Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V Evropské komisi se plánuje to, že by firmy musely povinně hlásit bezpečnostní incidenty, ke kterým na jejich systémech došlo. Dotknout by se to mělo jen ISP a provozovatelů datových center ("cloudy"). Smyslem je (mimo jiné) to, aby se úniky dat nemohly zametat pod koberec.
Tiskni
Sdílej:
je to najrýchlejšie a pre ekonomiku najvhodnejšieVždy je potřeba si porovnat ty náklady a užitek a rozmyslet si, jestli do toho chce člověk jít – a ne že mu do toho bude mluvit unie/stát a říkat mu, co je pro něj dobré. *) a nejen dodavatele, ale i třeba unie/vlády, která ho může vydírat
Akorat abys ho mohl nabizet *ostatnim*, musis splnit urcite podminky.Nikoli. Jestli chci uzavřít obchod, musím nabídnout něco, o co má druhá strana zájem, za přijatelnou cenu. Podmínky si dohodneme sami a kdyby jedné straně nevyhovovaly, obchod se neuskuteční. Omezení nad rámec této dohody („musis splnit…“) jsou jen výmyslem někoho třetího, kdo se chce na těch prvních dvou přiživit – přitom sám typicky žádnou hodnotu nevytváří, protože to buď neumí nebo je na to příliš líný. Nicméně se tuto domnělou potřebu či nutnost snaží obhájit nějakou líbivou ideologií a když to nestačí, chce k tomu ty první dva donutit násilím.
alebo skôr
Otazka je: ako FB / niekto iny spolahlivo zisti, ze mu ukradli doverne data? Je to vobec mozne?
Ide mi o preukazatelne zistenie a tam sa na IDS neda spolahnut - okrem toho nie vsetko musi hlasit sebelepsi IDS, napriklad ak ide o logicke chyby v aplikacii.
a trestne ciny se povinne hlasiNe. A to, že mi někdo vyownoval moje třijedenáctky, bych nechtěl mít povinnost hlásit, stejně, jako že mi někdo ukradl nezamčené kolo (>5kKč).
EU s tím až tak nesouvisí – je celkem jedno, jestli taková pravidla chce vynucovat EU nebo ČR nebo jakýkoli jiný stát. Naopak kdyby to byla nezávislá soukromá iniciativa postavená na dobrovolné bázi, která by přinesla etický kodex poskytovatelů, tak bych to vítal. Je to podobná věc, jako softwarové licence – např. FSF vytvoří GNU GPL licenci a ostatní ji dobrovolně začnou používat pro svůj software – já si ji jednou přečtu, jednou vyhodnotím, že v ní není nic špatného a že se mi líbí, a pak používám různý software pod touto licencí. Stejně tak by to mohlo fungovat u různých obchodních podmínek, které člověk uzavírá s různými poskytovateli. Tady by se taky hodilo, kdyby někdo nezávislý sepsal férové podmínky a ostatní je mohli používat (resp. používali) pro svoje služby. Bohužel to často ale dneska dopadá jedním z těchto způsobů:
Svobodný software se rozšířil spíše navzdory státu (či EU) než s jeho podporou. V případě služeb je potřeba něco podobného. Trochu s tím souvisí GNU Affero GPL licence, díky které se uživatel dostane ke zdrojákům softwaru běžícího na serverech poskytovatele. Ale je potřeba jít ještě dál – aby se počítačové služby poskytovaly podle typových* podmínek, ke kterým bude mít uživatel stejnou důvěru, jako k typovým licencím u svobodného softwaru.
*) nikoli individuálních, jiných pro každou službu, které uživatel nemá šanci všechny přečíst a strávit a do kterých se snadno skryje kdejaká sviňárna