Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Nadace GNOME ve spolupráci s Endless spustila Community Engagement Challenge. Cílem této výzvy je přitáhnout k open source novou generaci vývojářů. Máte-li nápad, jak toho dosáhnout, můžete se přihlásit do 1. července. Mezi vybrané projekty bude rozděleno 65 000 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Když pošleš nějaký užitečný patch, tak proč ne? Co zajímavého jsi pod tímto jménem zatím vytvořil a publikoval?
Nejsou. Tak čím tedy chceš přispět nebo čím jsi už někam přispěl?
odin je jinak určitě jako moc fajn a určitě by mu jako udělalo radost kdybys vodešla vod neomarxistů a židozednářů ;D ;D
si totiž myslim že nazi open source vývojářů je děsně málo tak tamten jako musí bejt jedině unser gutiger odin :O :O :D :D ;D
Svobodný software se většinou vyvíjí distribuovaně a ti lidé se nepotkávají, často se znají jen pod nějakou přezdívkou nebo jménem, ale nikdy se neviděli. Nemusíš s nikým chodit na oběd. (srovnej si to s klasickým zaměstnáním, kde se s těmi lidmi musíš stýkat osobně každý den a navíc máš na výběr jen z firem v okolí tvého bydliště)
Nicméně zapojit se do cizího projektu je někdy obtížné i pro bílého heterosexuálního muže (a to nemluvím o té technické/programátorské stránce – ta může být totiž paradoxně lehčí). Tak doporučuji nehledat neexistující souvislosti a domnělé antipatie – začátky můžou být těžké pro každého. Tak si z toho nic nedělej a pokračuj dál.
V tom případě asi fork.
Komu se to nechce číst celé – nejdůležitější odstavec:
But last week, the company suddenly informed both the KDE e.V. board and the KDE Free QT Foundation that the economic outlook caused by the Corona virus puts more pressure on them to increase short-term revenue. As a result, they are thinking about restricting ALL Qt releases to paid license holders for the first 12 months.
Nicméně neviděl bych to nijak tragicky. Svobodný software je nezničitelný a žádná firma ho nemůže zastavit – tohle oznámení je potřeba brát tak, že možná odpadl velký přispěvatel, ale na tom svobodném softwaru jako se nemění nic. Jestliže je dnešní verze Qt dostatečně dobrá a dá se na něm stavět desktop, bude dobrá i zítra. Jen ten vývoj bude pomalejší, ale to někdy vůbec není na škodu.
buďto plať nám, nebo si pořiď 3 vývojáře, a vyvíjej si sám.
A co bys čekal? Že ti bude navěky poskytovat nějakou službu (vývoj, podporu…) zadarmo? Proč by to dělal? Proč by měl mít takovou povinnost?
Na rozdíl od toho proprietárního softwaru tady máš možnost vzít si poslední verzi a vyvíjet si ji sám nebo si zaplatit někoho (kohokoli dle svého výběru), kdo ti tu službu poskytne. Tohle je obrovská výhoda oproti proprietárnímu softwaru, kde jsi odkázaný na monopol původního autora. U svobodného softwaru tahle závislost není. Ano, jednoho dne může „vyschnout pramen“ a ten, kdo dřív dělal něco zadarmo pro ostatní, to přestane dělat – ovšem to znamená, že se situace přestane (zadarmo) zlepšovat, nikoli, že by se zhoršila. Pak je na ostatních, kdo nastoupí místo něj a bude pokračovat ve vývoji. Ale to dobré, co se do té doby stalo, to nezmizí. Díky svobodné licenci to nemůže zmizet, nejde to vzít zpět.
Na tohle není potřeba GPLv4, tohle lze realizovat se současnými licencemi, třeba s GPLv3. Stačí, aby přispěvatelé nepřeváděli svoje autorská práva na hlavního autora nebo mu neposkytovali neomezenou licenci (typicky nějakým CLA). Tzn. stačí, aby přispěvatelé svoje patche posílali jen s GPLv3 licencí a neposkytovali žádnou další ani nepodepisovali žádnou další smlouvu. Hlavní autor pak může jejich příspěvky začlenit a pokračovat ve vývoji, ale nemůže změnit licenci (třeba na tu proprietární).
Nemám úplně vyhraněný názor na to, zda to takhle dělat nebo ne. Každý z těch přístupů má něco do sebe, jeden dává jistotu, že licence bude pořád stejná, zatímco druhý umožňuje třeba duální licencování, což je možnost, jak získat peníze a podpořit rozvoj toho svobodného softwaru. Nebo jde upgradovat licenci, jako když se objeví nějaké nové hrozby (např. upgrade z GPLv2 na GPLv3).
Svým způsobem je to podobná diskuse jako copyleftové vs. necopyleftové licence. Tam se kloním (pro většinu softwaru) k těm copyleftovým. Necopyleftové licence umožňují změnit licenci komukoli, copyleftové jen autorovi a ten postup popsaný v prvním odstavci to neumožňuje ani autorovi. Z mého pohledu je optimální copyleftová licence s tím, že autor může využít i duální licencování nebo povýšit licenci na novou verzi. Ten (trochu extrémní) třetí případ může dávat někdy smysl, ale spíš bych se držel toho copyleftu. Přeci jen, když něco vytvořím a investuji do toho spoustu času, tak by mi to mělo patřit a měl bych mít právo s tím nakládat dle svého (a svobodná licence zároveň zaručuje, že nemůžu sebrat práva ostatním). Pak jsou projekty, kde není „jeden hlavní autor“ a jde o kolektivní dílo – tam dává víc smysl ten třetí přístup, kdy licenci nemůže změnit nikdo.
Další možnost je, že se předem definuje proces, jak tu licenci lze případně měnit, aby to respektovalo zájem většiny přispěvatelů, ale nebylo potřeba žádat individuální souhlas od všech (často nemusí být možné je už vůbec kontaktovat).