Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Vývojáři Arch Linuxu zveřejnili nový instalační obraz označený 2012.11.01. K novinkám patří linuxové jádro verze 3.6 a parametr, který zajístí, že se při bootu nenačte celý instalátor do operační paměti, což může být užitečné na strojích s velmi malou RAM. Stahujte z webu distribuce.
Tiskni
Sdílej:
No ja nevidim rozdil ani v rychlosti ani stabilite , a kde4 je podle mne uz jedine pouzitelne prostredi , pak xfce a nakonec lxde. Ostatni je jen rozsireni Xserveru o posuv oken.
Docela by me zajimalo, proc je podle vas systemd podpasovka. V Archu jsem ho pouzival uz kdyz byl v [testingu] a krome jedineho problemu s desifrovanim disku (ktery jsem si zpusobil sam chybou v konfiguraci) jsem nemel na trech strojich sebemensi problem.
Za ty roky jsem mel initscripty na Archu hodne customizovany a poladeny, no po par hodinach hrani si jsem se systemd dokazal nabootovat jeste rychleji a s vice sluzbami.
systemd ma svoje chyby, o tom zadna, na druhou stranu si myslim, ze vetsina lidi nadava na systemd protoze je to momentalne "in" a "cool", stejne jako bylo/je moderni nadavat na PulseAudio nebo KDE4, aniz by dotycni o dane problematice neco trochu vedeli.