Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Byla vydána beta verze multiplatformního vývojového prostředí Arduino IDE 2.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Arduino IDE 1.x je naprogramováno v Javě. Arduino IDE 2.x využívá Theia IDE a Electron.
Tiskni
Sdílej:
Arduino IDE bylo příšerné a vždycky dělalo Javě ostudu. Nad Swingem nebo OpenJFX se dají postavit mnohem hezčí a příjemnější aplikace.
Na druhou stranu, to IDE bylo extrémně jednoduché, jen textové pole a pár tlačítek, zkompilovat, nahrát… což zase bylo fajn pro začátečníky, kteří si chtějí jen otevřít příklad, možná v něm něco trochu upravit a nahrát do Arduina.
Osobně používám spíš arduino-makefile (balíček arduino-mk). Tam člověk volá kompilaci a nahrávání normálně přes make a zdrojáky si může otevřít v libovolném editoru nebo IDE – třeba Netbeans, ze kterých se pak ovládá i ten make. Případně PlatformIO, přes které se dají programovat i jiné desky (ESP32 atd.).
The front-end is written in TypeScript, while most of the backend is written in Golang.
Z hlediska závislostí to teď bude mnohem větší peklo – bude to záviset nejspíš na NodeJS, na miliardě JavaScriptových knihoven, na Golangu a golangových knihovnách…
Zatímco dřív to záviselo jen na JRE + pár javovských knihovnách (které, jak tak koukám, narvali do gitu jako binárky, což je prasárna… nicméně i tak jich bylo celkem příčetné množství a navíc takhle primitivní aplikaci by šlo napsat nad samotným JRE bez knihoven resp. s jedinou knihovnou: pro sériový port).