Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tomas Bächler se na svém blogu popisuje early userspace v Arch Linuxu. Vysvětluje, proč něco takového distribuce potřebuje, jaké jsou problémy současného řešení založeného na klibc, a konečně popisuje i nové řešení založené na busyboxu a systémových binárkách, které je součástí právě testovaného mkinitcpio 0.6.
Tiskni
Sdílej:
Škoda, že ten early userspace nezahrnuje taky možnost nahradit kernel jiným. 
Jde o to, že když si stáhnu kernel pro ArchLinux, instrukční sada i řazení instrukcí budou pro Pentium Pro. (Možná už přešli na Pentium II, teď nevím.) To je pro Pentium III trochu nevhodné, pro Pentium M hodně nevhodné a tak dále. Nevyužívají se všechny možnosti těch procesorů zrovna v kódu, který by měl být optimalizovaný ze všeho nejlépe. To je škoda.
Proto si vždy kompiluju kernel sám, abych si mohl správně zvolit procesor. Pokud vím, 2.6.32 už konečně má možnost kompilovat všechno s -march=native, což je zase o krok dál.
Bohužel mé pátrání po tom, jak zkompilovat OS/Net Nevada s optimalizacemi pro můj procesor,
bylo zatím neúspěšné. No, snad i tohle jednou půjde...
ABS používám na všechny své balíčky (které v repository nejsou), ale rozhodně ne na kernel. Tam je to kanón na vrabce a naprosto zbytečná komplikace. Kromě toho je PKGBUILD nesmyslně složitý a příliš se mění od verze k verzi. Kernel je nejjednodušší zkompilovat klasicky pomocí make. Pak mám čtyřřádkový skript, který zajistí instalaci nového kernelu a označení toho starého jako „backup“ volbu v zavaděči LILO.
ABS je skvělé na všechno kromě kernelu. Kompilace kernelu je v podstatě triviální úkon, ale ABS z toho dokáže udělat pořádný zmatek.
Že by mi vlastní kernel nenabootoval, to se mi za posledních 5 let nestalo, takže nevím, proč taková věc vůbec stojí za zmínku. 
Nejsnazší cesta k vlastnímu kernelu vede (světe div se) přes make. To mi zabere zlomek (lidského) času ve srovnání s ABS. Rozbalit zdroják, udělat na něj symlink linux, aplikovat patche (chci-li vůbec nějaké), vzít konfiguraci z /proc/config.gz, pak cíl oldconfig, občas doladění přes menuconfig či xconfig a nakonec třeba bzImage modules modules_install. Nakopírovat potřebné binárky do /boot a zavolat LILO je trivialita, skript na pět řádků.
Při použití ABS můžu asi tak půl dne vrtat v PKGBUILDu a pátrat, proč to už zase selhalo a co zase tahle verze dělá nestandardně, špatně nebo zkrátka hloupě. PKGBUILD se od verze k verzi zpravidla změní k nepoznání a pokud chci zrovna jinou verzi kernelu (ať už novější (pro experimentování) nebo starší (protože pro tu současnou ještě není Reiser4)), mám prostě problém.
Nejzásadnější potíže tkví v tom, že já přece chci mít nainstalovaných víc kernelů! Můj pětiřádkový skript prostě zajistí to, aby se současný kernel přesunul v zavaděči LILO o jednu položku níž a aby ten nový zaujal jeho místo. Pokud mám pocit, že je v tom novém kernelu něco špatně, například že už zase nefunguje věčně rozbitý Atheros, není nic snazšího než to prověřit s původním kernelem. A tohle mi ABS + pacman nedovedou zajistit.
Mít kernel jako softwarový balíček zkrátka není vždy vhodné. V nějakém systému, který má být bezúdržbový, to asi myslitelné je, ale jakmile chce člověk byť jen trochu experimentovat, použitím ABS na kernel hází sám sobě klacky pod nohy.