MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.13.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Nové vlastnosti: U existujícího účtu lze změnit přihlašovací jméno. Podmínkou je, že starým i novým jménem se přihlašuje do stejné datové schránky. Aplikace dovoluje volitelné automatické nahrávání nově stažených datových zpráv do spisové služby v případě, pokud jednací čísla nebo spisové značky nově stažených zpráv jednoznačně odpovídají nějakému umístění v hierarchii spisové služby.
Tiskni
Sdílej:
Nikdo tě nenutí .cz domény kupovat, ne? Konkurence je dost velká a můžeš si koupit doménu pod libovolnou jinou TLD.
Otázka je, jestli by naši národní doménu měla spravovat zrovna tahle organizace, ale když se podívám, jak to funguje jinde, tak si myslím, že ano. Nebo víš o někom, kdo tu správu národní domény dělá lépe?
Jenže situace je taková, že ti naúčtují rohlík a ten gothaj si můžeš ale nemusíš vzít, přičemž cena rohlíku od CZ.NICu je spíš nižší než cena rohlíku od správců jiných TLD (kteří ti ten gothaj nenabídnou).
Tohle nemá s kapitalismem nebo socialismem nic společného. Správa národní domény je nevyhnutelně monopolní záležitost a z morálního hlediska lze říct, že národní doména patří občanům (stejně jako třeba rádiové kmitočty na daném území) a ti mohou (jakožto její majitelé) rozhodnout o tom, kdo a jak ji bude spravovat a za jakou cenu se budou prodávat jednotlivé domény. Proto existenci CZ.NICu nevnímám jako něco, co by bylo v rozporu s kapitalismem resp. volným trhem.
národní doména patří občanům (stejně jako třeba rádiové kmitočty na daném území)Nemely by tedy prijmy z prodeje domen byti prijmem telekomunikacniho uradu, respektive statniho rozpoctu?
I to je samozřejmě možnost, ale přijde mi lepší, když správce národní domény bude mít jistou autonomii a použije vybrané peníze třeba tak, jak to dělá CZ.NIC. Samozřejmě tam musí být nějaké pojistky, aby se to nezvrhlo, aby nešlo jen tak měnit cenu nebo zpronevěřit vybrané peníze… ale to už je věc konkrétní dohody mezi státem a správcem. Taky je třeba říct, že zde není cílem minimalizace ceny. Není pravda, že čím levnější domény, tím lépe. Současnou situaci v .cz považuji za celkem optimální.
To by byla jen kapka v moři, ale třeba by poplatky za domény umožnili fungování více správců .cz, kteří by fungovali právně/organizačně/technicky nezávisle (byť koordinovaně).
A jak by sis to představoval? Dejme tomu, že chci přeložit jméno example.cz na IP adresu. Koho bych se měl jít zeptat? ;-) Stejně by tam musel být jeden správce DNS serverů pro danou TLD doménu. A to právě dělá CZ.NIC. Zbytek je delegovaný na registrátory a poskytovatele hostingu, kde konkurence funguje už dnes.
Ano, serverů je víc, ale klient se může dotázat libovolného z nich, takže ti ani nijak nepomůže mít lepšího/spolehlivějšího správce. Tu synchronizaci musí někdo dohodnout a někdo musí držet klíče od DNSSEC… obávám se, že tohle bez nějaké jedné zastřešující organizace dělat nejde1 – a pak už ti tam nic moc nezbývá, protože ostatní věci řeší ti registrátoři.
[1] pokud tedy nechceš přejít na nějaké DNS postavené nad blockchainem, což sice lze, ale asi to není úplně aktuální pro klasické národní domény
To by byla jen kapka v mořiMoje dane jsou taky jen kapka v mori, mozna je na case abych je neplatil...