Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Desktop manager je sada programů, které stojí nad X servrem a činí náš desktop (grafické rozhraní) použitelným. Zajišťují nám pozadí, ikony na něm (neboli na ploše), panely, virtuální plochy a okraje oken. Především vykreslování okrajů oken je jejich důležitou funkcí. Bez nich bychom byli "nahraní".
Window manager zajišťuje pouze okraje oken, občasně i panel a pozadí.
V roce 1996 byl založen projekt dnes asi nejpoužívanějšího desktop manageru KDE (K Desktop Environment). Je stále aktivně vyvíjen, nejnovější vydání je 4.8. Některé distribuce staví KDE jako svůj výchozí desktop manager. KDE je napsáno v C++ pomocí knihoven Qt. Ačkoli někteří říkají, že se příliš podobá MS Windows a že není hezký, opak je pravdou. KDE ve stavu, v jakém je dostanete po instalaci může vyžadovat sice trochu péče, ale výsledek rozhodně stojí za to. Ačkoli je KDE vybavené množstvím programů a grafických elementů, není na škodu navštívit kde-look.org, pro věci týkající se vzhledu (například dekorace oken); a kde-apps.org, který nabízí roztodivné aplikace. Nutno podotknout, že materiál ze dvou výše zmíněných webů nepodléhá nijak týmu vývojářů KDE a dokonce ani nemusí být GPL či ani svobodný software. |
|
Grafické rozhraní GNOME je postaveno na knihovnách GTK. GNOME samotné se může zdát nezáživné a těžkopádné, ale mezi aplikacemi psanými v GTK jsou opravdové špičky. Jeden z hlavních problému GNOME je, že jeho vývojáři se domnívají, že uživatelé jsou málem negramotní. |
|
Pokud chcete hezký a funkční desktop při nízké spotřebě systémových zdrojů, tak Xfce je přesně pro vás. Xfce je postavené na GTK. Téměř každá část Xfce je šířena pod jinou licencí, většinu tvoří GPL, BSD a X11 licence. |
|
Ačkoliv je Enlightenment ve své verzi E17 ještě pořád ve vývoji, určitě si zaslouží pozornost. Zaujmout může svými nízkými nároky na systémové zdroje, díky kterým je vhodné i pro staré stroje (myšleny PC vybavené 128 či 256 MB RAM, tady samozřejmě záleží na náročnosti používaných aplikací), tak i moderním vzhledem.
Nevýhodou je pak především velmi malé množství aplikací postavených na nativním toolkitu ETK. Většina existujících ETK aplikací, také neoplývá příliš bohatou funkcionalitou, takže se kombinaci s jiným toolkitem (např. GTK) vyhnete jen stěží.
Před nějakým časem se část vývojářů Blackboxu odštěpila a šla svou vlatní cestou. Vytvořili fork zvaný Fluxbox. Jedná se sice o lehký, ale přesto však příjemný správce oken. Pro své nízké hardwarové nároky je dobrý vhodný pro používání na opravdu starých strojích (těmi se myslí Pentia okolo 150 MHz a 32 MB RAM). Mezi hlavní přednosti Fluxboxu patří až neuvěřitelně vysoká konfigurovatelnost. Dále možnost vkládání oken do sebe - libovolná okna lze sloučit do sebe a přepínat mezi nimi pomocí záložek. Fluxbox má svůj panel, podporu virtuálních ploch a také podporu dockapps známých z Window Makeru. Jeho záporem je absence grafického konfigurátoru jako má například KDE - nastavení se tedy musí provádět editací textových souborů. |
|
Jak bylo již řečeno, Blackbox je "rodičem" Fluxboxu - proto spolu sdílí většinu vlastností a jejich styly a témata jsou nazvájem 100% komatabilní. I pro lehce pokročilého uživatele může být šokující absence panelu s nabídkou a hodinami. Ale nic není ztraceno - stačí se podívat na Blackbox Addons (addons znamená "přídavky"). Tam budete muset sáhnout i pro podporu ikon na ploše, pokud by Vám k něčemu snad byla. Na závěr by bylo vhodné zmínit, že Blackbox je distribuován pod licencí MIT (Masachusets Instute of Technology). |
|
Metacity je windowmanager vyvinutý uživateli RedHatu. FIXME |
V rámci X bylo vytvořeno několik aplikací, které se staly téměř slavnými a dnes jsou předělány pro např. KDE. Mezi takové známé prográmky patří kupříkladu |
|
Jak jsem již předeslal, KDE obsahuje velké množství aplikací. Mezi nepochybně zajímavé patří Kicker, což je vlastně panel na dolním okraji obrazovky. Můžete mít takovýchto panelů několik a různě rozmístěných po okrajích. Vše, co se na panelu nachází, můžete přesouvat a vytvořit si vzhled přesně dle vašeho přání. KDE mimo jiné obsahuje i svůj vlastní kancelářský balík KOffice. Ten je sice mnohem mladší něž samotné KDE, ale přesto je velice dobrý. Další KDE aplikace hodná pozornosti je SuperKaramba, která od KDE 3.5 standardně obsažena v instalaci. Aplikace samotná nic nedělá, potřebujete widgety . Ty vám mohou zobrazovat stav počítače, počasí či usnadnit spoustu aktivit. No a dále třeba Konqueror - jeden z nejlepších prohlížečů vůbec s vykreslovacím jádrem KHTML. Zvládá vektorovou grafiku (KSVG) a dokonce už podporuje i některé prvky z CSS3. Od verze 3.5 korektně zobrazuje Acid2 test.
S vývojem KDE 4.x prochází velkými změnami i KDE aplikace. Většinou nejde jen o prostou předělávku pro nové Qt, ale často dochází k rozsáhlým úpravám uživatelského rozhraní, což se setkává se smíšenými reakcemi. Některé KDE aplikace, jako výše zmíněný Kicker nejsou už vzhledem ke změnám architektury KDE dále potřeba - Kicker je nahrazen Plazmou, resp. appletem pro ni s funkcí panelu.
Všecny aplikace nemusejí nutně využívat nějakou knihovnu a být součástí něčeho většího. Podívejme se například na Blender (3D modelování), vidíte že má velice svébytný vzhled. Nenechte se zmást tím, jak vypadá, v každém případě potřebuje X.
Když potřebujete shell a jste právě v grafickém rozhraní, není nic pohodlnějšího, než spustit xterm nebo konsole či gnome-terminal popřípadě yakuake, voila - můžete používat váš oblíbený shell a přitom sledovat film.
Formulářové (tlačítkové) aplikace využívají k vykreslení svého GUI (rozhraní) formulářových toolkitů. Mezi nejznámější patří GTK a QT.
Aplikace napsané v Qt zapadnou do výše popisovaného prostředí KDE, které v něm je taktéž napsáno. Jako programovací jazyk se využívá především C++ (Qt je portované i do jiných jazyků, jako například Python (PyQt). Qt obsahuje širokou škálu funkcí a po zavedení jeho knihoven do paměti je i svižné. Problém nastává s licencemi, jelikož programy napsané v Qt nemají oficiální port na jiné platformy (například Windows).
S příchodem Qt4 se situace co se týče podpory dalších platforem i licencí omezujících využití Qt zlepšuje.
V GTK je naopak zase napsané celé Gnome, Xfce a mnoho multiplatformních aplikací. Jako programatorský jazyk je možné použít C. GTK nezabere v paměti zpočátku tolik místa, ale se svižností je na tom (IMHO) o trochu hůře. Zase jeho největší výhodou je výše zmiňovaná přenositelnost. Mezi zástupce aplikací můžeme uvést internetový prohlížeč Firefox, poštovní program Thunderbird a hlavně grafický editor Gimp, pro který byl toolkit původně napsán.
Existuje skupina programů jako jsou hry, různé screensavery a nástroje pro 3D modelování jako je např.Blender. Ty obvykle využívají 2D či 3D knihoven pro práci s grafickými funkcemi a akcelerací grafické karty.
Nejznámější je grafická knihovna SDL pro práci s 2D grafikou a mezi čistě v ní napsané aplikace můžeme uvést například strategii Wesnoth či "sestřelovačku" kuliček Frozen Bubble.
OpenGL se využívá pro 3D aplikace (jeho alternativou je na Windows platformě DirectX). Příklady her napsaných v OpenGL mohou být: závod tučnáka TuxRacer, střílečka Cube či komerční hry například od id Software jako Doom, Wolfenstein nebo Quake.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:08 | Poslední úprava: czhyenacz, 12.5.2012 15:59 | Další přispěvatelé: David Watzke, Nicky726 | Historie změn | Zobrazeno: 7615×
Tiskni
Sdílej: