Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Den po vydání Javy SE verze 7u7, jež opravovala zero-day zranitelnost, tj. 31. srpna, bylo bezpečnostním expertem Adamem Gowdiakem, zakladatelem a výkonným ředitelem Security Explorations, oznámeno nalezení další zranitelnosti. Společnost Oracle byla informována. I po téměř měsíci je verze 7u7 pořád poslední stabilní verzí. Adam Gowdiak se svou společností pokračoval v zkoumání a objevil další vážnou zranitelnost. Tentokrát zneužitelnou v Javě SE verze 5, 6 a 7. Zranitelnost umožňuje vytvoření aplikací, jež dokážou obejít bezpečnostní sandbox a na úrovni operačního systému spustit libovolný kód s právy uživatele. Adam Gowdiak uvádí, že se jedná o jejich jubilejní 50. nalezený problém v Javě, a tento poslední je exkluzivně věnován konferenci JavaOne 2012 konané od 30. září v San Franciscu.
Tiskni
Sdílej:
KompozitněTo je nějaké Xkové rozšíření?
Zrovna tohle je díra v něčem, co jiné platformy neumí vůbec a jsou "děravé" z principu (tzn. normálně program běží s právy uživatele bez dalších omezení).A seccomp poskytovanej kernelem je podle vas co? A muzete to pouzivat nezavisle na jazyku.
Smutne je ze na vysokych skolach preferuju prave Javu...
Na vysoke se nejaky mainstreamovy programovaci jazyk musi ucitCo třeba Python?
To je IMHO takove lepsi PHPTeď jsem se málem urazil.
ze by bylo moc poptavek po programatorech v Pythonu, to se rict neda...Není jich tak málo, třeba můj bratr si takhle přivydělává už na gymplu.
Kto nezažil na vlastnej koži oboje, kto neriešil celý deň blbosť ako automatické pretypovanie, kto neladil aplikáciu celý deň kvôli blbo fungujúcemu ladeniu, kto sa pol dňa nesnažil aspoň zapnúť logovanie chýb v cudzej aplikácii (ktoré bolo inak vypnuté), kto omylom nepracoval s vypnutými varovaniami pretože niekto si myslel, že v php.ini je error_reporting zo srandy ... ten jednoducho rozdiel medzi PHP a pythonom nepochopí.
Minule som narazil na dá sa povedať celkom triezvy pohľad na PHP od človeka, ktorý sa v tom vyzná - PHP: a fractal of bad design.
ten jednoducho rozdiel medzi PHP a pythonom nepochopí.Tak nějak. Ten rozdíl je naprosto propastný od jazyka samotného až po nástroje.
To je IMHO takove lepsi PHPK tomuhle srovnání podle mě může dojít pouze člověk, který některý ze zmíněných jazyků vůbec nezná. Kdybych řekl, že Java je takový lepší Pascal, tak jsem pravdě blíž.
a ze by bylo moc poptavek po programatorech v Pythonu, to se rict neda...U nás se ta poptávka vylepuje po celé firmě, protože je pythoních projektů strašně moc a programátorů nedostatek. A těch firem pracujících s Pythonem je víc. Ve srovnání s Javou je těch poptávek na trhu práce početně málo, ale to samá platí o nabídce programátorů. Představa, že by pythoní programátor nemohl sehnat práci je značně mimo.
ale lidi budou remcat, ze se s tim v praxi neuziviJa se s C/C++ uzivim, poptavka je.
delat v C webovkyExistuji i jine veci nez webovky.
nebo neco s DB muze jenom masochistaHigh performance webove/db aplikace se pisi i v C++.
ze vysoke jsou naprd, protoze nepripravuji lidi pro praxi.Informatika na vysoke skole je o necem jinem, nez studovat manual/stadandard jazyka XY.
Ja se s C/C++ uzivim, poptavka je.To je kvaltni argument. Srovnej s poptavkou Java/.NET.
Existuji i jine veci nez webovky.
High performance webove/db aplikace se pisi i v C++.Ano. Ale je potreba si uvedomit, ze vetsina aplikaci v IT je jenom hloupe presypani dat od uzivatele do databaze a zpet. Vetsina lidi stejne skonci u toho, ze dela ruzna ucta, evidenci dokladu nebo webove obchudky/portaly, at uz v mensim, ci vetsim rozsahu, at uz s vetsi ci mensi vnitrni logikou. Prilezitost delat zajimavejsi veci ma jen zlomek lidi.
Tvrdim snad neco takoveho? Ja jen tvrdim, ze pokud nebude vyucovan nejaky mainstreamovy jazyk, tak se to lidem nebude libit, protoze takovi absolventi nebudou okamzite pouzitelni v praxi.ze vysoke jsou naprd, protoze nepripravuji lidi pro praxi.Informatika na vysoke skole je o necem jinem, nez studovat manual/stadandard jazyka XY.
Ale je potreba si uvedomit, ze vetsina aplikaci v IT je jenom hloupe presypani dat od uzivatele do databaze a zpet.Mozna ... Jeste, ze asi nedelam v IT.
protoze takovi absolventi nebudou okamzite pouzitelni v praxi.
A ted jsou?
Mozna ... Jeste, ze asi nedelam v IT.V Anglii jsem nebyl delsi dobu, ale vazne jste tam uz prestali rozlisovat slova ,,vetsina'' a ,,vsechny''?
To je kvaltni argument. Srovnej s poptavkou Java/.NET.[flejm]Srovnej s poptávkou na prodavače :).[/flejm]
Ale je potreba si uvedomit, ze vetsina aplikaci v IT je jenom hloupe presypani dat od uzivatele do databaze a zpet.Aha. A na to je potřeba vystudovat univerzitu. Není pak ekonomicky zdravější si ten diplom koupit?
Ja jen tvrdim, ze pokud nebude vyucovan nejaky mainstreamovy jazyk, tak se to lidem nebude libitRemcat budou tak jako tak.
protoze takovi absolventi nebudou okamzite pouzitelni v praxi.Chci vidět člověka, který je ihned použitelný v praxi jen díky tomu, že je absolventem nějaké VŠ.
Což vcelku nemá vliv na to, zda budou lidi remcat.ale lidi budou remcat, ze se s tim v praxi neuziviJa se s C/C++ uzivim, poptavka je.
Já si živě pamatuji to remcání za nás: checeme více C++, delphi, a hlavně windows, méně nepoužívaných ptákovin jako je unix nebo dokonce linux. To bylo ještě před Javou. Ta se v seznamu požadovaných praktických znalostí na rok nebo dva objevila, ale rychle ji vystrnadil .NET a PHP.ze vysoke jsou naprd, protoze nepripravuji lidi pro praxi.Informatika na vysoke skole je o necem jinem, nez studovat manual/stadandard jazyka XY.
Na vysoke se nejaky mainstreamovy programovaci jazyk musi ucit, protoze pak budou vsichni nadavat, ze vysoke jsou naprd, protoze nepripravuji lidi pro praxi.Na vysoké by se právě mělo učit programování (algoritmizace a principy), ne jazyk.
Na vysoké by se právě mělo učit programování (algoritmizace a principy), ne jazyk.Vyuka algoritmizace nebo principu se nevylucuje s tim, ze se soucasne uci i nejaky jazyk, nebo snad ano?
Na vysoke se nejaky mainstreamovy programovaci jazyk musi ucit, protoze pak budou vsichni nadavat, ze vysoke jsou naprd, protoze nepripravuji lidi pro praxi.Je zbytečné, aby vysoká škola praxi suplovala a přečtení manuálu. Příprava na praxi by měla být od samotné praxe značně odlišná, jinak je úplně zbytečná.
To je ešte lepšie ako mať IB založený na Jave
tak to je teda opravdu mazec horsi reseni snad na trhu ani neni
pominu-li tu histerii s HTML5 a s tim souvisejici kopani do FlasheA já měl za to, že se jedná o opravu předchozího stavu a ukončení té histerie s Flashem.