V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
Tiskni
Sdílej:
Na nevidomé sere pes. Je jich málo, sami si nepomůžou a časy kdy mohli najít sponzora, který by ten vývoj cvakal, jsou pryč.
Všimněte si, čím útočí citoví vyděrači - slepá holčička jako kdysi už to dávno není. Medicína pokročila natolik, že v dětském věku donedávna oslepl víceméně jen ten, kdo měl smůlu. Ale s mobily nastane brzy nová éra. A hádejte, kdo se na to připravuje nejvíc.
Tak ono je to těžko řešitelné nejenom pro ty slepé. Proto jsem také uvedl link na medailon Cyrila Arthura Pearsona, který svého času patřil nejvlivnějším lidem na světě. Robert Baden-Powel by si bez něj ani neprdnul. Pearson mu dal k dispozici všechno: svoje lidi, média, prostory i prachy. Takovou mediální masírku co proběhla v zemích britského impéria počátkem roku 1907 si až do nástupu internetu nikdo nedokázal ani představit.
Pearson získal svůj šlechtický titul za to, co udělal pro slepé. A věřím tomu, že kdyby byl tehdy tušil co bude za 100 let, že by nepochybně založil nějakou nadaci, která by dnes financovala vývoj na bázi open source.
Dobrovolník to žádný dělat nebude, protože dokud vidí, potřebu řešit takové věci nemá a pokud začne slepnout, už toho moc nenaprgá.
Nevím jestli o tom přemýšlel i někdo jiný z těch co sem chodí, ale pro mne by ztráta zraku byla konečná. Vůbec si nedokážu představit, co bych dělal a jak bych to řešil. A to je také důvod, proč je situace taková jaká je.
Řešením by do budoucna mohly být implantáty, ovšem to nemá s tzv. „přístupností linuxového desktopu” nic společného.
Po pravdě, když se mi náhodou podařilo aktivovat na androidu mód, kdy to začne číst z displeje, měl jsem pocit, že zešílím a jebnu s tím krámem někam ze skály, protože byl absolutně nepoužitelný. Nešlo to ztlumit, nevěděl jsem jak to vypnout, nešlo se dostat do nastavení, nešlo nic.