Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Příspěvek na blogu Toru představuje projekt Arti. Jedná se o implementaci Toru v programovacím jazyce Rust. Projekt je sponzorován Zcash Open Major Grants (ZOMG).
Tiskni
Sdílej:
So far, it's a not-very-secure not-very-complete client.
Don't use Arti for real privacy yet.
Arti doesn't yet run as a relay at all. It doesn't support Tor's anti-censorship features yet, and it can't connect to onion services yet.
Finally, note that today's Arti is missing several key security features for privacy: you shouldn't use it for browsing if you have actual privacy needs at all.
Z toho co som cital je Arti viac zamerane na to aby sa primarne dal pouzit ako zabudovana kniznica a nie ako SOCKS proxy, co je primarny use case tej originalnej implementacie. Ak tymto sposobom vzniknu viacere aplikacie so vstavanou podporou Tor, tak ta snaha nebude marna.
To je určitě fajn, ale tady je základem dobře navržené a stabilní API, na které se budou moci aplikace napojovat. Tím návrhem rozhraní by se mělo začít. Dneska je bohužel stále základem API ve formě céčkovských funkcí, na které se dá napojit prakticky z libovolného jazyka.
A když už to API budou mít, tak mohou upravit původní implementaci, aby ho poskytovala. A současně s tím psát jinou v lepším jazyce.
Na druhou stranu: SOCKS sice znamená, že musím spustit minimálně dva procesy a ty spolu komunikují přes soket (místo toho, aby se jen volaly funkce v rámci jednoho jazyka a procesu), což má nějakou režii, ale zároveň je to krásně univerzální a prakticky nikdy nebude úzkým hrdlem to spojení s místní proxy (Tor nebo podobná síť je řádově pomalejší). Místo Toru pak můžu použít třeba SOCKS proxy poskytovanou SSH klientem nebo čímkoli jiným a ten program nemusím vůbec měnit. Je tam volnější vazba, není tam pevná závislost na jedné konkrétní knihovně (Toru, I2P atd.).
Kdyby byla snaha, tak by šlo skloubit obojí dohromady. Mít jednoduché abstraktní API v podobě céčkovských funkcí a jednou z jeho implementací by byla Tor knihovna (psaná klidně v tom Rustu, D, Go, C++ nebo čemkoli modernějším než C) tzn. běželo by vše v rámci jednoho procesu a jinou implementací toho API by bylo napojení na SOCKS proxy nebo třeba HTTP proxy (CONNECT), což by byl jen tenký adaptér, který by se spojil s jiným procesem reálně poskytujícím tu proxy.
Nevím, jaké diskuse o návrhu probíhali u tohoto projektu a jak dlouho nad tím rozhraním někdo přemýšlel, ale u spousty dnešního softwaru mi přijde, že lidi hned začnou psát kód, aniž by měli pořádně rozmyšlený ten návrh, ale hlavně, že to je v moderním jazyce. (náhodný příklad – podobné věci potkávám každou chvíli)