Elon Musk daroval 5 milionů dolarů Khan Academy

Elon Musk daroval 5 milionů dolarů neziskové organizaci Khan Academy (cs) zaměřené na bezplatné online vzdělávání [Twitter, YouTube].

14.1.2021 08:00 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[Fluttershy, yay!]

Jmění Elona Muska je cca 185 miliard dolarů.

Tzn. 5 milionů dolarů je cca 0,0027 % jeho jmění.

To je jakoby Čech s mediánovým jměním 450 000 korun daroval 1,215 koruny.

Také byste chtěli, aby se o vás psaly zprávičky, když darujete korunu… nebo dokonce dvě?!

[_]

Zajímavá bolševická perspektiva :)

Co ti brání vydělat si, abys také mohl rozdávat smysluplné částky?

(jo a vynásob si to nejméně dvěma řády, protože těch projektů, které dotuje, je spousta)

[Fluttershy, yay!]

Co je to miliardář? Výběrčí mýtného.

[Ricko]

Eat the rich!

[_]

spam bot linkujici nesmyslne stranky na internetu

[Jendа]

Ten začátek je zavádějící a nejspíš většinu čtenářů odradí od pokračování, které už má pointu dobrou.

Billionaires use market power to extract revenue the way that a tollbooth operator does.

To dělá skoro každej. Já třeba extrahoval revenue tím že mi lidi platili za to že jsem jim adminovat servery.

If you want to drive on a road, you have to pay for the privilege. It costs the tollbooth operator nothing, he/she just has a strategic chokepoint for extraction.

Z mýta se platí výstavba a údržba té silnice.

[Fluttershy, yay!]

Nikoliv nutně.

The road toll was a historical fee charged to travellers and merchants in return for permission to use the roads and waterways of the country or state concerned.

…

In the Middle Ages, road tolls were occasionally demanded from towns, monasteries, castles and villages by roaming armed bands; in return for which they would waive their use of force.

Ale obecně: miliardářem se nestaneš pouze vyúčtováním nákladů (které navíc může nést i někdo jiný, viz příklad s loupežníky výše).

[Roman]

Asi jako Babiš údajně dávající svůj plat na charitu a vláda zařídila pár tisíc extra pro důchodce, mezitím co jeho firmy dostávají za podivných okolností stamilionové dotace... Jakože super, lepší jak nic, ale nemělo by ho to omlouvat ze všech křiváren, co doposud způsobil.

Ono je naopak podstatné vyjadřovat to jako procento majetku. Nemálo lidí ze svého mizerného platu přispívá na kdeco a přispívají procentuálně k majetku kolikrát i víc... Sorryjako

[Max]

Kdyby stamiliónové, ale on dostal od roku 2017 cca 20 miliard na dotacích a státních zakázkách. Z toho čistě dotace jsou cca 2 miliardy ročně.
Zdar Max

[Mayhem]

Akorat za jeho 0,0027 procenta se toho vice udela a vymysli nez za 0,0027 medianoveho cecha a rozhodne dalekonasobne vice nez za 0,0027 tvoje.

[Mayhem]

Btw kde jsi vzal udaj o medianovem jmeni? Je to opravdu jen 450 000? Prijde mi to strasne malo.

[Fluttershy, yay!]

Credit Suisse Global Wealth Data­book 2019 (tj. před čovidem, takže dneska to bude míň)

[Jendа]

Jmění Elona Muska je cca 185 miliard dolarů.

Nepočítáš to doufám jako počet akcií Tesly co má * hodnota jedné akcie Tesly, že ne?

[Fluttershy, yay!]

Prostě jsem vzal číslo z Bloomberg Billionaires Index.

Přitom Musk Foundation zřejmě drží hlavně akcie Tesly (a vůbec jde o obvyklé schéma, jak se především vyhýbat placení daní, přičemž řada příspěvků jde prakticky do vlastní kapsy).

[Jendа]

Prostě jsem vzal číslo z Bloomberg Billionaires Index.

To je ta firma s tím SuperMicro?

Takhle to prostě srovnávat nejde. Co by se asi stalo, kdyby teda Musk řekl „ok, tak já si za ty prachy teda koupím něco jiného“ a ty akcie vyklopil na burzu?

[Fluttershy, yay!]

Coby-kdyby.

Co kdyby řádně platil jednak daně, jednak ty, kteří skutečně pracují, tedy inženýry, dělníky,…?

[abc]

To je ale extremne zavadejici udaj. Kdyby Musk zacal prodavat akcie ve velkem, tak by jejich hodnota okamzite padla na hubu. Je to jmeni, ktere jako teoreticky ma, ale vlastne s nim nemuze nic moc delat.

V praxi je nejbohatsim clovekem na svete stale Gates (popr. Putin), protoze on se svymi penezi skutecne svobodne nakladat muze.

[Olaf]

Ty jsi fakt rudý bolševický nok. Že tě hanba nefackuje. Kolik dáváš na charitu třeba ty? Kolik lidí jsi ve svém životě podpořil? Kolika jsi pomohl z nouze?

[Fluttershy, yay!]

Jsem především příznivcem demokracie, tedy procesu, kdy mnoho lidí, kteří se věnují různým věcem, hledá nějaký konsenzus v rozhodování – například jak naložit s penězi.

To je v kontrastu se situací, kdy rozhoduje hrstka vzájemně podobných lidí nebo dokonce člověk jediný: diktátor, feudál… nebo miliardář. Jakkoliv třeba může být „osvícený“, nikdy nemůže mít náhled jako skupina odlišných lidí.

Ba co hůř, tahle „filantropie“ spočívá zvláště ve vyhýbání se placení daní, o kterých se jinak rozhoduje jakžtakž demokraticky.

Co se osobní úrovně týče, zrovna jsem se vrátil jakožto dárce z nemocnice, ehm.

[BoneFlute]

Teda já se do tebe nebudu nějak dál pouštět, ale představa, že by skupina lidí měla nějaký byť jen trochu užitečnější náhled je IMHO extrémně mimo. Ne nadarmo se říká, že skupina lidí má polovičný IQ jak průměrný jednotlivec.

Jako demokracii lidé preferují z mnoha důvodů (morální princip, ochrana před zneužitím moci, etc). Ale v žádném případě to nebude "užitečnost náhledu". Naopak, je to jedna ze základních hendikepů demokracie.

[Fluttershy, yay!]

Už zase?

Se tu nějak množí tyhle autoritářské povahy.

[BoneFlute]

Pohodička. Jen jsem chtěl aby zaznělo, že taková představa je naivní. Nic víc nic méně.

[Fluttershy, yay!]

Tak já bych rád konečně viděl nějakou smysluplnou reakci třeba na ten příklad s Gatesovic experimenty ve školství. Soukromá „charita“ ve školském programu utopila balík peněz, ale lepší výsledky podle původně navržených metrik to nepřineslo; přitom kdyby ten samý balík peněz tekl přes veřejné rozpočty a jeho určení bylo konzultováno přímo se zúčastněnými pedagogy a metodiky vzdělávání, mohl být vynaložen účelněji, co do významu pro dotčené studenty.

Těch příkladů je samozřejmě celá řada.

Mimochodem úplně náhodou – někdo by to nazval synchronicitou – jsem zrovna narazil na článek The Philanthropy Con, protože jsem hledal něco jiného od jeho autorky, a ten se zabývá právě souvislostmi mezi filantropií, vyhýbáním se daním… a historií amerického otrokářství (souvislost i s odkázaným dřívějším vláknem).

If democratic taxation endangers oligarchy, charity is fundamentally aristocratic. Charity fosters hierarchy, empowers the wealthy, and undermines democracy. However benevolent a philanthropist’s intentions, to donate money to others is to exert control over their lives. And because these decisions are necessarily made by those with the money to give, charity is an avenue by which the rich in particular assert their power. It is, by definition, arbitrary, determined by a donor’s whims. Charity can provide personal warmth, but not systemic fairness; it can be kind, but it cannot be just.

[BoneFlute]

zúčastněnými pedagogy

Protože tohle jaksi není demokracie, že jo. Ale skoro meritokracie. Opět, problém s definicí.

mohl být

To není moc přesvědčivý.

Co se týče ukázek, je to o ničem. Co třeba Singapur (diktatura Lee Kuan Yew), nebo Honkong (obchodní oligarchie), nebo Švýcarsko (demokracie), nebo Česká republika (přímá volba prezidenta), nebo Německo (celej jejich epidemiologickej program řídí jeden člověk z pověření vlády). Je vidět spoustu vzorů, ale že by většina byla nějak schopnější, a jejich schopnosti se sčítali, to fakt nepozoruju. Stačí jeden blbec, jde to celé do kytek. Naopak lze pozorovat, že funguje to tam, kde existuje nějaký filtr který těm neschopným bere právo rozhodovat.

[Fluttershy, yay!]

Ale skoro meritokracie. Opět, problém s definicí.

Když je řeč o definicích, kde se vzala meritokracie? „merit“ + „aristokracie“

Co třeba Singapur (diktatura Lee Kuan Yew), nebo Honkong (obchodní oligarchie), nebo Švýcarsko (demokracie), nebo Česká republika (přímá volba prezidenta), nebo Německo (celej jejich epidemiologickej program řídí jeden člověk z pověření vlády).

Co s nimi? Jako konkrétně.

[BoneFlute]

Co třeba Singapur (diktatura Lee Kuan Yew), nebo Honkong (obchodní oligarchie), nebo Švýcarsko (demokracie), nebo Česká republika (přímá volba prezidenta), nebo Německo (celej jejich epidemiologickej program řídí jeden člověk z pověření vlády).

Co s nimi? Jako konkrétně.

Singapur je špička díky osvícenému diktátorovi. Honkong je špička, protože vládne oligarchie (ale špička jen podle peněz, žít se tam prej nedá). Švýcarsko je jedna z mála zemí, kde demokracie exceluje. Možná i tím, že je to přeci jen demokracie trošičku atypická. V České republice byla zavedená přímá volba prezidenta, a nevypadá to, že by to byl dobrej nápad. Češi si ve volbách zvolili Babiše, nevypadá to, že by to byl dobrej nápad. V Německu to řídí jeden člověk, kterého určila vláda, a mají to docela pod kontrolou.

Pointa: dokládám tím, že není pravda, že by skupina lidí byla schopnější jak jednotlivec.

To je vše, co k tomu chci říct. Přeji dobrou noc.

[Fluttershy, yay!]

Singapur je špička díky osvícenému diktátorovi. Honkong je špička, protože vládne oligarchie (ale špička jen podle peněz, žít se tam prej nedá).

Špička v čem? Tím spíš, když „žít se tam prej nedá“.

Švýcarsko je jedna z mála zemí, kde demokracie exceluje. Možná i tím, že je to přeci jen demokracie trošičku atypická.

Není od věci si o tom něco přečíst. Např. tady.

V České republice byla zavedená přímá volba prezidenta, a nevypadá to, že by to byl dobrej nápad. Češi si ve volbách zvolili Babiše, nevypadá to, že by to byl dobrej nápad.

Nejen rudý bolševický nok namítne, že to je, stejně jako další příklady, diktatura buržoazie. S Babišem, který to řídí jako svoji firmu, doslova.

CGP Grey má k tomu (v tomto případě dobré) videjko The Rules for Rulers podle knihy The Dictator's Handbook.

V Německu to řídí jeden člověk, kterého určila vláda, a mají to docela pod kontrolou.

Hmm, ani ne? Ano, je tam nějaký technokrat – svázaný liberálním systémem, ve kterém má jasně vymezenou roli, není to žádný absolutní diktátor (ani v tom antickém smyslu jako aesymnet). I když se skutečně implementuje technokracie, směřuje to k paskvilům jako lysenkismus.

Ale ano, např. piráti, vlastně předchůdci radikálních demokratických družstev, měli takové ad-hoc hierarchie pro specifické situace. S tím nemá problém ani mnoho anarchistů.

[468755]

Ach místní blbe:

merit + kracie

NIKOLIV

merit + aristokracie

studuj jazyky

[_]

k argumentaci sis vybral kardinálního blba. záměr?

[Olaf]

Jinými slovy, jsi unešen z myšlenky, že když se spojíš s ještě jedním blbečkem, můžete přehlasovat jednoho jediného chytrého. Paráda.

A nezlob se na mě, aby někdo "demokraticky" rozhodoval o mých financích, to je na šibenici. Navíc lidská společnost, její součásti, určitě nefungují z velké části na konsensu. Věda není konsesus, věda prožívá revoluce zažehnuté jedinci, těmi nejlepšími, těmi neschopnějšími, těmi nejoriginálnějšími. Zbytek pod nimi může dělat labour vědu, ale nemohou přehlasovat zákony přírody, na které jedna jediná mysl přišla. Nebo měli snad pravdu ti náckové, co napsali pamflet Hundert Autoren gegen Einstein? Paráda.

Demokraticky můžeš hlasovat o politických otázkách, opravdu ne o osobním vlastnictví či svobodách. Prostě jsi komunista.

Pleteš si demokracii s kolektivizací. Kolektivizace je zlo.

[Fluttershy, yay!]

zažehnuté jedinci, těmi nejlepšími, těmi neschopnějšími, těmi nejoriginálnějšími

Tomu se říká „great man theory“ a je to nesmysl.

věda prožívá revoluce

Ano, resp. možná. Viz Kuhnovu změnu paradigmatu.

Věda není konsesus

Vědu dělají lidé a prosazení konkrétní teorie (na úkor alternativ) je společenský proces – typicky mezi vědci.

A ano, je tu takový ten fenomén, říká se mu vědecký konsensus.

Opačným, odstrašujícím příkladem je např. vedle zmiňovaný Lysenko.

Demokraticky můžeš hlasovat o politických otázkách, opravdu ne o osobním vlastnictví či svobodách.

To nejsou politické otázky? Pokud si to myslíš, to je dost ahistorický pohled. Už jenom při pohledu na různé ústavy včetně zdejší. Nebo zcela konkrétně Čtyři svobody.

aby někdo "demokraticky" rozhodoval o mých financích, to je na šibenici

To se děje furt. Centrální banky to dělají na základě více či méně demokratického zadání.

Prostě jsi komunista.

Bread Daddy

[Olaf]

Ano, že nevíš nic o vědě a vědeckém výzkumu, jsi dokázal. Že neumíš formulovat vlastní myšlenku a argument, jsi dokázal též -- pořád jen odkazuješ na nějaká kolektivní "díla", která může editovat inteligentnější jezevčík. Navíc ty dokumenty, na které odkazuješ, jsou právě psány "rovnostářsky", tj. levicově smýšlejícími (proboha, málem jsem napsal "uvažujícími") lidmi.

Že neumíš chápat psaný text, jsi ukázal taky (opravdu centrální banky nerozhodují o tom, komu pošlu a dám své peníze, na co je použiji/í apod.). Vychoval jsem dost lidí, co se týče jakéhosi vzdělání v matematice, fyzice a i chemii. Některým to otevřelo oči, jiní to potřebovali jen na zkoušku. Býval jsem idealista, již nejsem. Jsem rád, že aspoň někdo se naučil racionálně myslet. Budiž toto odměnou.

A opravdu ne, vědecký konsensus v hard science neexistuje. Může existovat třeba při volbě léčby pacienta, když zasedá nějaká skupina lékařů a volí co možná nejlepší postup s ohledem na pacientův stav (proto je tam N lékařů z různých oborů). Ale to není věda, to je léčba.

Takže ještě jednou. A zeptej se sám sebe: Jsi komunista? Nebo se tomu bráníš? Bráníš to přiznat sám sobě, nebo jen to říct otevřeně? Jak to tedy máš s kolektivizemem? Je pro tebe formou demokracie? A jsi rád, že se skupinou blbečků můžeš přehlasovat jednoho chytrého? Hm? Hundert Autoren gegen Einstein dochází podle tebe ku pravdě, protože Einstein byl poražen stovkou hlasů?

[Olaf]

Aha, sorráč. Při prvním kliknutí na Bread Daddy mi prohlížeč otevřel jakýsi recept na chleba. Asi příliš zběsilé klikání. OK, takže jsi komunista, anarchista, socialista. Gratuluji. To vysvětluje vše výše.

[Fluttershy, yay!]

Budiž, podívejme se na příklad Alberta Einsteina.

Nobelovu cenu získal za fotoelektrický jev – k tomu objevu se historicky schylovalo, viz dílčí experimenty v předchozích letech. Einstein přidal takříkajíc poslední hřebíček.

K nějaké teorii relativity se také historicky schylovalo, Einstein navazoval na Lorentze a další.

Že Sto autorů proti Einsteinovi byl paskvil plynoucí z nepochopení? Ano, ovšem okolnosti nepřipustily brát ho vážně. To Ignaz Semmelweis neměl takové štěstí – experimentálně sice ověřil, že hygiena v nemocnici mohla zachránit mnoho životů, ale jeho současníci tuto myšlenku nepřijali, přestože přinášela zlepšení… Zřejmě se nedokázali psychologicky vyrovnat s tím, že jejich dosavadní praxe byla dokonce škodlivá.

Ale zpět k Einsteinovi. V patičce mám parafrázi výroku Maxe Plancka, že „věda postupuje od pohřbu k pohřbu“ – protože vědci jsou lidé a lidé zřídkakdy během života zcela přehodnotí svou perspektivu, filosofii atd. To se týká i Alberta Einsteina, který nikdy nerevidoval svůj pohled na kvantovou mechaniku, viz debatu s Nielsem Bohrem.

(Jenom tak provokativní poznámka stranou, Albert Einstein byl rovněž autorem článku Proč socialismus?)

[Olaf]

A ještě jedna poznámka. O osobním vlastnictví ani svobodách se nehlasuje. Majetek a svobody se ochraňují zbraněmi. Co je lidstvo lidstvem.

Že si nevážíš obětí svých předků, je jen tvá ostuda.

[BoneFlute]

Jen pro zajímavost. Existovali "jiné společnosti". Společnosti, kde se na majetek a svobody pohlíželo jinak. Je zajímavé pozorovat, jak to fungovalo.

Ruský komunismus asi netřeba popisovat. Původní idea rovnostářství se zvrhla v totalitu. Zlo zvítězilo.

Vietnamský komunismus se postupem přetransformoval na oligarchii (offiko je tam vláda jedné strany, a víceméně tržní hospodářství).

Táboritské bratrstvo - zaniklo, protože ne všichni se chtěli chovat poctivě. Zlo zvítězilo.

Různé pokusy francouzských revolucionářů.

Incká říše - jediný, mě známý případ, kdy centrální plánování fakt fungovalo. Každý měl co jíst, nikdo se příliš nepředřel, všude bylo bezpečí a mír a prosperita. Lidé byli spokojení. Platilo se cenou, kterou bychom jen stěží skousli. Ale fungovalo to.

[Fluttershy, yay!]

Na to stačí podívat se i k současným tradičním společnostem, ať lovců a sběračů, či nikoliv.

Nebo si otevřít prakticky libovolné dvě filosofické knihy z různých myšlenkových směrů, které se těmito tématy zabývají.

[marbu]

Ale tu neziskovku zajímá kolik dostane reálně peněz, ne kolik jich dárce teoreticky má. A záleží na tom příjemci, zda mu stojí za to veřejně rozhlásit. Když pošleš nějaké takové organizaci 2 kč, asi ti možná i pošlou automatický děkovný email, ale to je tak asi všechno. Zatímco když daruješ o dost víc, dostaneš se možná i na seznam dárců případně větší publicitu.