Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
Soubor je v podstatě určitá posloupnost bajtů, která k sobě jistým způsobem patří. Příkladem souboru je html stránka, spustitelný program, obrázek, film… Prakticky každý program vytváří, nebo čte nějaké soubory (webový prohlížeč, přehrávač hudby, textový editor…). Spousta z nich čte soubory, které odpovídají určité struktuře, ale základní unixové utilitky se na soubory dívají jako na proud bajtů.
Pokud se chceme podívat na obsah nějakého souboru, není nic jednoduššího, než napsat
cat linux.txt Mandriva Aurox Kubuntu SlackwareKdyž se podíváte do manuálové stránky, zjistíte, že
cat - concatenate files and print on the standard output. Cat tedy neznamená kočka, ale je to zkratka ze slova concatenate - zřetězit, spojit. Tento příkaz tedy spojuje soubory.
cat linux.txt bsd.txt Mandriva Aurox Kubuntu Slackware FreeBSD OpenBSD NetBSD
Popravdě, málokteré soubory, s nimiž se setkáte budou tak krátké, aby se vešly do konzole. Proto byly vytvořeny stránkovací programy, které výstup po stránce zastaví a umožní vám si vše v klidu přečíst. Nejstarším příkazem je more, který je velmi jednoduchý. Prostě zastaví stránku a stiskem mezerníku se dostanete na další stranu a stiskem Enteru na další řádek. Zadáním znaku '/' (jenom lomeno, bez uvozovek) se dostanete do režimu hledání (stejné je to i ve vi). Klávesou 'q' ukončíte jeho činnost. Program less vznikl jako dokonalejší náhrada programu more. Zatímco prvně jmenovaný umožňoval pouze pohyb dopředu, less umožňuje i pohyb zpět. Ovládá se stejným způsobem, ale pohyb mezi stránkami může být ovládán klávesami Page Up a Page Down. Ještě dokonalejší náhradu představuje program most.
Tyto programy se dají použít třemi způsoby. Buďto přímým zadáním:
more foo.txt
Dále za rourou:
cat foo.txt | most
Posledním případem je nastavení systémové proměnné PAGER, která nastavuje výchozí stránkovací program, který je použit, pokud je potřeba zalomit dlouhý výstup.
echo $PAGER /usr/bin/less
Nejjednodušším způsobem, jak můžete určit typ souboru je příkaz file. Ten používá takzvané magic files (jsou v /usr/share/misc/file/), což jsou soubory obsahující charakteristické znaky jednotlivých souborů (zalomeno).
file /etc/passwd /bin /usr/bin/file /dev/cdrom /dev/hdd /tmp/ /etc/passwd: ASCII text /bin: directory /usr/bin/file: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.4.1, dynamically linked (uses shared libs), stripped /dev/cdrom: symbolic link to `hdd' /dev/hdd: block special (22/64) /tmp/: sticky directoryPříkaz
file je velmi mocný. S jeho pomocí například velmi snadno zjistíte, jakým kodekem je komprimován film.
file *avi foo1.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 23.98 fps, video: DivX 3 Fast-Motion, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz) foo2.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 576 x 432, 25.00 fps, video: XviD, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz) foo3.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 25.00 fps, video: DivX 4, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz)
ls -l (více o tomto příkazu zjistíte z následující kapitole Přístupová práva).
ls -l total 36 brw-rw---- 1 root root 13, 0 Mar 10 2005 block-device crw-rw---- 1 root root 83, 0 Mar 10 2005 character-device drwxr-xr-x 2 root root 4096 Oct 2 17:39 directory -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 hardlink prw-r--r-- 1 root root 0 Oct 2 17:39 named-pipe -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 regular-file srw-rw-rw- 1 root root 0 Oct 2 15:35 socket lrwxrwxrwx 1 root root 12 Oct 2 17:38 symlink -> regular-file
Jak vidíte, existuje mnoho druhů souborů:
ln -s.regular-file i hard-link mají ve druhém sloupci dvojku. Což je počet pevných odkazů. Pevné odkazy nejsou svázány se jménem souboru (ale s číslem inodu, pokud to musíte vědět). Nejde dělat pevné odkazy mezi různými oddíly disku a na adresáře. Vytváříme příkazem ln./dev a jsou to souborové reprezentace blokových (pevný disk) a znakových (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. Vytváříme ručně příkazem mknod, nebo se o ně stará udev, či starší devfs.mkfifo.Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:52 | Poslední úprava: Nicky726, 27.2.2009 00:00 | Další přispěvatelé: Robert Krátký, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 22896×
Tiskni
Sdílej: