Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Nadace GNOME ve spolupráci s Endless spustila Community Engagement Challenge. Cílem této výzvy je přitáhnout k open source novou generaci vývojářů. Máte-li nápad, jak toho dosáhnout, můžete se přihlásit do 1. července. Mezi vybrané projekty bude rozděleno 65 000 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Když pošleš nějaký užitečný patch, tak proč ne? Co zajímavého jsi pod tímto jménem zatím vytvořil a publikoval?
Nejsou. Tak čím tedy chceš přispět nebo čím jsi už někam přispěl?
odin je jinak určitě jako moc fajn a určitě by mu jako udělalo radost kdybys vodešla vod neomarxistů a židozednářů ;D ;D
si totiž myslim že nazi open source vývojářů je děsně málo tak tamten jako musí bejt jedině unser gutiger odin :O :O :D :D ;D
Svobodný software se většinou vyvíjí distribuovaně a ti lidé se nepotkávají, často se znají jen pod nějakou přezdívkou nebo jménem, ale nikdy se neviděli. Nemusíš s nikým chodit na oběd. (srovnej si to s klasickým zaměstnáním, kde se s těmi lidmi musíš stýkat osobně každý den a navíc máš na výběr jen z firem v okolí tvého bydliště)
Nicméně zapojit se do cizího projektu je někdy obtížné i pro bílého heterosexuálního muže (a to nemluvím o té technické/programátorské stránce – ta může být totiž paradoxně lehčí). Tak doporučuji nehledat neexistující souvislosti a domnělé antipatie – začátky můžou být těžké pro každého. Tak si z toho nic nedělej a pokračuj dál.
V tom případě asi fork.
Komu se to nechce číst celé – nejdůležitější odstavec:
But last week, the company suddenly informed both the KDE e.V. board and the KDE Free QT Foundation that the economic outlook caused by the Corona virus puts more pressure on them to increase short-term revenue. As a result, they are thinking about restricting ALL Qt releases to paid license holders for the first 12 months.
Nicméně neviděl bych to nijak tragicky. Svobodný software je nezničitelný a žádná firma ho nemůže zastavit – tohle oznámení je potřeba brát tak, že možná odpadl velký přispěvatel, ale na tom svobodném softwaru jako se nemění nic. Jestliže je dnešní verze Qt dostatečně dobrá a dá se na něm stavět desktop, bude dobrá i zítra. Jen ten vývoj bude pomalejší, ale to někdy vůbec není na škodu.
buďto plať nám, nebo si pořiď 3 vývojáře, a vyvíjej si sám.
A co bys čekal? Že ti bude navěky poskytovat nějakou službu (vývoj, podporu…) zadarmo? Proč by to dělal? Proč by měl mít takovou povinnost?
Na rozdíl od toho proprietárního softwaru tady máš možnost vzít si poslední verzi a vyvíjet si ji sám nebo si zaplatit někoho (kohokoli dle svého výběru), kdo ti tu službu poskytne. Tohle je obrovská výhoda oproti proprietárnímu softwaru, kde jsi odkázaný na monopol původního autora. U svobodného softwaru tahle závislost není. Ano, jednoho dne může „vyschnout pramen“ a ten, kdo dřív dělal něco zadarmo pro ostatní, to přestane dělat – ovšem to znamená, že se situace přestane (zadarmo) zlepšovat, nikoli, že by se zhoršila. Pak je na ostatních, kdo nastoupí místo něj a bude pokračovat ve vývoji. Ale to dobré, co se do té doby stalo, to nezmizí. Díky svobodné licenci to nemůže zmizet, nejde to vzít zpět.
Na tohle není potřeba GPLv4, tohle lze realizovat se současnými licencemi, třeba s GPLv3. Stačí, aby přispěvatelé nepřeváděli svoje autorská práva na hlavního autora nebo mu neposkytovali neomezenou licenci (typicky nějakým CLA). Tzn. stačí, aby přispěvatelé svoje patche posílali jen s GPLv3 licencí a neposkytovali žádnou další ani nepodepisovali žádnou další smlouvu. Hlavní autor pak může jejich příspěvky začlenit a pokračovat ve vývoji, ale nemůže změnit licenci (třeba na tu proprietární).
Nemám úplně vyhraněný názor na to, zda to takhle dělat nebo ne. Každý z těch přístupů má něco do sebe, jeden dává jistotu, že licence bude pořád stejná, zatímco druhý umožňuje třeba duální licencování, což je možnost, jak získat peníze a podpořit rozvoj toho svobodného softwaru. Nebo jde upgradovat licenci, jako když se objeví nějaké nové hrozby (např. upgrade z GPLv2 na GPLv3).
Svým způsobem je to podobná diskuse jako copyleftové vs. necopyleftové licence. Tam se kloním (pro většinu softwaru) k těm copyleftovým. Necopyleftové licence umožňují změnit licenci komukoli, copyleftové jen autorovi a ten postup popsaný v prvním odstavci to neumožňuje ani autorovi. Z mého pohledu je optimální copyleftová licence s tím, že autor může využít i duální licencování nebo povýšit licenci na novou verzi. Ten (trochu extrémní) třetí případ může dávat někdy smysl, ale spíš bych se držel toho copyleftu. Přeci jen, když něco vytvořím a investuji do toho spoustu času, tak by mi to mělo patřit a měl bych mít právo s tím nakládat dle svého (a svobodná licence zároveň zaručuje, že nemůžu sebrat práva ostatním). Pak jsou projekty, kde není „jeden hlavní autor“ a jde o kolektivní dílo – tam dává víc smysl ten třetí přístup, kdy licenci nemůže změnit nikdo.
Další možnost je, že se předem definuje proces, jak tu licenci lze případně měnit, aby to respektovalo zájem většiny přispěvatelů, ale nebylo potřeba žádat individuální souhlas od všech (často nemusí být možné je už vůbec kontaktovat).