Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Český hydrometeorologický ústav doposud poskytoval data z meteorologických měření pouze za úplatu, přestože jde o veřejnou instituci. Dlouhodobě se tím zabýval Jan Cibulka, datový novinář Českého rozhlasu. Dosavadní praxe se však nyní mění – Cibulka syrová historická data získal a zveřejnil včetně vzorové žádosti dle zákona o právu na informace o životním prostředí. Podle chystaného zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby by měla odpadnout i nutnost o data explicitně žádat.
Tiskni
Sdílej:
proč jako do teďka ty data byly tajný?? s nima jako kšeftovali nebo proč jako?? :O :O

Jo aha, takže ty na ty náklady koukáš z hlediska státu, a ne z hlediska ČHMÚ, to je něco jiného.Chtěl jsem do toho prvního příspěvku dát odkaz na tu kauzu s katastrem, kde právě někdo vy106koval, že katastr sice na prodeji vydělá 12M a režie ho stojí 2M, jenže 10M z toho jsou platby od různých obcí a dalších státních uživatelů, a výsledek byl, že celkově je celý ten proces pár set tisíc ve ztrátě, ale nedokážu ho najít. Tím by se to vyjasnilo hned, omlouvám se.
Můj ideál je taky, aby stát prostě platil ČHMÚ 100% nákladů a data by byla dostupná zdarma pro všechny.To je otázka, jak píšu výše. Stejně jako u mýta/dálničních známek/silniční daně (ano, vím, že fyzické věci a data nejdou úplně srovnávat) by možná dávalo smysl, aby ti, kdo data chtějí, na to přispěli. Na druhou stranu ceny musí být nastaveny tak, aby se nevyplatilo stavět v ČR „paralelní“ soukromou síť, protože to by bylo zjevně plýtvání prostředky.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo.
co se státu vyplatí dělat, dělá stát, co umí lépe soukromník, kupuje se od soukromníka, co umí lépe jiná než zamýšlená složka státu, kupuje se od ní.Tady bude porovnání složité v tom, že ČHMÚ má zařízení „dotované od státu“, takže data může vlastně prodávat libovolně levně, ale soukromník si ho musí nakoupit a musí prodávat tak, aby se mu to vrátilo.
To mi pro změnu připomíná systém vědeckých publikací: sice jsi už ten výzkum zaplatil z daní, ale pokud si ho chceš přečíst, zaplať ještě jednou.Ne, tam je to horší, protože ty poplatky za žurnály nejdou té instituci/autorovi/státu, ale soukromému publisherovi, který to nějak adminuje, ale třeba za peer review AFAIK většinou stejně neplatí. Ale good point, kdyby se za články platilo veřejným výzkumným institucím, tak bych asi taky prskal.
Obchodování mezi složkami státu mi naopak přijde jako pěkně pravicový způsob jak zjistit, jaká je skutečně tržní cena nějaké služby, a tedy způsob jak stát zpřehlednit a zefektivnitTo je dobrý nápad, to mě nenapadlo. Ne, to fakt neni dobrej napad. To je uplna picovina. Za 1. Slozky statu maji svoje ukoly dane zakonem, a jsou financovany z rozpoctu. Tudiz maji neomezene zdroje. A to minimalne z toho pohledu, ze velikost onech zdroju je jen velmi volne vazana na vysledek jejich uziti. Zjednodusene, muzou si koupit shit za kolik penez budou chtit. Za 2. CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby. To nema s pravicovosti ani volnym trhem nic spolecneho. Tyhle hybridy fungovani jsou pekny zlo. CHMU ma delat to co si stat objedna, a vysledky maji byt verejne dostupne. Pokud chce delat napr. nejake fancy grafy, nebo co ja vim, pak mu ma stat zaplait vic penez. Nebo, pokud je to uz mimo zajem statu, pak mu ma zaplatit jen tolik, aby mohl udelat verjen dostupne zdroje, pro ty fancy grafy.

CHMU diky prisunu penez, ktery neni vazany na vysledky jejich prace, muze nabizet zpoplatnene sluzby za libovolne ceny. Muze je nadstrelit, podstrelit podle potreby.My se (doufám) nebavíme o tom, že hydrák bude jako side-job ještě opravovat kancelářské židle, ale o prodeji dat, která už mají kvůli něčemu jinému. A já na to asi nemám teď úplně názor.
Jak velká to byla firma?
"V pripade statu a jeho slozek, je to pak o nekolik radu horsi. Protoze stat kuprikladu vybira desitky tisic ruznych poplatku a dani, jejihz sprava a papirovani kolem stoji o nekolik radu vic, nez kolik se vybere."
To je strašně zjednodušující. Poplatky mají i regulační funkci, aby si lidi rozmysleli, jestli skutečně něco chtějí, a vyjímky mají taky svůj účel. Pokud se hospodským nezdá milion sazeb DPH na pivo, není problém. Může být jednotná sazba DPH pro supermarkety a pro hospody. Jenže ta sazba bude někde mezi supermarketovou a hospodskou, tedy hospody budou přijdou o slevu na dani...
Mizivý, třicetiprocentní, podíl soukromých vlastníků je důvodem, proč si stát s ČEZem nemůže dělat co chce, a musí brát ohledy na ostatní akcionáře. Ale jo, taky mi připadá zvláštní, že soukromníci vlastní 30% Temelína. Zajímalo by mě, jestli by zástupci těch 30% mohli vyslat třeba kontrolu do meziskladů vyhořelého paliva, aby viděli, jak se vedení stará o jejich investici.