Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána beta verze multiplatformního vývojového prostředí Arduino IDE 2.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Arduino IDE 1.x je naprogramováno v Javě. Arduino IDE 2.x využívá Theia IDE a Electron.
Tiskni
Sdílej:
Arduino IDE bylo příšerné a vždycky dělalo Javě ostudu. Nad Swingem nebo OpenJFX se dají postavit mnohem hezčí a příjemnější aplikace.
Na druhou stranu, to IDE bylo extrémně jednoduché, jen textové pole a pár tlačítek, zkompilovat, nahrát… což zase bylo fajn pro začátečníky, kteří si chtějí jen otevřít příklad, možná v něm něco trochu upravit a nahrát do Arduina.
Osobně používám spíš arduino-makefile (balíček arduino-mk). Tam člověk volá kompilaci a nahrávání normálně přes make a zdrojáky si může otevřít v libovolném editoru nebo IDE – třeba Netbeans, ze kterých se pak ovládá i ten make. Případně PlatformIO, přes které se dají programovat i jiné desky (ESP32 atd.).
The front-end is written in TypeScript, while most of the backend is written in Golang.
Z hlediska závislostí to teď bude mnohem větší peklo – bude to záviset nejspíš na NodeJS, na miliardě JavaScriptových knihoven, na Golangu a golangových knihovnách…
Zatímco dřív to záviselo jen na JRE + pár javovských knihovnách (které, jak tak koukám, narvali do gitu jako binárky, což je prasárna… nicméně i tak jich bylo celkem příčetné množství a navíc takhle primitivní aplikaci by šlo napsat nad samotným JRE bez knihoven resp. s jedinou knihovnou: pro sériový port).