Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Soubor je v podstatě určitá posloupnost bajtů, která k sobě jistým způsobem patří. Příkladem souboru je html stránka, spustitelný program, obrázek, film… Prakticky každý program vytváří, nebo čte nějaké soubory (webový prohlížeč, přehrávač hudby, textový editor…). Spousta z nich čte soubory, které odpovídají určité struktuře, ale základní unixové utilitky se na soubory dívají jako na proud bajtů.
Pokud se chceme podívat na obsah nějakého souboru, není nic jednoduššího, než napsat
cat linux.txt Mandriva Aurox Kubuntu SlackwareKdyž se podíváte do manuálové stránky, zjistíte, že
cat - concatenate files and print on the standard output. Cat tedy neznamená kočka, ale je to zkratka ze slova concatenate - zřetězit, spojit. Tento příkaz tedy spojuje soubory.
cat linux.txt bsd.txt Mandriva Aurox Kubuntu Slackware FreeBSD OpenBSD NetBSD
Popravdě, málokteré soubory, s nimiž se setkáte budou tak krátké, aby se vešly do konzole. Proto byly vytvořeny stránkovací programy, které výstup po stránce zastaví a umožní vám si vše v klidu přečíst. Nejstarším příkazem je more, který je velmi jednoduchý. Prostě zastaví stránku a stiskem mezerníku se dostanete na další stranu a stiskem Enteru na další řádek. Zadáním znaku '/' (jenom lomeno, bez uvozovek) se dostanete do režimu hledání (stejné je to i ve vi). Klávesou 'q' ukončíte jeho činnost. Program less vznikl jako dokonalejší náhrada programu more. Zatímco prvně jmenovaný umožňoval pouze pohyb dopředu, less umožňuje i pohyb zpět. Ovládá se stejným způsobem, ale pohyb mezi stránkami může být ovládán klávesami Page Up a Page Down. Ještě dokonalejší náhradu představuje program most.
Tyto programy se dají použít třemi způsoby. Buďto přímým zadáním:
more foo.txt
Dále za rourou:
cat foo.txt | most
Posledním případem je nastavení systémové proměnné PAGER, která nastavuje výchozí stránkovací program, který je použit, pokud je potřeba zalomit dlouhý výstup.
echo $PAGER /usr/bin/less
Nejjednodušším způsobem, jak můžete určit typ souboru je příkaz file. Ten používá takzvané magic files (jsou v /usr/share/misc/file/), což jsou soubory obsahující charakteristické znaky jednotlivých souborů (zalomeno).
file /etc/passwd /bin /usr/bin/file /dev/cdrom /dev/hdd /tmp/ /etc/passwd: ASCII text /bin: directory /usr/bin/file: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.4.1, dynamically linked (uses shared libs), stripped /dev/cdrom: symbolic link to `hdd' /dev/hdd: block special (22/64) /tmp/: sticky directoryPříkaz
file je velmi mocný. S jeho pomocí například velmi snadno zjistíte, jakým kodekem je komprimován film.
file *avi foo1.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 23.98 fps, video: DivX 3 Fast-Motion, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz) foo2.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 576 x 432, 25.00 fps, video: XviD, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz) foo3.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 25.00 fps, video: DivX 4, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz)
ls -l (více o tomto příkazu zjistíte z následující kapitole Přístupová práva).
ls -l total 36 brw-rw---- 1 root root 13, 0 Mar 10 2005 block-device crw-rw---- 1 root root 83, 0 Mar 10 2005 character-device drwxr-xr-x 2 root root 4096 Oct 2 17:39 directory -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 hardlink prw-r--r-- 1 root root 0 Oct 2 17:39 named-pipe -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 regular-file srw-rw-rw- 1 root root 0 Oct 2 15:35 socket lrwxrwxrwx 1 root root 12 Oct 2 17:38 symlink -> regular-file
Jak vidíte, existuje mnoho druhů souborů:
ln -s.regular-file i hard-link mají ve druhém sloupci dvojku. Což je počet pevných odkazů. Pevné odkazy nejsou svázány se jménem souboru (ale s číslem inodu, pokud to musíte vědět). Nejde dělat pevné odkazy mezi různými oddíly disku a na adresáře. Vytváříme příkazem ln./dev a jsou to souborové reprezentace blokových (pevný disk) a znakových (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. Vytváříme ručně příkazem mknod, nebo se o ně stará udev, či starší devfs.mkfifo.Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:52 | Poslední úprava: Nicky726, 27.2.2009 00:00 | Další přispěvatelé: Robert Krátký, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 22684×
Tiskni
Sdílej: