Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
V Evropské komisi se plánuje to, že by firmy musely povinně hlásit bezpečnostní incidenty, ke kterým na jejich systémech došlo. Dotknout by se to mělo jen ISP a provozovatelů datových center ("cloudy"). Smyslem je (mimo jiné) to, aby se úniky dat nemohly zametat pod koberec.
Tiskni
Sdílej:
je to najrýchlejšie a pre ekonomiku najvhodnejšieVždy je potřeba si porovnat ty náklady a užitek a rozmyslet si, jestli do toho chce člověk jít – a ne že mu do toho bude mluvit unie/stát a říkat mu, co je pro něj dobré. *) a nejen dodavatele, ale i třeba unie/vlády, která ho může vydírat
Akorat abys ho mohl nabizet *ostatnim*, musis splnit urcite podminky.Nikoli. Jestli chci uzavřít obchod, musím nabídnout něco, o co má druhá strana zájem, za přijatelnou cenu. Podmínky si dohodneme sami a kdyby jedné straně nevyhovovaly, obchod se neuskuteční. Omezení nad rámec této dohody („musis splnit…“) jsou jen výmyslem někoho třetího, kdo se chce na těch prvních dvou přiživit – přitom sám typicky žádnou hodnotu nevytváří, protože to buď neumí nebo je na to příliš líný. Nicméně se tuto domnělou potřebu či nutnost snaží obhájit nějakou líbivou ideologií a když to nestačí, chce k tomu ty první dva donutit násilím.
Otazka je: ako FB / niekto iny spolahlivo zisti, ze mu ukradli doverne data? Je to vobec mozne?
Ide mi o preukazatelne zistenie a tam sa na IDS neda spolahnut - okrem toho nie vsetko musi hlasit sebelepsi IDS, napriklad ak ide o logicke chyby v aplikacii.
a trestne ciny se povinne hlasiNe. A to, že mi někdo vyownoval moje třijedenáctky, bych nechtěl mít povinnost hlásit, stejně, jako že mi někdo ukradl nezamčené kolo (>5kKč).
EU s tím až tak nesouvisí – je celkem jedno, jestli taková pravidla chce vynucovat EU nebo ČR nebo jakýkoli jiný stát. Naopak kdyby to byla nezávislá soukromá iniciativa postavená na dobrovolné bázi, která by přinesla etický kodex poskytovatelů, tak bych to vítal. Je to podobná věc, jako softwarové licence – např. FSF vytvoří GNU GPL licenci a ostatní ji dobrovolně začnou používat pro svůj software – já si ji jednou přečtu, jednou vyhodnotím, že v ní není nic špatného a že se mi líbí, a pak používám různý software pod touto licencí. Stejně tak by to mohlo fungovat u různých obchodních podmínek, které člověk uzavírá s různými poskytovateli. Tady by se taky hodilo, kdyby někdo nezávislý sepsal férové podmínky a ostatní je mohli používat (resp. používali) pro svoje služby. Bohužel to často ale dneska dopadá jedním z těchto způsobů:
Svobodný software se rozšířil spíše navzdory státu (či EU) než s jeho podporou. V případě služeb je potřeba něco podobného. Trochu s tím souvisí GNU Affero GPL licence, díky které se uživatel dostane ke zdrojákům softwaru běžícího na serverech poskytovatele. Ale je potřeba jít ještě dál – aby se počítačové služby poskytovaly podle typových* podmínek, ke kterým bude mít uživatel stejnou důvěru, jako k typovým licencím u svobodného softwaru.
*) nikoli individuálních, jiných pro každou službu, které uživatel nemá šanci všechny přečíst a strávit a do kterých se snadno skryje kdejaká sviňárna