Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Soubor je v podstatě určitá posloupnost bajtů, která k sobě jistým způsobem patří. Příkladem souboru je html stránka, spustitelný program, obrázek, film… Prakticky každý program vytváří, nebo čte nějaké soubory (webový prohlížeč, přehrávač hudby, textový editor…). Spousta z nich čte soubory, které odpovídají určité struktuře, ale základní unixové utilitky se na soubory dívají jako na proud bajtů.
Pokud se chceme podívat na obsah nějakého souboru, není nic jednoduššího, než napsat
cat linux.txt Mandriva Aurox Kubuntu SlackwareKdyž se podíváte do manuálové stránky, zjistíte, že
cat - concatenate files and print on the standard output. Cat tedy neznamená kočka, ale je to zkratka ze slova concatenate - zřetězit, spojit. Tento příkaz tedy spojuje soubory.
cat linux.txt bsd.txt Mandriva Aurox Kubuntu Slackware FreeBSD OpenBSD NetBSD
Popravdě, málokteré soubory, s nimiž se setkáte budou tak krátké, aby se vešly do konzole. Proto byly vytvořeny stránkovací programy, které výstup po stránce zastaví a umožní vám si vše v klidu přečíst. Nejstarším příkazem je more, který je velmi jednoduchý. Prostě zastaví stránku a stiskem mezerníku se dostanete na další stranu a stiskem Enteru na další řádek. Zadáním znaku '/' (jenom lomeno, bez uvozovek) se dostanete do režimu hledání (stejné je to i ve vi). Klávesou 'q' ukončíte jeho činnost. Program less vznikl jako dokonalejší náhrada programu more. Zatímco prvně jmenovaný umožňoval pouze pohyb dopředu, less umožňuje i pohyb zpět. Ovládá se stejným způsobem, ale pohyb mezi stránkami může být ovládán klávesami Page Up a Page Down. Ještě dokonalejší náhradu představuje program most.
Tyto programy se dají použít třemi způsoby. Buďto přímým zadáním:
more foo.txt
Dále za rourou:
cat foo.txt | most
Posledním případem je nastavení systémové proměnné PAGER, která nastavuje výchozí stránkovací program, který je použit, pokud je potřeba zalomit dlouhý výstup.
echo $PAGER /usr/bin/less
Nejjednodušším způsobem, jak můžete určit typ souboru je příkaz file. Ten používá takzvané magic files (jsou v /usr/share/misc/file/), což jsou soubory obsahující charakteristické znaky jednotlivých souborů (zalomeno).
file /etc/passwd /bin /usr/bin/file /dev/cdrom /dev/hdd /tmp/ /etc/passwd: ASCII text /bin: directory /usr/bin/file: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.4.1, dynamically linked (uses shared libs), stripped /dev/cdrom: symbolic link to `hdd' /dev/hdd: block special (22/64) /tmp/: sticky directoryPříkaz
file je velmi mocný. S jeho pomocí například velmi snadno zjistíte, jakým kodekem je komprimován film.
file *avi foo1.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 23.98 fps, video: DivX 3 Fast-Motion, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz) foo2.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 576 x 432, 25.00 fps, video: XviD, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 48000 Hz) foo3.avi: RIFF (little-endian) data, AVI, 320 x 240, 25.00 fps, video: DivX 4, audio: MPEG-1 Layer 3 (stereo, 44100 Hz)
ls -l (více o tomto příkazu zjistíte z následující kapitole Přístupová práva).
ls -l total 36 brw-rw---- 1 root root 13, 0 Mar 10 2005 block-device crw-rw---- 1 root root 83, 0 Mar 10 2005 character-device drwxr-xr-x 2 root root 4096 Oct 2 17:39 directory -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 hardlink prw-r--r-- 1 root root 0 Oct 2 17:39 named-pipe -rw-r--r-- 2 root root 14830 Oct 2 17:39 regular-file srw-rw-rw- 1 root root 0 Oct 2 15:35 socket lrwxrwxrwx 1 root root 12 Oct 2 17:38 symlink -> regular-file
Jak vidíte, existuje mnoho druhů souborů:
ln -s.regular-file i hard-link mají ve druhém sloupci dvojku. Což je počet pevných odkazů. Pevné odkazy nejsou svázány se jménem souboru (ale s číslem inodu, pokud to musíte vědět). Nejde dělat pevné odkazy mezi různými oddíly disku a na adresáře. Vytváříme příkazem ln./dev a jsou to souborové reprezentace blokových (pevný disk) a znakových (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. Vytváříme ručně příkazem mknod, nebo se o ně stará udev, či starší devfs.mkfifo.Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:52 | Poslední úprava: Nicky726, 27.2.2009 00:00 | Další přispěvatelé: Robert Krátký, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 22506×
Tiskni
Sdílej: