Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Proces vlastně není nic jiného, než program, který je spuštěn a běží. Synonymem pro proces může být slovo úloha (task). Linux je od počátku víceúlohový systém, takže v něm může současně1 běžet více procesů. Stejně jako soubory, tak i procesy jsou vlastněny určitým uživatelem, podléhají přístupovým právům.
Na uživatelské úrovni jsou soubory identifikovány svým jménem (které odpovídá jménu spustitelného souboru), ale systém je jednoznačně identifikuje číslem. Jak je vidět na části příkazu top
.
PID USER PR NI VIRT RES SHR S %CPU %MEM TIME+ COMMAND 13743 root 15 0 98.4m 21m 1660 S 12.3 8.5 1:52.07 X 14057 misak 15 0 61884 45m 19m S 4.3 9.0 0:59.27 konqueror 14047 misak 15 0 80420 36m 22m S 2.3 7.5 1:14.01 amarokappPrvním procesem, který je spuštěn a má pořadové číslo 1 je
init
. Všechny další procesy jsou jeho potomky a jeho zabití vede k ukončení celého systému. Další proces má přiřazeno číslo 2, 3, ..., až po jisté číslo n. Jeho hodnota bývá nejčastěji 32768. Skutečná hodnota na vašem systému je uložena v souboru /proc/sys/kernel/pid_max
. Pokud systém dosáhne maxima, začne přidělovat volná čísla zase od začátku.
Jeden příkaz jsem už uvedl a to je příkaz top
. Je to interaktivní program a slouží k výpisu procesů, který je seřazen podle určitého klíče. Nejčastěji se řadí podle spotřebovaného procesorového času, ale je možné klíč změnit a řadit třeba podle zabrané paměti. Ještě pokročilejší je program htop
který dokáže procesům posílat signály a podporuje barevné terminály.
Klasičtějším způsobem zobrazení procesů je program ps
. Tento program je zvláštní tím, že má SystemV a BSD verzi s jinými parametry příkazové řádky. GNU verze tohoto příkazu, která se používá na Linuxu naštěstí zvládá oba dva způsoby. BSD syntaxe je zajímavá faktem, že se v ní parametry neoznačují pomlčkou, jak je tomu prakticky u všech ostatních programů. Protože bylo FreeBSD mým prvním unixem, používám pouze BSD syntaxi.
Příkaz ps
bez parametrů pouze vypíše procesy spojené s jedním konkrétním terminálem.
$ ps PID TTY TIME CMD 30482 pts/6 00:00:00 bash 583 pts/6 00:00:00 psVolba
x
zajistí vypsání všech vašich procesů
$ ps x PID TTY STAT TIME COMMAND 13955 ? Ss 0:00 /bin/sh /usr/kde/3.5/bin/startkde 13982 ? Ss 0:00 gpg-agent --daemon ... 32128 ? Ss 0:01 gvim semestralka.tex 553 ? S 0:00 ispell -a -S -m -C -d czech 590 pts/2 R+ 0:00 ps xPokud vás zajímají procesy, které mají spuštěné i ostatní, použijete volbu
a
, ale takto byste získali pouze procesy připojené k danému terminálu. Proto musíme přidat i volbu x
, která zajistí výpis procesů všech uživatelů na všech terminálech (na něm vidíte, že init
má skutečně číslo 1).
$ ps ax PID TTY STAT TIME COMMAND 1 ? S 0:00 init [3] 2 ? SN 0:00 [ksoftirqd/0] ... 32128 ? Ss 0:01 gvim semestralka.tex 32525 ? S 0:03 konsole 32526 pts/7 Ss 0:00 /bin/bash 623 ? S 0:00 ispell -a -S -m -C -d czech 649 pts/6 R+ 0:00 ps axTento výpis není příliš dobrý, protože nezjistíte, kterému uživateli patří který proces. Parametr
u
zajistí podrobnější výpis.
$ ps aux USER PID %CPU %MEM VSZ RSS TTY STAT START TIME COMMAND root 1 0.0 0.1 1476 396 ? S Jan05 0:00 init [3] root 2 0.0 0.0 0 0 ? SN Jan05 0:00 [ksoftirqd/0] ... misak 32128 0.0 3.3 19084 8520 ? Ss 18:34 0:01 gvim semestralka.tex misak 32525 0.1 6.5 30460 16796 ? S 18:57 0:03 konsole misak 32526 0.0 0.6 3544 1776 pts/7 Ss+ 18:57 0:00 /bin/bash misak 623 0.1 4.1 12088 10736 ? S 19:16 0:01 ispell -a -S -m -C -d czech misak 726 0.0 0.3 2896 964 pts/6 R+ 19:28 0:00 ps aux
A na závěr si ukážeme jak procesy zabíjet. Dejme tomu, že chceme ukončit program gvim
s otevřeným souborem semestralka.tex
. Pokud si necháme vypsat všechny procesy pomocí ps aux
, jen těžko budeme hledat náš program. Proto můžeme využít rouru (pipe), skrz kterou pošleme výpis programu ps
do programu grep
jež výsledek vypíše na stdout
(obrazovku).
$ ps aux |grep gvim misak 32128 0.0 3.3 19084 8520 ? Ss 18:34 0:01 gvim semestralka.texA následně můžeme procesu poslat zprávu o ukončení. Jako identifikaci použijeme PID procesu:
$ kill 32128Pokud chceme ukončit proces dle jména (vhodné při mnoha procesech jednoho programu) , lze využít program
killall
:
$ killall gvimPokud náš program nelze ukončit žádným z obyčejných způsobů a dokonce neodpovídá ani na příkaz
kill
(je zřejmě zacyklený a k vykonání příkazu se nedostane) je možné využít jiné typy signálů vysílaných procesu programem kill
. Standardně je zasílán signál 15 neboli TERM, který vyvolává exit. Můžete zkusit využít signálu 9, KILL, který má větší šanci, že nebude blokován.
$ kill -9 32128
Priorita procesu se nastavuje příkazem nice
, který v překladu znamená "ohleduplnost". Hodnota ohleduplnosti je číselné doporučení pro jádro, jak by měl být proces obsloužen ve vztahu k ostatním procesům. Rozsah hodnot pro příkaz nice
je -20 až +19. Vysoká hodnota znamená nízkou prioritu (budete ohleduplní vůči ostatním uživatelům) a nízká nebo záporná hodnota znamená vysokou prioritu (nebudete ohleduplní).
Nově vzniklý proces dědí hodnotu ohleduplnosti po rodičích. Uživatel může pouze zvyšovat hodnotu ohleduplnosti svého procesu, ale nesmí jí už poté snižovat. Superuživatel root má neomezenou moc v ovládání ohleduplnosti procesů.
Hodnotu ohleduplnosti může uživatel nastavit již při vzniku procesu a při běhu procesů jí může měnit příkazem renice
. Příkaz nice
přijímá jako argument příkazový řádek a příkaz renice
očekává jako argument PID procesu nebo jméno uživatele. Příkazu renice
se zadává hodnota ohleduplnosti v absolutním tvaru, u příkazu nice
se ohleduplnost jako inkrement, který se odečte nebo přičte od aktuální hodnoty ohleduplnosti.
$nice -n 8 /bin/velmi_narocna_uloha #zvýší ohleduplnost o 8 $renice 3 7623 #nastaví ohleduplnost na 3 $sudo renice -2 -u jirka #nastaví ohleduplnost procesů patřící Jirkovi na -2
1Na jednoprocesorovém stroji může v jeden čas běžet pouze jediný proces, ale díky jejich rychlému přepínání navenek nic nepoznáme.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:43 | Poslední úprava: Fluttershy, yay!, 12.2.2011 17:18 | Další přispěvatelé: Ash, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 26712×
Tiskni
Sdílej: