Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Český hydrometeorologický ústav doposud poskytoval data z meteorologických měření pouze za úplatu, přestože jde o veřejnou instituci. Dlouhodobě se tím zabýval Jan Cibulka, datový novinář Českého rozhlasu. Dosavadní praxe se však nyní mění – Cibulka syrová historická data získal a zveřejnil včetně vzorové žádosti dle zákona o právu na informace o životním prostředí. Podle chystaného zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby by měla odpadnout i nutnost o data explicitně žádat.
Tiskni
Sdílej:
proč jako do teďka ty data byly tajný?? s nima jako kšeftovali nebo proč jako?? :O :O

Jo aha, takže ty na ty náklady koukáš z hlediska státu, a ne z hlediska ČHMÚ, to je něco jiného.Chtěl jsem do toho prvního příspěvku dát odkaz na tu kauzu s katastrem, kde právě někdo vy106koval, že katastr sice na prodeji vydělá 12M a režie ho stojí 2M, jenže 10M z toho jsou platby od různých obcí a dalších státních uživatelů, a výsledek byl, že celkově je celý ten proces pár set tisíc ve ztrátě, ale nedokážu ho najít. Tím by se to vyjasnilo hned, omlouvám se.
Můj ideál je taky, aby stát prostě platil ČHMÚ 100% nákladů a data by byla dostupná zdarma pro všechny.To je otázka, jak píšu výše. Stejně jako u mýta/dálničních známek/silniční daně (ano, vím, že fyzické věci a data nejdou úplně srovnávat) by možná dávalo smysl, aby ti, kdo data chtějí, na to přispěli. Na druhou stranu ceny musí být nastaveny tak, aby se nevyplatilo stavět v ČR „paralelní“ soukromou síť, protože to by bylo zjevně plýtvání prostředky.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo.
co se státu vyplatí dělat, dělá stát, co umí lépe soukromník, kupuje se od soukromníka, co umí lépe jiná než zamýšlená složka státu, kupuje se od ní.Tady bude porovnání složité v tom, že ČHMÚ má zařízení „dotované od státu“, takže data může vlastně prodávat libovolně levně, ale soukromník si ho musí nakoupit a musí prodávat tak, aby se mu to vrátilo.
To mi pro změnu připomíná systém vědeckých publikací: sice jsi už ten výzkum zaplatil z daní, ale pokud si ho chceš přečíst, zaplať ještě jednou.Ne, tam je to horší, protože ty poplatky za žurnály nejdou té instituci/autorovi/státu, ale soukromému publisherovi, který to nějak adminuje, ale třeba za peer review AFAIK většinou stejně neplatí. Ale good point, kdyby se za články platilo veřejným výzkumným institucím, tak bych asi taky prskal.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo. Ne, to fakt neni dobrej napad. To je uplna picovina. Za 1. Slozky statu maji svoje ukoly dane zakonem, a jsou financovany z rozpoctu. Tudiz maji neomezene zdroje. A to minimalne z toho pohledu, ze velikost onech zdroju je jen velmi volne vazana na vysledek jejich uziti. Zjednodusene, muzou si koupit shit za kolik penez budou chtit. Za 2. CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby. To nema s pravicovosti ani volnym trhem nic spolecneho. Tyhle hybridy fungovani jsou pekny zlo. CHMU ma delat to co si stat objedna, a vysledky maji byt verejne dostupne. Pokud chce delat napr. nejake fancy grafy, nebo co ja vim, pak mu ma stat zaplait vic penez. Nebo, pokud je to uz mimo zajem statu, pak mu ma zaplatit jen tolik, aby mohl udelat verjen dostupne zdroje, pro ty fancy grafy.

CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby.My se (doufám) nebavíme o tom, že hydrák bude jako side-job ještě opravovat kancelářské židle, ale o prodeji dat, která už mají kvůli něčemu jinému. A já na to asi nemám teď úplně názor.
Jak velká to byla firma?
"V pripade statu a jeho slozek, je to pak o nekolik radu horsi. Protoze stat kuprikladu vybira desitky tisic ruznych poplatku a dani, jejihz sprava a papirovani kolem stoji o nekolik radu vic, nez kolik se vybere."
To je strašně zjednodušující. Poplatky mají i regulační funkci, aby si lidi rozmysleli, jestli skutečně něco chtějí, a vyjímky mají taky svůj účel. Pokud se hospodským nezdá milion sazeb DPH na pivo, není problém. Může být jednotná sazba DPH pro supermarkety a pro hospody. Jenže ta sazba bude někde mezi supermarketovou a hospodskou, tedy hospody budou přijdou o slevu na dani...
Mizivý, třicetiprocentní, podíl soukromých vlastníků je důvodem, proč si stát s ČEZem nemůže dělat co chce, a musí brát ohledy na ostatní akcionáře. Ale jo, taky mi připadá zvláštní, že soukromníci vlastní 30% Temelína. Zajímalo by mě, jestli by zástupci těch 30% mohli vyslat třeba kontrolu do meziskladů vyhořelého paliva, aby viděli, jak se vedení stará o jejich investici.