Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Podle zprávy bezpečnostní firmy SMobile Systems umožňuje přibližně 20 % ze 48 000 aplikací dostupných přes Android Market přístup k citlivým nebo soukromým informacím (obsah e-mailů či textových zpráv, informace o hovorech a pozice telefonu). Některé aplikace dokonce dokáží telefonovat nebo posílat SMS, aniž by uživatel cokoliv dělal.
Tiskni
Sdílej:
rm, správce souborů, cron nebo atd, to už samozřejmě není potřeba do zprávy uvádět.
rm, které je k tomu určeno, nebo pokud soubor s uloženými hesly použije prohlížeč, aby mi předvyplnil formulář, je to v pořádku. Jenže „odborníci“ ze zmiňované společnosti ty programy nasypali všechny na jednu hromadu. Takže mezi těmi programy, které ó hrůza posílají SMS, aniž by uživatel něco udělal, bude třeba program, který pošle SMS s informací o aktuální poloze pokud zjistí neoprávněné nakládání s telefonem (třeba se dostane mimo vyhrazenou zónu, nebo prostě jen dostane aktivační SMS, kterou majitel telefonu pošle z jiného mobilu když zjistí, že ten svůj ztratil). To ale není žádný bezpečnostní problém, to je základní funkce toho programu.
Proč nemůžu odškrtat, k čemu aplikace nemá mít přístup a přesto ji nainstalovat?Protože by ta aplikace nefungovala. Pokud by v aplikaci měla být volitelná část, která potřebuje rozšířená práva, ale aplikace může fungovat i bez ní, je rozumnější tu volitelnou část oddělit jako plugin (a distribuovat jí samostatně).
Už jsem narazil na řadu aplikací, které chtěly mít přístup k hovorům, sms, adresáři apod. a přitom to ke své funkci vůbec nepotřebovaly! Např. některé hry, jedny hodiny, widget na plochu na počasí apod.Tak takovou aplikaci nepoužívejte. Pokud její autor taková práva vyžaduje, pravděpodobně ta práva v aplikaci využívá. Nemá smysl aplikace pro mobilní telefon programovat tak, že pokaždé, když bude vyžadovat nějaké oprávnění, bude si muset zjistit, zda takové oprávnění má, a případně uživatele informovat, že bez takového oprávnění není možné danou akci provést. To by pak 90 % kódu té aplikace byly jen takovéhle testy.