Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Soubor je v podstatě určitá posloupnost bajtů, která k sobě jistým způsobem patří. Příkladem souboru je html stránka, spustitelný program, obrázek, film… Prakticky každý program vytváří, nebo čte nějaké soubory (webový prohlížeč, přehrávač hudby, textový editor…). Spousta z nich čte soubory, které odpovídají určité struktuře, ale základní unixové utilitky se na soubory dívají jako na proud bajtů.
Pokud se chceme podívat na obsah nějakého souboru, není nic jednoduššího, než napsat
cat linux.txt Mandriva Aurox Kubuntu SlackwareKdyž se podíváte do manuálové stránky, zjistíte, že
cat - concatenate files and print on the standard output. Cat tedy neznamená kočka, ale je to zkratka ze slova concatenate - zřetězit, spojit. Tento příkaz tedy spojuje soubory.
cat linux.txt bsd.txt Mandriva Aurox Kubuntu Slackware FreeBSD OpenBSD NetBSD
Popravdě, málokteré soubory, s nimiž se setkáte budou tak krátké, aby se vešly do konzole. Proto byly vytvořeny stránkovací programy, které výstup po stránce zastaví a umožní vám si vše v klidu přečíst. Nejstarším příkazem je more, který je velmi jednoduchý. Prostě zastaví stránku a stiskem mezerníku se dostanete na další stranu a stiskem Enteru na další řádek. Zadáním znaku '/' (jenom lomeno, bez uvozovek) se dostanete do režimu hledání (stejné je to i ve vi). Klávesou 'q' ukončíte jeho činnost. Program less vznikl jako dokonalejší náhrada programu more. Zatímco prvně jmenovaný umožňoval pouze pohyb dopředu, less umožňuje i pohyb zpět. Ovládá se stejným způsobem, ale pohyb mezi stránkami může být ovládán klávesami Page Up a Page Down. Ještě dokonalejší náhradu představuje program most.
Tyto programy se dají použít třemi způsoby. Buďto přímým zadáním:
more foo.txt
Dále za rourou:
cat foo.txt | most
Posledním případem je nastavení systémové proměnné PAGER, která nastavuje výchozí stránkovací program, který je použit, pokud je potřeba zalomit dlouhý výstup.
echo $PAGER /usr/bin/less
Nejjednodušším způsobem, jak můžete určit typ souboru je příkaz file. Ten používá takzvané magic files (jsou v /usr/share/misc/file/), což jsou soubory obsahující charakteristické znaky jednotlivých souborů (zalomeno).
file /etc/passwd /bin /usr/bin/file /dev/cdrom /dev/hdd /tmp/ /etc/passwd: ASCII text /bin: directory /usr/bin/file: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.4.1, dynamically linked (uses shared libs), stripped /dev/cdrom: symbolic link to `hdd' /dev/hdd: block special (22/64) /tmp/: sticky directoryPříkaz
file je velmi mocný. S jeho pomocí například velmi snadno zjistíte, jakým kodekem je komprimován film.
file *avi foo1.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 23.98 fps, video: DivX 3 Fast-Motion, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz) foo2.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 576 x 432, 25.00 fps, video: XviD, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz) foo3.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 25.00 fps, video: DivX 4, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz)
ls -l (více o tomto příkazu zjistíte z následující kapitole Přístupová práva).
ls -l total 36 brw-rw---- 1 root root 13, 0 Mar 10 2005 block-device crw-rw---- 1 root root 83, 0 Mar 10 2005 character-device drwxr-xr-x 2 root root 4096 Oct 2 17:39 directory -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 hardlink prw-r--r-- 1 root root 0 Oct 2 17:39 named-pipe -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 regular-file srw-rw-rw- 1 root root 0 Oct 2 15:35 socket lrwxrwxrwx 1 root root 12 Oct 2 17:38 symlink -> regular-file
Jak vidíte, existuje mnoho druhů souborů:
ln -s.regular-file i hard-link mají ve druhém sloupci dvojku. Což je počet pevných odkazů. Pevné odkazy nejsou svázány se jménem souboru (ale s číslem inodu, pokud to musíte vědět). Nejde dělat pevné odkazy mezi různými oddíly disku a na adresáře. Vytváříme příkazem ln./dev a jsou to souborové reprezentace blokových (pevný disk) a znakových (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. Vytváříme ručně příkazem mknod, nebo se o ně stará udev, či starší devfs.mkfifo.Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:52 | Poslední úprava: Nicky726, 27.2.2009 00:00 | Další přispěvatelé: Robert Krátký, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 22928×
Tiskni
Sdílej: