Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Phoronix informuje o projektu NVIDIE a Utažské university pro akceleraci Linuxu na GPU. Cílem výzkumného projektu KGPU tak je umožnit, aby jádro přistupovalo k GPU (přes CUDA) jako výpočetnímu koprocesoru a převedlo na něj některé náročné funkce a také zvýšilo paralelizaci. Prvním výsledkem je implementace AES.
Tiskni
Sdílej:
Důvěřujete binárnímu firmwaru vašeho pevného disku?
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete binárnímu firmwaru vašeho síťového adaptéru
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete binárnímu mikrokódu vašeho CPU?
Ne, ale co nadělám
Důvěřujete vašemu binárnímu BIOSu?
Ne, ale co nadělám
Jde jen o nalezení té hranice. Extrémismus, že binární bloby (btw, krásné slovní spojení) jsou fuj a tečka, téměř nelze v naší realitě konzistentně dodržovat.
Přeci jen bych viděl jeden malý rozdíl. Všechny výše zmíněné bloby člověk ve 1) většině případů nemění (jsou v HW už předinstalovány), 2) velká část z nich běží mimo hostitelský systém (třeba v nějakém koprocesoru). Ano, vím, BIOS a CPU... Ale s něčím se začít musí. Navíc kromě bezpečnosti to má i další rozměr a tím je udržovatelnost, která je u binárních blobů výrazně horší...
To budou vždycky už z principu. Prostě se binárním blobům nedá důvěřovat. Tečka.Pochybuju, že pročítáte všechny zdrojáky vašeho gentoo, i jen zběžně (a zběžně byste stejně možná backdoor neodhalii...). Samozřejmě, ani neuvažuju o možnosti, že byste věřil distribučním balíčkům ;)
Informace není energie. Informace je zobrazení uspořádání hmotného systému do třeba množiny přirozených čísel. To, na co se „spotřebovává“ energie při práci počítače, je tepelná ztráta při změně informace (třetí termodynamický zákon). Rozebrané to je třeba u problému tzv. Maxwellova démona.
Ale jinak pravda je, že jinak než hmotou informaci přenášet neumíme.