Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobry den,
prosim vas, potrebuji se zeptat, vlastnim jeden stary netbook, ktery je idealni na vsechny uzivatelske i odbornejsi cinnosti a vse tam funguje skvele, jedinou vyjimku tvori soucasne internetove stranky.
Bohuzel mi tam nejde nainstalovat Firefox novejsi nez 3.6 ani novejsi Linux nez tam je (Ubuntu verze myslim 9.04 nebo 10.04 LTS).
Coz by samo o sobe vubec nevadilo, protoze vsechno ostatni mi tam funguje a tato verze Ubuntu i Firefoxu mi vyhovovala ze vsech nejvic oproti tem minulym, ale hlavne nejvic oproti tem soucasnym - zejmena kvuli velmi minimalistickym narokum na vykon PC (CPU, RAM) i na misto na disku, velmi rychlemu a sviznemu a vykonnemu chodu, vysoke a prijemne konfigurovatelnosti, prijemnemu pouzivani i hezcimu vzhledu.
Problem ale je, ze mnoho soucasnych stranek v teto verzi Firefoxu funguje a mnoho zase nefunguje: bud se stranka nezobrazi vubec a zobrazi se jen bila plocha a nacitani se stopne jakoze je cele nacteno, nebo se stranka zobrazi, ale je dost rozhazena, nebo ma nektere prvky nefunkcni nebo se zobrazi nejaka chybova hlaska a nacitani se stopne.
Jak tedy muzu prohlizet i soucasny internet pres verzi Firefoxu kvalitativne nejvic vyhovujici, tj. 3.6?
Dekuji.
Bohuzel mi tam nejde nainstalovat Firefox novejsi nez 3.6 ani novejsi Linux nez tam je (Ubuntu verze myslim 9.04 nebo 10.04 LTS).Jak nejde? Na čem selže „instalace Linuxu“? A Firefox, nefunguje stáhnout a rozbalit verzi přímo od Mozilly? (vybral jsem nějakou náhodnou, šel bych pak půlením intervalu a našel nejnovější, který bude fungovat)
Problem ale je, ze mnoho soucasnych stranek v teto verzi Firefoxu funguje a mnoho zase nefunguje: bud se stranka nezobrazi vubec a zobrazi se jen bila plocha a nacitani se stopne jakoze je cele nacteno, nebo se stranka zobrazi, ale je dost rozhazenaS tímhle nejde dělat nic, jednoduše se změnily specifikace a implementace CSS a JavaScriptu a tento prohlížeč je neumí zobrazit. Osobně mě teda překvapuje, že to vůbec nějak funguje, čekal bych, že naprostá většina stránek bude vyžadovat TLS1.2, které uvedený Firefox neumí.

btw: s tou velkou/precuhujici 9clankovou baterkou to ma vydrz ~10h...
…ktery je idealni na vsechny uzivatelske i odbornejsi cinnosti…
Není. (Jak sám píšeš v následujícím textu. Nemluvě o bezpečnosti.)
…a vse tam funguje skvele…
S drobnou výjimkou všeho… (Proč si tedy neušetřit takové nesmyslné eufemismy?)
Jak tedy muzu prohlizet i soucasny internet pres verzi Firefoxu kvalitativne nejvic vyhovujici, tj. 3.6?
Někdy je dobré udělat pomyslný krok zpět a podívat se na situaci z ptačí a netopýří perspektivy.
Situace: Snažíš se udržovat v chodu nesmyslně starý notebook, 15 let starý, jehož provoz v dnešní době nedává valný smysl. S uvedenými verzemi softwaru tam bude extrémní spousta neopravených bezpečnostních děr a prakticky žádný normální web (jiný než smetiště-skanzen typu ABCLinuxu) tam nebude fungovat.
Otázka k zamyšlení: Ve kterém okamžiku budou čas a úsilí zmařené snahou (odsouzenou k nezdaru) udržet ten počítač v provozu (a psát o tom do nějakého fóra) dražší (podle toho, jak moc si ceníš svého času a úsilí) než pořízení nového současného počítače, který žádný z uvedených problémů mít nebude? Nenastal ten okamžik náhodou už dávno?
Na současném hardwaru bude svižný kterýkoliv současný prohlížeč. Není důvod lpět na nebezpečné, nefunkční, zastaralé verzi čehokoliv.
pořízení nového současného počítače, který žádný z uvedených problémů mít nebudeJedno niche podle mě s moderními notebooky nějak nefunguje: nějak přestaly existovat notebooky kolem 10" (nebo dokonce 9"), ekvivalenty historických EEček, 10" Sony Vaio, Acer Aspire atd., které navíc měly gigantickou baterku. Pokud už se něco takového podaří najít, tak jsou to divné tabletoidy s dolepenou klávesnicí pochybné fyzické odolnosti a pochybné podpory Linuxu.
Tak to souhlas; nejmenší, co se mi daří najít, je 12 neznámých jednotek.
Dlužno ale dodat, že ty devítky a desítky byly nejvíc populární v dobách před (velkými) smartphony a tablety a žily v takovém dočasném tržním okénku, které později smartphony a tablety docela pevně zabetonovaly.
Teď teda zase tablety ztrácejí na popularitě a jsou skoro ohrožený druh, tak těžko říct, proč se nějaký „subnotebook“ (řečeno terminologií 90. let) nevrací. (Mám samozřejmě na mysli rozumného výrobce, nikoliv ten „výběr“ z Aliexpressu od značek typu Šü-Lîn.)
[...] Proč by ta numerická část nemohla být vysouvací?[...]neco po vzoru Thinkpad Butterfly?

With 10.10 we have also dropped support for i586 and lower processors, as well as i686 processors without cmov support.Problém je, že dnešný internet už nefunguje cez SSL3 alebo TLS1.0 + v tom ubuntu budú staré certifikáty. Dá sa to obísť tak, že si vytvoríš Squid proxy, ktorá to bude prekladať. Ale to je komplikovaný proces. Musíš si skompilovať Openssl s podporou SSL3 a TLS1.0 a potom ešte skompilovať Squid voči tejto knižnici. Riešil som to kedysi pre internet na Windows 98. Tam bol tuším max Firefox 2. Vo výsledku to ako tak fungovalo. Na stiahnutie starého winraru OK, na bežné prehliadanie nie OK.
Tiskni
Sdílej: