Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
HZ
přeci nereguluje procesor, ale nastavuje časovač. Tím se ovládá např. rychlost přepínaná procesů a vláken.
Důvod, proč se v článku vůbec mluvilo o frekvenci procesoru, je IMHO v tom, že snížíte-li frekvenci procesoru na 80 MHz a frekvenci scheduleru necháte na 1000 Hz, dostanete 80000 taktů na přerušení, což by za určitých okolností nemuselo stačit ani na nezbytnou režii systému. Linux se sice používal i na pomalejších procesorech než 80 MHz (já s ním začínal na 386DX40), ale tehdy se pro scheduler používalo (na ix86) 100 Hz (a dost možná byla tehdy režie systému menší).
Nastavitelne je to defakto dosti volne, treba v DOSu fungujes na nejakych 18.neco Hz.Dosti volně znamená přesně co ? To je právě to, co jsem se chtěl dozvědět.
O architekture a casovacich pojednava snad kazda kniha, k PC jich je hafo (napr. PC v tabulkach, sysman...)Až budu chtít napsat diplomovou práci, rád si tyto knihy seženu a prostuduju, ale bohužel pro mě jsem chtěl jenom pro zajímavost nějaké shrnutí typu: PC železo obsahuje X čítačů, přičemž tyto jsou programovatelné v rozsahu Y-Z...
A co se tyce platforem ktere nemaji casovac, tak AFAIK na kulickovem pocitadle Linux urcite nejede, takze neni coresit .Nikdo nemluví o hardware bez časovačů (to by snad ani nemohlo fungovat). Jde o to, že ty časovače jsou obvykle na různých platformách různé a časy bývají nastavené napevno nebo maximálně přepínatelné v násobcích nějaké základní frakvence (prostě krystal o základní frekvenci + čítač/dělička). Jsem prostě zvědavý, zda-li PC hardware skutčně obsahuje časovač, který mi vyvolá přerušení třeba každých 159Hz nebo je to nějaký softwarový trik, jako například u emulátorů Atari ST, které řeší všelijak emulaci hojně používaného 200Hz timeru C.
V PC je kopie obvodu INTEL v XT byl obvod 8253 v AT byl 8254 případně jeho kopie v obvodu periferií 82C206.Samozřejmě většina nových IO má větší rozsah v rychlostech. Viz třeba 82C206 Nebo 8254
40H -> datový registr čítače 0 41H -> datový registr čítače 1 42H -> datový registr čítače 2 43H -> řídící registrJinak jako paralelní port je použita kopie 8255A dnes už zmodernizovaná takže umí další mody práce atd....tak stejně DMA 8237, IRQ 8259, a další prostě tyto obvody byly zmodernizovány a integrovány do čipové sady takže dnes už tam jednotlivé obvody nenajdeme, ale většinou se dají naprogramovat na stejnou funkci jako původní obvody.
pouze doplnim:Já jsem byl v domění že už se používá pouze časovač 0 že časovač 1 pro paměti se již nepoužívá že se o to starají jiné obvody moderních řadičů ram a časovač 2 že už taky není protože některé desky již nemají reproduktorek - mají integrované zvukovky přímo na sobě.
- vsechny citace se k temto ucelum stale pouzivaji proto minuly cas neni na miste - s citacem 1 se nedoporucuje si hrat protoze to vetsinou vede k padu systemu - citac 2 se pouzival ke generovani tonu jen nekdy - pred reproduktorem je jeste jedno hradlo kterym jde vystop na rep. vypnout a vetsinou se udrzuje vypnuty a casovac se pouziva k jinym ucelum
Tiskni Sdílej: