Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nadace GNOME ve spolupráci s Endless spustila Community Engagement Challenge. Cílem této výzvy je přitáhnout k open source novou generaci vývojářů. Máte-li nápad, jak toho dosáhnout, můžete se přihlásit do 1. července. Mezi vybrané projekty bude rozděleno 65 000 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Když pošleš nějaký užitečný patch, tak proč ne? Co zajímavého jsi pod tímto jménem zatím vytvořil a publikoval?
Nejsou. Tak čím tedy chceš přispět nebo čím jsi už někam přispěl?
odin je jinak určitě jako moc fajn a určitě by mu jako udělalo radost kdybys vodešla vod neomarxistů a židozednářů ;D ;D
si totiž myslim že nazi open source vývojářů je děsně málo tak tamten jako musí bejt jedině unser gutiger odin :O :O :D :D ;D
Svobodný software se většinou vyvíjí distribuovaně a ti lidé se nepotkávají, často se znají jen pod nějakou přezdívkou nebo jménem, ale nikdy se neviděli. Nemusíš s nikým chodit na oběd. (srovnej si to s klasickým zaměstnáním, kde se s těmi lidmi musíš stýkat osobně každý den a navíc máš na výběr jen z firem v okolí tvého bydliště)
Nicméně zapojit se do cizího projektu je někdy obtížné i pro bílého heterosexuálního muže (a to nemluvím o té technické/programátorské stránce – ta může být totiž paradoxně lehčí). Tak doporučuji nehledat neexistující souvislosti a domnělé antipatie – začátky můžou být těžké pro každého. Tak si z toho nic nedělej a pokračuj dál.
V tom případě asi fork.
Komu se to nechce číst celé – nejdůležitější odstavec:
But last week, the company suddenly informed both the KDE e.V. board and the KDE Free QT Foundation that the economic outlook caused by the Corona virus puts more pressure on them to increase short-term revenue. As a result, they are thinking about restricting ALL Qt releases to paid license holders for the first 12 months.
Nicméně neviděl bych to nijak tragicky. Svobodný software je nezničitelný a žádná firma ho nemůže zastavit – tohle oznámení je potřeba brát tak, že možná odpadl velký přispěvatel, ale na tom svobodném softwaru jako se nemění nic. Jestliže je dnešní verze Qt dostatečně dobrá a dá se na něm stavět desktop, bude dobrá i zítra. Jen ten vývoj bude pomalejší, ale to někdy vůbec není na škodu.
buďto plať nám, nebo si pořiď 3 vývojáře, a vyvíjej si sám.
A co bys čekal? Že ti bude navěky poskytovat nějakou službu (vývoj, podporu…) zadarmo? Proč by to dělal? Proč by měl mít takovou povinnost?
Na rozdíl od toho proprietárního softwaru tady máš možnost vzít si poslední verzi a vyvíjet si ji sám nebo si zaplatit někoho (kohokoli dle svého výběru), kdo ti tu službu poskytne. Tohle je obrovská výhoda oproti proprietárnímu softwaru, kde jsi odkázaný na monopol původního autora. U svobodného softwaru tahle závislost není. Ano, jednoho dne může „vyschnout pramen“ a ten, kdo dřív dělal něco zadarmo pro ostatní, to přestane dělat – ovšem to znamená, že se situace přestane (zadarmo) zlepšovat, nikoli, že by se zhoršila. Pak je na ostatních, kdo nastoupí místo něj a bude pokračovat ve vývoji. Ale to dobré, co se do té doby stalo, to nezmizí. Díky svobodné licenci to nemůže zmizet, nejde to vzít zpět.
Na tohle není potřeba GPLv4, tohle lze realizovat se současnými licencemi, třeba s GPLv3. Stačí, aby přispěvatelé nepřeváděli svoje autorská práva na hlavního autora nebo mu neposkytovali neomezenou licenci (typicky nějakým CLA). Tzn. stačí, aby přispěvatelé svoje patche posílali jen s GPLv3 licencí a neposkytovali žádnou další ani nepodepisovali žádnou další smlouvu. Hlavní autor pak může jejich příspěvky začlenit a pokračovat ve vývoji, ale nemůže změnit licenci (třeba na tu proprietární).
Nemám úplně vyhraněný názor na to, zda to takhle dělat nebo ne. Každý z těch přístupů má něco do sebe, jeden dává jistotu, že licence bude pořád stejná, zatímco druhý umožňuje třeba duální licencování, což je možnost, jak získat peníze a podpořit rozvoj toho svobodného softwaru. Nebo jde upgradovat licenci, jako když se objeví nějaké nové hrozby (např. upgrade z GPLv2 na GPLv3).
Svým způsobem je to podobná diskuse jako copyleftové vs. necopyleftové licence. Tam se kloním (pro většinu softwaru) k těm copyleftovým. Necopyleftové licence umožňují změnit licenci komukoli, copyleftové jen autorovi a ten postup popsaný v prvním odstavci to neumožňuje ani autorovi. Z mého pohledu je optimální copyleftová licence s tím, že autor může využít i duální licencování nebo povýšit licenci na novou verzi. Ten (trochu extrémní) třetí případ může dávat někdy smysl, ale spíš bych se držel toho copyleftu. Přeci jen, když něco vytvořím a investuji do toho spoustu času, tak by mi to mělo patřit a měl bych mít právo s tím nakládat dle svého (a svobodná licence zároveň zaručuje, že nemůžu sebrat práva ostatním). Pak jsou projekty, kde není „jeden hlavní autor“ a jde o kolektivní dílo – tam dává víc smysl ten třetí přístup, kdy licenci nemůže změnit nikdo.
Další možnost je, že se předem definuje proces, jak tu licenci lze případně měnit, aby to respektovalo zájem většiny přispěvatelů, ale nebylo potřeba žádat individuální souhlas od všech (často nemusí být možné je už vůbec kontaktovat).