Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Na MojeFedora.cz byl vydán třídílný seriál na téma Docker ve Fedoře: Začínáme s Dockerem na Fedoře, Stavíme svůj první Docker kontejner a Docker obrazy nejen pro Fedoru.
Tiskni
Sdílej:
Zdá se mi to, nebo tohle potírá právě tu výhodu sdílených knihoven, jakou linux přináší?
Sračky vevnitř jsou jiný problém, který s dockerem nemá mnoho společného. Problém je, že docker neškáluje.
Nahoře se je dotaz, jak se aktualizují knihovny uvnitř kontejneru. Odpověď je, že se sestaví nový obraz z opravených knihoven. Problém je, že takový obraz může mít stovky megabajtů, které se musí při instalaci přenést na každý stroj. Docker sice umí přenášet rozdíly mezi obrazy, ale jen po linii dědičnosti obrazů. Jenže systémové knihovny jsou obvykle schovány v dalekém předku, takže to nemá smysl.
Jiný přístup je v existujícím obraze zaktualizovat jednu knihovnu a rozdistribuovat nový obraz jako poděděný rozdíl. Tohle škáluje při instalaci, ale ne při samotné aktualizaci. Pokud totiž takových obrazů pro různé produkty máte na starost stovky, tak přestává být možné udržet si přehled, který jste už aktualizoval, který ne a který aktualizaci nepotřebuje. Takže jste nakonec tam, kde jste byl před tím s klasickou distribucí s balíčky.
To že docker pužívají hostingy jako "vps", to že docker na produkci instalují programátoři, to že většina balíčků ve veřejném hub jsou sračky napsané zase jen programátory je realita, z které ale také nejsem nadšeny.Ta snaha navazet se do programatoru je komicka. Z dobreho programatora se znalosti systemu je jednoduzsi udelat administratora nez naopak, a tim se nezastavam lidi kteri nekam placnou ubastleny docker a pak se vykaslou na udrzbu.
Pokud programátor zná linux, žádný problém, potkal jsem ale desítky programátorů a opravdu znalost linuxu není častá ;)Totez plati od adminech. Tech klikacu odkojenych na windows kteri copy-pastovali cosi z Internetu do rootovskeho terminalu, bez poradne znalosti, klidne urcene i pro jinou verzi/distrubuci, a pak kdyz to cele ro*****li tvrdili, jak je Linux na h***o, jsem jiz zazil nekolik.
Tech klikacu odkojenych na windows kteri copy-pastovali cosi z Internetu do rootovskeho terminalu, bez poradne znalosti, klidne urcene i pro jinou verzi/distrubuci, a pak kdyz to cele ro*****li tvrdili, jak je Linux na h***o, jsem jiz zazil nekolik.:D
To, co se běžně prezentuje jako kontejnery, ano.
Docker umí údajně využít i unionfs a to už by mohlo být zajímavější - spousta knihoven by se dala "zabalíčkovat" do menšího množství vysokorúrovňových obrazů, nad kterými by se stavěly samotné aplikační kontejnery. V případě bezpečnostního problému by se prostě vytvořil nový image opravené knihovny.
Kromě nevýhody drobné ztráty místa na disku to má nespornou výhodu - vyšší vrstvy můžete "přesunout" na fixnutou verzi až budete chtít, ne s dalším restartem služby nebo stroje. Nad tímhle zajásá každý, kdo musí udržovat closed-source kritické firemní aplikace, které psala banda neandrtálců a které se podaří nastartovat až na 3. pokus a s tou správnou verzí libm. 
Kontejnery mají smysl hlavně u služeb, které mají více daemonů, stavových souborů či socketů někde ve /var - dají se schovat do jednoho kontejneru se snadným on/off vypínačem, který nejenže "čistě" zabije všechny související procesy, ale odmountuje všechny mountpointy, uvolní sdílené IPC prostředky, apod.
A co teprve použití takovýchto kontejnerů s btrfs snapshoty -- je libo bezstavové služby?
Nevýhoda? Někdo by musel udržovat vrstvené obrazy podobně jako distribuce udržují balíčky a to se nikomu nechce.
Je daleko jednodušší do kontejneru nacpat celou distribuci a v ní spustit jednu službu.