Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Desktop manager je sada programů, které stojí nad X servrem a činí náš desktop (grafické rozhraní) použitelným. Zajišťují nám pozadí, ikony na něm (neboli na ploše), panely, virtuální plochy a okraje oken. Především vykreslování okrajů oken je jejich důležitou funkcí. Bez nich bychom byli "nahraní".
Window manager zajišťuje pouze okraje oken, občasně i panel a pozadí.
V roce 1996 byl založen projekt dnes asi nejpoužívanějšího desktop manageru KDE (K Desktop Environment). Je stále aktivně vyvíjen, nejnovější vydání je 4.8. Některé distribuce staví KDE jako svůj výchozí desktop manager. KDE je napsáno v C++ pomocí knihoven Qt. Ačkoli někteří říkají, že se příliš podobá MS Windows a že není hezký, opak je pravdou. KDE ve stavu, v jakém je dostanete po instalaci může vyžadovat sice trochu péče, ale výsledek rozhodně stojí za to. Ačkoli je KDE vybavené množstvím programů a grafických elementů, není na škodu navštívit kde-look.org, pro věci týkající se vzhledu (například dekorace oken); a kde-apps.org, který nabízí roztodivné aplikace. Nutno podotknout, že materiál ze dvou výše zmíněných webů nepodléhá nijak týmu vývojářů KDE a dokonce ani nemusí být GPL či ani svobodný software. |
|
Grafické rozhraní GNOME je postaveno na knihovnách GTK. GNOME samotné se může zdát nezáživné a těžkopádné, ale mezi aplikacemi psanými v GTK jsou opravdové špičky. Jeden z hlavních problému GNOME je, že jeho vývojáři se domnívají, že uživatelé jsou málem negramotní. |
|
Pokud chcete hezký a funkční desktop při nízké spotřebě systémových zdrojů, tak Xfce je přesně pro vás. Xfce je postavené na GTK. Téměř každá část Xfce je šířena pod jinou licencí, většinu tvoří GPL, BSD a X11 licence. |
|
Ačkoliv je Enlightenment ve své verzi E17 ještě pořád ve vývoji, určitě si zaslouží pozornost. Zaujmout může svými nízkými nároky na systémové zdroje, díky kterým je vhodné i pro staré stroje (myšleny PC vybavené 128 či 256 MB RAM, tady samozřejmě záleží na náročnosti používaných aplikací), tak i moderním vzhledem.
Nevýhodou je pak především velmi malé množství aplikací postavených na nativním toolkitu ETK. Většina existujících ETK aplikací, také neoplývá příliš bohatou funkcionalitou, takže se kombinaci s jiným toolkitem (např. GTK) vyhnete jen stěží.
Před nějakým časem se část vývojářů Blackboxu odštěpila a šla svou vlatní cestou. Vytvořili fork zvaný Fluxbox. Jedná se sice o lehký, ale přesto však příjemný správce oken. Pro své nízké hardwarové nároky je dobrý vhodný pro používání na opravdu starých strojích (těmi se myslí Pentia okolo 150 MHz a 32 MB RAM). Mezi hlavní přednosti Fluxboxu patří až neuvěřitelně vysoká konfigurovatelnost. Dále možnost vkládání oken do sebe - libovolná okna lze sloučit do sebe a přepínat mezi nimi pomocí záložek. Fluxbox má svůj panel, podporu virtuálních ploch a také podporu dockapps známých z Window Makeru. Jeho záporem je absence grafického konfigurátoru jako má například KDE - nastavení se tedy musí provádět editací textových souborů. |
|
Jak bylo již řečeno, Blackbox je "rodičem" Fluxboxu - proto spolu sdílí většinu vlastností a jejich styly a témata jsou nazvájem 100% komatabilní. I pro lehce pokročilého uživatele může být šokující absence panelu s nabídkou a hodinami. Ale nic není ztraceno - stačí se podívat na Blackbox Addons (addons znamená "přídavky"). Tam budete muset sáhnout i pro podporu ikon na ploše, pokud by Vám k něčemu snad byla. Na závěr by bylo vhodné zmínit, že Blackbox je distribuován pod licencí MIT (Masachusets Instute of Technology). |
|
Metacity je windowmanager vyvinutý uživateli RedHatu. FIXME |
V rámci X bylo vytvořeno několik aplikací, které se staly téměř slavnými a dnes jsou předělány pro např. KDE. Mezi takové známé prográmky patří kupříkladu |
|
Jak jsem již předeslal, KDE obsahuje velké množství aplikací. Mezi nepochybně zajímavé patří Kicker, což je vlastně panel na dolním okraji obrazovky. Můžete mít takovýchto panelů několik a různě rozmístěných po okrajích. Vše, co se na panelu nachází, můžete přesouvat a vytvořit si vzhled přesně dle vašeho přání. KDE mimo jiné obsahuje i svůj vlastní kancelářský balík KOffice. Ten je sice mnohem mladší něž samotné KDE, ale přesto je velice dobrý. Další KDE aplikace hodná pozornosti je SuperKaramba, která od KDE 3.5 standardně obsažena v instalaci. Aplikace samotná nic nedělá, potřebujete widgety . Ty vám mohou zobrazovat stav počítače, počasí či usnadnit spoustu aktivit. No a dále třeba Konqueror - jeden z nejlepších prohlížečů vůbec s vykreslovacím jádrem KHTML. Zvládá vektorovou grafiku (KSVG) a dokonce už podporuje i některé prvky z CSS3. Od verze 3.5 korektně zobrazuje Acid2 test.
S vývojem KDE 4.x prochází velkými změnami i KDE aplikace. Většinou nejde jen o prostou předělávku pro nové Qt, ale často dochází k rozsáhlým úpravám uživatelského rozhraní, což se setkává se smíšenými reakcemi. Některé KDE aplikace, jako výše zmíněný Kicker nejsou už vzhledem ke změnám architektury KDE dále potřeba - Kicker je nahrazen Plazmou, resp. appletem pro ni s funkcí panelu.
Všecny aplikace nemusejí nutně využívat nějakou knihovnu a být součástí něčeho většího. Podívejme se například na Blender (3D modelování), vidíte že má velice svébytný vzhled. Nenechte se zmást tím, jak vypadá, v každém případě potřebuje X.
Když potřebujete shell a jste právě v grafickém rozhraní, není nic pohodlnějšího, než spustit xterm nebo konsole či gnome-terminal popřípadě yakuake, voila - můžete používat váš oblíbený shell a přitom sledovat film.
Formulářové (tlačítkové) aplikace využívají k vykreslení svého GUI (rozhraní) formulářových toolkitů. Mezi nejznámější patří GTK a QT.
Aplikace napsané v Qt zapadnou do výše popisovaného prostředí KDE, které v něm je taktéž napsáno. Jako programovací jazyk se využívá především C++ (Qt je portované i do jiných jazyků, jako například Python (PyQt). Qt obsahuje širokou škálu funkcí a po zavedení jeho knihoven do paměti je i svižné. Problém nastává s licencemi, jelikož programy napsané v Qt nemají oficiální port na jiné platformy (například Windows).
S příchodem Qt4 se situace co se týče podpory dalších platforem i licencí omezujících využití Qt zlepšuje.
V GTK je naopak zase napsané celé Gnome, Xfce a mnoho multiplatformních aplikací. Jako programatorský jazyk je možné použít C. GTK nezabere v paměti zpočátku tolik místa, ale se svižností je na tom (IMHO) o trochu hůře. Zase jeho největší výhodou je výše zmiňovaná přenositelnost. Mezi zástupce aplikací můžeme uvést internetový prohlížeč Firefox, poštovní program Thunderbird a hlavně grafický editor Gimp, pro který byl toolkit původně napsán.
Existuje skupina programů jako jsou hry, různé screensavery a nástroje pro 3D modelování jako je např.Blender. Ty obvykle využívají 2D či 3D knihoven pro práci s grafickými funkcemi a akcelerací grafické karty.
Nejznámější je grafická knihovna SDL pro práci s 2D grafikou a mezi čistě v ní napsané aplikace můžeme uvést například strategii Wesnoth či "sestřelovačku" kuliček Frozen Bubble.
OpenGL se využívá pro 3D aplikace (jeho alternativou je na Windows platformě DirectX). Příklady her napsaných v OpenGL mohou být: závod tučnáka TuxRacer, střílečka Cube či komerční hry například od id Software jako Doom, Wolfenstein nebo Quake.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:08 | Poslední úprava: czhyenacz, 12.5.2012 15:59 | Další přispěvatelé: David Watzke, Nicky726 | Historie změn | Zobrazeno: 7346×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz