=60000000) at ../sysdeps/posix/usleep.c:31
Jako další postup navrhuji:
sleep()
ve všech podobách. Nikdy nemá smysl a jen škodí. Nepatří do userspace. Jen v kernelu může mít (velmi) omezené uplatnění. Pak zkusit celý problém reprodukovat.…pozastaveni se normalne pouziva…
Ale prd. Že někdo píše špatný software, to ještě neznamená, že „se“ takové postupy používají běžně všude.
…to vede k vetsi propustnosti…
Nevede to ani omylem k větší propustnosti; tak tenhle svět nefunguje. Vede to (někdy, výjimečně, při pečlivém načasování) k nižší latenci.
Nejvyšší propustnost přijde v situaci, když bude konzument zcela saturovaný producentem, nikdy se neuspí a bude žrát nějakou (ideálně) neblokující frontu. Tam sleep()
opravdu (ale opravdu) nebude hrát roli.
Především, program v userspace nemá co/proč pollovat. (Pokud nedělá něco ultra-hardwarově-nízkoúrovňového, jenže v takovém případě není v userspace, takže nic.) Polling v různých podobách a granularitách se už děje automaticky jako součást prakticky všech UNIXových synchronizačních primitiv. Žádný (kni)hovní zamykací mechanismus (například z pthread.h
) nezačne bezhlavě volat po context-switchi, aniž by se napřed pokusil o spinlock atd. atp.
Taková↑ (kni)hovní implementace je většinou dobře odladěná a optimalizovaná pro danou platformu, umí použít lock elision, kde to jde (jo, to bývaly časy, když ještě fungovaly TSX), a nějaký program v userspace by se neměl neomaleně pokoušet dělat znova něco podobného.
Pokud bych opravdu potřeboval pollovat (a to bych nepotřeboval), mám k tomu spousty lepších prostředků než sleep()
. timer_create()
a timer_settime()
například, kdybych se chtěl nechávat vyrušit z téměř libovolného blokujícího spaní. Nebo spoustu „timed
“ variant funkcí, jako sigtimedwait()
, sem_timedwait()
, pthread_cond_timedwait()
atd. atp.
Tiskni
Sdílej: