Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
vzhledem k přehřátému trhu s nemovitostmi v Praze očekávají někteří odborníci pokles cen bytů až o 20 %. Očekávají jej již 15 let, za tu dobu se ceny bytů ztrojnásobilyAmerické/světové indexové fondy za posledních 10 let: Mnoho let všichni říkali „nekupuj, je to bublina, je to na vrcholu, přijde krize“. Pak v březnu [2020] opravdu krize přišla (pro definici krize „spadlo to na hodnotu která byla all time high před 3 lety“), a všichni říkali „OMG padá to!! jestli něco máš tak to okamžitě prodej dokud to má alespoň nějakou cenu!!“. Teď se to zase zvedlo a máme tu zase „Why would you invest during a global pandemic with the stock market being at an all-time high? Just wait half a year how things play out..“ A mezitím naše automaty, které kupují a drží náhodné akcie a náhodné indexové fondy, realizují zisky v desítkách procent.
ale neviem, že by som sa za 20+ pokusov ani raz netrafil do obdobia, kde by recesia bola ku koncu?Tak zkus taková období najít a podívej se jak jsou častá. Od roku 1970 (pak tabulka na Wikipedii končí a starší data se mi nechce hledat) taková období byla dvě (ze 40 možných), a to ještě s -1%: 1998-2008 (-1.38%) a 1999-2009 (-0.95%) (tj. peak před dot com bubble → low po kolapsu v 2008.
ani raz netrafil do obdobia, kde by recesia bola ku koncu?Recese, kdy to spadne na polovinu, nevadí, když to předtím vyrostlo na trojnásobek.
Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…
...v tom téměř nemají svoje peníze... protože lidé, kteří pracuji v centrálních bankách jsou zpravidla placeni v měně, kterou tisknou. A navíc můžou ještě spekulovat bokem, třeba i přes svou rodinu a známé. Ani nevím, jestli na ne platí nějaká Insider trading pravidla.Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…
Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…Jako jo, nicméně vlády tohle nezpůsobují, ale typicky naopak redukují (teda pokud nejsou úplně šílené). Bez státní regulace se to, pokud vim, děje víc, ne míň, viz třeba Tether.
Tiskni
Sdílej: