Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Byla vydána beta verze multiplatformního vývojového prostředí Arduino IDE 2.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Arduino IDE 1.x je naprogramováno v Javě. Arduino IDE 2.x využívá Theia IDE a Electron.
Tiskni
Sdílej:
Arduino IDE bylo příšerné a vždycky dělalo Javě ostudu. Nad Swingem nebo OpenJFX se dají postavit mnohem hezčí a příjemnější aplikace.
Na druhou stranu, to IDE bylo extrémně jednoduché, jen textové pole a pár tlačítek, zkompilovat, nahrát… což zase bylo fajn pro začátečníky, kteří si chtějí jen otevřít příklad, možná v něm něco trochu upravit a nahrát do Arduina.
Osobně používám spíš arduino-makefile (balíček arduino-mk). Tam člověk volá kompilaci a nahrávání normálně přes make a zdrojáky si může otevřít v libovolném editoru nebo IDE – třeba Netbeans, ze kterých se pak ovládá i ten make. Případně PlatformIO, přes které se dají programovat i jiné desky (ESP32 atd.).
The front-end is written in TypeScript, while most of the backend is written in Golang.
Z hlediska závislostí to teď bude mnohem větší peklo – bude to záviset nejspíš na NodeJS, na miliardě JavaScriptových knihoven, na Golangu a golangových knihovnách…
Zatímco dřív to záviselo jen na JRE + pár javovských knihovnách (které, jak tak koukám, narvali do gitu jako binárky, což je prasárna… nicméně i tak jich bylo celkem příčetné množství a navíc takhle primitivní aplikaci by šlo napsat nad samotným JRE bez knihoven resp. s jedinou knihovnou: pro sériový port).