Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Byla vydána beta verze multiplatformního vývojového prostředí Arduino IDE 2.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Arduino IDE 1.x je naprogramováno v Javě. Arduino IDE 2.x využívá Theia IDE a Electron.
Tiskni
Sdílej:
Arduino IDE bylo příšerné a vždycky dělalo Javě ostudu. Nad Swingem nebo OpenJFX se dají postavit mnohem hezčí a příjemnější aplikace.
Na druhou stranu, to IDE bylo extrémně jednoduché, jen textové pole a pár tlačítek, zkompilovat, nahrát… což zase bylo fajn pro začátečníky, kteří si chtějí jen otevřít příklad, možná v něm něco trochu upravit a nahrát do Arduina.
Osobně používám spíš arduino-makefile (balíček arduino-mk). Tam člověk volá kompilaci a nahrávání normálně přes make a zdrojáky si může otevřít v libovolném editoru nebo IDE – třeba Netbeans, ze kterých se pak ovládá i ten make. Případně PlatformIO, přes které se dají programovat i jiné desky (ESP32 atd.).
The front-end is written in TypeScript, while most of the backend is written in Golang.
Z hlediska závislostí to teď bude mnohem větší peklo – bude to záviset nejspíš na NodeJS, na miliardě JavaScriptových knihoven, na Golangu a golangových knihovnách…
Zatímco dřív to záviselo jen na JRE + pár javovských knihovnách (které, jak tak koukám, narvali do gitu jako binárky, což je prasárna… nicméně i tak jich bylo celkem příčetné množství a navíc takhle primitivní aplikaci by šlo napsat nad samotným JRE bez knihoven resp. s jedinou knihovnou: pro sériový port).