Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
MojeFedora.cz informuje co nového přinese Fedora Workstation 34. Většinu uživatelů praští do očí přepracované GNOME 40, ale další důležité změny se dějí i pod povrchem. Wayland na grafických kartách Nvidia, Pipewire jako hlavní zvukový subsystém, Fedora Toolbox s RHEL, Flatpaky ve Fedoře s inkrementálními aktualizacemi.
Tiskni
Sdílej:
Ale ve Firefoxu mi mp3 seká a celej ten Firefox je hroznej. Trvalo mi 2 minuty než se ten krám spustil, mezitím jsem musel odkliknout 10 oken s textem firefox běží ale neodpovídá.Schválně jsem si tu Fedoru kvůli tobě stáhl. V livku, tedy naprosto out-of-the-box prostředí, dám v prohlížeči vyhledat "sample MP3 file", Firefox přehrává, dám stáhnout, poklikám, otevře se v GNOME Videos, přehrává se, dám otevřít ve výchozím hudebním přehrávači (Rhythmbox), přehrává se. Všude úplně bez problémů a sekání. A to prosím na roky starém počítači s i3 a 2 GB RAM. Jestli se ti to seká a Firefox nereaguje, tak to musí být nějaká 486, ne?
A mp4 neotevře vubec a přikládám foto jako dukaz.O MP4 snad nebyla řeč, ne? Ale ok, předpokládám, že v tom MP4 se schovává ten nejrozšířenější kodek - H.264 (protože tam může být téměř cokoliv). Dám vyhledat "sample H.264 file", stáhnu, otevřu v GNOME Videos a ano, dostanu onu hlášku o chybějícím kodeku, kliknu tedy na "Find in Software", tam kliknu na "Install" a video se mi přehrává. Není to úplně OOTB, ale na dvě kliknutí. Úplná tragédie.
To nejsou pády, ale ve většině případů warningy, třeba z kernelu.Omlouvám se za BFU dotaz, to značí něco shnilého u kernelu (zastaralost) nebo u aplikace (nedozralost)? Jinak z meho poznání, jsem nezažil že by po čerstvé instalaci jakéhokoliv stable linuxu se neplnily log soubory nějakými warningy, jakoby to nikdo vlastně neopravoval v době před vypuštěním.
Chtělo to odeslat nějakou zprávu do bug..Tam se instalovaly i debug balíky?
Anonymně nahlášené bugy jsou až na výjimky úplně k ničemu. Vývojář se obvykle potřebuje zeptat na dodatečné informace, potřebuje spustit další testy, otestovat potenciální opravu atd. Uživatel, který nemá ponětí o tom, co taková práce na opravě obnáší, si představuje, jak cenná je informace "když spustím program X, tak spadne" nebo rovnou "máte to úplně rozbitý, vždyť to ani nenabootuje", ale běžně to je tak, že ten progam spadne jen za určitých velmi specifických okolností a že "to ani nenabootuje" jen při použití konkrétní podverze konkrétního hardware - a ještě třeba jen s konkrétní konfigurací. Kdyby to totiž padalo pořád a všude, obvykle by si toho všimli sami vývojáři, kteří většinou daný program nebo distribuci sami používají. A ani vývojář nemusí vědět předem, co všechno bude potřebovat vědět, běžný uživatel to neví skoro nikdy.
Anonymní reporty typu "jsem vám to nahlásil, tak se starejte, měli byste mi líbat ruce, že jsem se obtěžoval" nic z toho neumožňují, takže se s nimi většinou nedá dělat nic jiného než zavřít jako WORKSFORME nebo NORESPONSE. (U Fedory je ještě oblíbená alternativa počkat, až to zavře bot po vydání nové verze.)
Anonymně nahlášené bugy jsou až na výjimky úplně k ničemu.Mě by ta registrace tak nevadila (ale taky to považuju za klacek) ale oni očekávají, že se tím nějak dál budu zabývat a následně si nechám spamovat mail roky jako mi dodnes spamuji od KDE z nahlaseneho bugu u KDE4, dokud si neudělám čas a minimálně se z jejich systému neodhlásím. Co ale považuju za nelogické ten nástroj je spuštěný od instalace i u lidí které to stejně jen nakonec zavřou a že je to otravné. U Windows vypnout službu je mnohem jednodušší.
ale oni očekávají, že se tím nějak dál budu zabývat
A přesně tenhle přístup jsem měl na mysli. Děkuji za potvrzení.
sudo systemctl disable abrtd.service.
Dodatečné informace ale nemají nic společného s anonymitou, nebo dokonce registrací. Ten problém můžu aktivně sledovat a doplňovat i bez registrace.
U svých projektů fakticky taky vyžaduju pro bug reporting registraci, protože jsou hostovány na GitHubu a prostě využívají jeho infrastrukturu, kde to bez registrace nejde. Ale některé korporace - zářným příkladem je SUSE - se vyloženě vyžívají v systému různých samostatných obskurních registrací. Někdy je to až bizarní, například OBS má jiný účet pro projekty, nefunkční, zcela zapadlý, mailing list pro službu a GitHub pro systém jako takový. Přičemž veškeré reporty ještě typicky nějaký nekompetentní SUSE manager ihned zavře a řešit se začínají teprve po reakci na zavření...